Trump řádí, zlato září

Zlato jede. Padesát procent od začátku roku a více než třicet nových cenových rekordů. Dvanáct procent jen za měsíc září. Hranice čtyř tisíc dolarů za trojskou unci překonaná minulou středu. Rostoucí odhady analytiků a buzz, který zlato naposledy zažilo možná při prvním úderu pandemie covidu-19. Investoři pod hesly jako geopolitická situace, Trump nebo bublina na akciových trzích / AI přestavují svá portfolia. Přičemž žlutý kov se leskne.

S přehledem překonává více (akcie, dluhopisy, nemovitosti) i méně (bitcoin) tradiční konkurenty, těží z nejistoty, kterou zažívá současný svět, a zároveň se těší zájmu ze všech stran. Buffettova poučka, že zlato nepřináší žádný výnos, je zapomenuta. Morgan Stanley doporučuje investorům zvážit přenastavení tradiční strategie 60/40 (rozdělení portfolia mezi akcie a dluhopisy) na 60/20/20, kde by si polovinu pozice dluhopisů ukousl právě prvek s chemickou značkou Au. A zájem o něj mají všichni. Malí i velcí investoři, instituce i centrální banky.

„Je to zlaté FOMO. Zlato se stalo tak významným, že ho nelze ignorovat. Respektive je na úrovni, kdy je nemožné ho nevlastnit,“ hlásá stratég Pictet Asset Management Luca Paolini s odkazem na anglický akronym fear of missing out (obava, že něco promeškám). Ze všech koutů finančního světa se pak unisono ozývají hlasy analytiků sledujících trhy vzácných kovů o neobvyklý růst zájmu o jejich práci. „Po dlouhé době se naráz objevilo značné množství dotazů od klientů, kteří zvažují dlouhodobé držení zlata,” potvrzuje Michael Widmer, který v Bank of America vede oddělení analytiky vzácných kovů.

Nejistota, kam se investor podívá

Válka na Ukrajině. Konflikt v Izraeli/Gaze. Tenze mezi USA a Čínou. Celní války. Stále více se prosazující narativ ohledně bubliny na akciových trzích, především ve spojení s boomem umělé inteligence. Ale zejména nejistota ohledně amerického dolaru. To jsou hlavní ingredience „pohonných hmot“, jež živí aktuální popularitu zlata, jež se dlouhodobě považuje za pomyslný bezpečný přístav, kam se investor může uchýlit, když takzvaně neví kudy kam. Analytici se shodují, že hlavním faktorem za současným růstem zlata je oslabující důvěra k americkému dolaru. „Lidé se zbavují dolaru, zároveň si ale nejsou zcela jisti, co koupit, a tato nejistota vás přímo vede ke zlatu,“ vysvětluje Nicky Shiels ze společnosti MKS Pamp. A i další insideři z trading desků potvrzují, že se množí obchody, kdy investoři sázejí proti dolaru a zároveň nakupují zlato.

Pokles důvěry i ceny (euro proti dolaru od začátku roku posílilo zhruba o 13 procent) v americký dolar má několik příčin. Nejnovějším impulsem je třeba shutdown americké vlády, kdy se republikánům nepodařilo dohodnout s demokraty na navýšení limitu amerického dluhu, a vládním službám tak bylo v důsledku vypnuto financování. Na pozadí a v dlouhodobějším horizontu se především spekuluje o záměru administrativy Donalda Trumpa posílit skrze oslabenou měnu exportní schopnosti americké ekonomiky, navenek se ovšem uvádějí dva hlavní důvody. Za prvé ekonomická politika postrádající předvídatelnost – Trump spustil celní války USA se zbytkem globální ekonomiky a pro investory je obtížné číst dlouhodobé záměry Bílého domu. Za druhé pak Trumpův útok na instituce třeba v podobě odvolávání dosavadních šéfů a jejich nahrazování loajálnějšími jedinci. Ještě vážnější dopady pro důvěru v dolar by mohly mít Trumpovy záměry s americkou centrální bankou Fed. Ta cenu dolaru „kontroluje“ skrze výši úrokových sazeb, jejichž snižování si vládce Bílého domu – přes čtvrtbodové snížení v září a další očekávané v následujících měsících – představuje významně rychlejší. A v tomto smyslu se na představitele Fedu snaží tlačit. Šéf Fedu Jerome Powell útok na svoji pozici ustál, jeho termín nicméně končí v červnu příštího roku a trhy již intenzivně spekulují, který Trumpův loajalista bude jmenován, aby zajistil co nejrychlejší snížení sazeb. Přičemž některé extrémní komentáře předpokládají, že tento postup může poslat americký dolar až do venezuelské/ zimbabwské inflační spirály. A právě útěkem ke zlatu se řada investorů snaží proti těmto možnostem zajistit. Goldman Sachs pro scénář pokračujícího úspěšného Trumpova tlaku na centrální banku posunul svou cílovou cenu pro zlato na pět tisíc dolarů, řada expertů pak začala expozici do žlutého kovu zvažovat jako takzvaný tail risk hedge (zajištění proti extrémnímu scénáři).

