Trump před volbami přitvrzuje. Republikáni se ale obávají, že jim škodí

Donald Trump se na mítinku v Kansasu opře o řečnický pult a na chvíli se odmlčí. „Když ve Francii vidíte hořící kostelní věže, vzpomeňte si, že přesně tohle chtějí radikální demokraté udělat s Amerikou,“ prohlásí. Za jeho zády příznivci v červených čepicích souhlasně přikyvují. Prezident pokračuje tvrzením, že Francii „dobývají, drancují a vypalují džihádisté a komunisté“. Podobnými obrazy nyní varuje Američany před tím, co je podle něj čeká, pokud ve volbách zvítězí demokraté.

Trump od začátku října objíždí Spojené státy před volbami do Kongresu 3. listopadu. Republikánům hrozí ztráta většiny a prezident musí vystupovat i ve státech, kde jeho strana bývala téměř neporazitelná. Kansas například nezvolil demokratického senátora od roku 1930. Trump se přesto nesnaží získávat umírněné voliče. Místo toho mobilizuje nejvěrnější příznivce hnutí MAGA (Make America Great Again) a sází na jejich strach z politického soupeře. Pro republikány, kteří v těsných obvodech potřebují oslovit i střed, je to riskantní strategie.

Republikáni se přestávají bát odporovat

Prezident z parlamentních voleb udělal hlasování o sobě, přestože sám nekandiduje. „Představte si, že jsem na volebním lístku,“ vyzývá účastníky mítinků. Jenže jeho popularita klesá. Podle úterního průzkumu agentury Reuters podporuje Trumpovu politiku 31 procent Američanů, nejméně za jeho nynější prezidentství. V průměru průzkumů před volbami do Kongresu vedli demokraté místy až o devět procentních bodů: přednost by jim dalo 52 procent dotázaných, republikánům 43 procent.

S čísly roste i nervozita v Republikánské straně. Po vítězství v roce 2016 ji Trump postupně přetvořil podle svých představ. Tradiční důraz republikánů na volný obchod, omezený stát či odstup od autoritářských režimů ustoupil loajalitě k prezidentovi. Kdo mu odporoval, riskoval hněv voličů MAGA a vlastní politickou kariéru. Nyní se však část straníků ozývá otevřeně: v situaci, kdy Trump přestává být zárukou volebního úspěchu, už mlčení nepovažují za nejbezpečnější cestu.

Rozkol prohloubila zejména jeho politika vůči Rusku. Trump během dvou týdnů uzavřel s Vladimirem Putinem dohodu o naftě, částečně uvolnil protiruské sankce a požadoval odvolání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Považuji tuto politiku za chybu,“ uvedl republikánský senátor Ted Cruz. Bývalá americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová mluví o „fatálním chybném úsudku“. Putin podle ní dal jasně najevo, že chce zničit Západ: „Neměli bychom mu v tom pomáhat.“

Napětí přitom začalo dříve, při válce s Íránem. Trump zahájil útok společně s Izraelem bez souhlasu Kongresu, ačkoli ve volební kampani sliboval, že Spojené státy nevystaví dalším „nekonečným válkám“. Operace měla trvat několik dní či týdnů. Boje sice ustaly, konec konfliktu ani íránského jaderného programu však není na dohled. Dočasné uzavření Hormuzského průlivu navíc přispělo k prudkému zdražení pohonných hmot v USA a k vyšší inflaci.

Právě životní náklady byly zásadním tématem už při prezidentských volbách v roce 2024. Trump sliboval, že ceny dostane pod kontrolu, ale Američané nyní platí více. Prezident se snaží zdražování přičítat také ukrajinským útokům na ruskou energetickou infrastrukturu, přesvědčuje tím však zejména nejoddanější příznivce. Republikánští kandidáti proto na veřejnosti od Trumpa ustupují. Podle analýzy deníku New York Times věnovali mezi 9. zářím a 17. říjnem méně než procento prostředků na televizní reklamy spotům, v nichž se prezident vůbec zmiňuje. V republikánském Texasu je navíc volební souboj nečekaně těsný; podobně se vyvíjejí průzkumy v Iowě či na Aljašce.