Pruty, cihly, cihličky. Nebo ETF

Takže v posledních měsících jakýkoli investiční instrument, který má v názvu (či podstatě) zlato, si užívá bezprecedentního zájmu. Hlásí ho zlatníci i prodejci zlatých cihel prakticky po celém světě, rostou akcie těžařů, pomyslnou bonanzu zažívají burzovně obchodované fondy (ETF) navázané na zlato. Jen za první pololetí roku přiteklo do fondů tohoto typu 38 miliard dolarů, což odpovídá téměř čtyř set tunám zlata a jedná se o nejvyšší pololetní nárůst v této dekádě. Za červenec a srpen pak měli investoři podle předběžných čísel zvýšit sázky o dalších devět miliard. V kontextu čísel zlato navíc přestalo plnit jen roli diverzifikátora portfolia a třeba v horizontu posledních tří let doručilo investorům 110procentní zhodnocení, což je téměř dvojnásobek proti výkonu indexu S&P 500, který za stejné období přinesl bez dividend „jen“ 63 procent. Vedle rostoucí retailové horečky hrají skrytou, avšak o to významnější roli centrální banky. Ty dlouhodobě používají právě americký dolar jako rezervní měnu a výše zmíněné turbulence ve Washingtonu a okolí nenechávají klidné ani jejich analytiky a rozhodující představitele. Takže významně nakupují (podle World Gold Council byl posledním měsícem, kdy centrální banky více zlata prodaly, než nakoupily, květen 2023) a jen za letošní rok se v trezorech centrálních bank objevilo do srpna nových 425 tun zlata. Největšími kupci jsou pak sousedé Ruska (Polsko, Ázerbájdžán a Kazachstán), za dlouhodobě nakupujícími Čínou a Tureckem pak na šestém místě v ročním přírůstku zlatých rezerv je podle WGC Česká národní banka. Zlatu se nevyhýbají ani vlády, jež stojí před problémem, jak alokovat americké dolary získané z obchodu.„Obecně platilo, že země používaly tyto dolary k nákupu amerických státních dluhopisů, aby uložily peníze na bezpečném místě a získaly z nich úroky,“ vysvětloval pro The New York Times Kyle Rodda z Capitalist.com. S tím, jak Trumpova politika snížila v očích zahraničních vlád důvěru v držení amerických aktiv, tyto dolary tak radši přesouvají do zlata.

Uklidnění na obzoru? Těžko

Jak napsal britský The Guardian, od šestého století před Kristem, kdy Lýdské království začalo emitovat zlaté mince jako prostředek směny, zlato funguje jako základní uchovatel hodnoty. Za více než dva a půl tisíce let prošlo několika cykly růstu a propadu své hodnoty. Současný run podle expertů není v daném kontextu neobvyklý. A otázka nyní zůstává, jak dlouho cenný kov na piedestalu popularity vydrží. Zatím se nepředpokládá, že by cena mohla projít významnější korekcí a analytici bankovních domů jako třeba Deutsche Bank nebo Morgan Stanley v posledních týdnech navyšovali své cenové výhledy. S tím, že fundamenty jsou nastaveny pro další růst zlata. „Hlavní věc, kterou finanční trhy nesnášejí, je nejistota. A v takových scénářích je zlato obvykle aktivem, k němuž se obchodníci uchylují,“ shrnul současnou situaci Tim Waterer, který trhy sleduje pro australskou KCM Trade. Pokud bude nejistota trvat, majitelé zlatých cihliček se o jejich hodnotu bát nemusí.