Strach jako nástroj mobilizace

Trump odpovídá na potíže kampaně dalšími vyhrocenými vystoupeními. V Georgii nechá při příletu vrtulníku Marine One hrát píseň Eye of the Tiger a nadšenému publiku promítne video, které ho představuje jako člověka seslaného Bohem. Vypravěč ho označuje za „pastýře lidstva“, který své lidi nikdy neopustí. Téměř náboženská inscenace ukazuje, jak těsně je hnutí MAGA spojeno s prezidentovou osobou. Pro tuto skupinu jsou podobná vystoupení potvrzením, že Trump bojuje právě za ni.

Stejně cíleně pracuje s hrozbami. V Kentucky tvrdí, že demokraté „strhnou vaše hranice“, v Georgii varuje před příchodem vrahů a lidí z psychiatrických zařízení. V Montaně svým stoupencům říká: „Chtějí zmrzačit vaše děti.“ Jeho slova nemíří k politickému středu; mají přesvědčit pevné jádro, že musí přijít hlasovat. Podle průzkumu televize NBC, o němž na jaře informovala CNN, podporovalo Trumpa mezi respondenty hlásícími se k MAGA sto procent lidí. K samotnému hnutí se přitom hlásilo 30 procent Američanů, o něco více než v roce 2024.

Ve volbách v polovině prezidentského mandátu bývá účast nižší než 50 procent, takže mobilizace může rozhodovat. Současné průzkumy však ukazují vyšší ochotu jít volit u demokratů než u republikánů. Prezident proto stojí před rozporem: radikalizace může přivést k urnám jeho věrné, ale zároveň odradit umírněné republikány a nerozhodnuté, které jeho strana potřebuje v těsných soubojích.

Modrá vlna není jistá

Nejhorším výsledkem by pro Trumpa bylo, kdyby demokraté ovládli obě komory Kongresu. „Výrazně by ho to oslabilo. Stal by se z něj ‚chromá kachna‘ a odvrátilo by se od něj ještě více republikánů,“ míní Katie Harbathová, někdejší spolupracovnice kampaně George W. Bushe a bývalá manažerka Facebooku. Odstup by podle ní zvýšili hlavně politici, kteří sami pomýšlejí na Bílý dům. Zároveň pochybuje, že by někdo dokázal MAGA po Trumpovi plně převzít: hnutí je podle ní ušité na jeho osobu.

Ani volební analytik Logan Phillips nečeká návrat republikánů k podobě, kterou měli před Trumpem. Prezident jim podle něj otevřel cestu k novým voličům, často z dělnického prostředí, kteří jsou v ekonomických otázkách spíše nalevo, ale kulturně konzervativní. „Strana se změní, ale nevrátí se k tomu, čím bývala,“ říká. Případná volební porážka tedy nemusí znamenat konec Trumpova vlivu, spíše nový zápas o podobu republikánů.

O demokratickém vítězství ovšem zdaleka není rozhodnuto. Republikáni mají výraznou finanční převahu: podle Brennan Center skupiny podporující jejich kandidáty mezi dvaceti největšími zadavateli volební reklamy utrácejí více než dvojnásobek toho, co skupiny na straně demokratů. Elon Musk od července věnoval republikánům přes 276 milionů dolarů. Demokraty naopak oslabují vnitřní rozdíly. Viditelnost levicového křídla, například newyorského starosty Zohrana Mamdaniho, nabízí republikánům příležitost znovu varovat před „socialismem“.

Největší neznámou však zůstává sám Trump. V roce 2016 i 2024 dokázal vyhrát prezidentské volby navzdory nepříznivým předpovědím. Po porážce v roce 2020 a útoku jeho stoupenců na Kapitol se zdálo, že nad Republikánskou stranou ztrácí kontrolu. Následující roky ukázaly opak. Teprve výsledek 3. listopadu ukáže, zda se nynější odstup republikánů promění v trvalejší změnu poměrů a nakolik bude mít prezident v Kongresu oporu pro další vládnutí.