Trump velí: Vyhostíme nelegály!

První tu krávu na planinách amerického Středozápadu „vychová“. Druhý v masokombinátech – třeba v Dakotě – porazí. Třetí krátce po něm z toho vyrobí mleté hovězí. Které čtvrtý v McDonald’s (nebo v jiném fastfoodu) osmahne a strčí do housky. Aby pátý v barvách kupříkladu UberEats nebo DoorDash tento výrobek doručil konečnému spotřebiteli. Normální výrobně-servisní řetězec. A ja- kási neumělá variace Readovy eseje Já, tužka, známé z většiny učebnic ekonomie. V tomto případě jde ale o Spojené státy. A v současném kontextu i o to, že kterýkoli (nebo také každý) pracovník v tom řetězci může být nelegální migrant, jemuž s lednovým nástupem Donalda Trumpa do funkce hrozí deportace z USA. Sám Trump slíbil za hranice vyvézt patnáct až dvacet milionů nelegálů.

A ekonomové, podnikatelé a politici se přou o možné dopady naplnění tohoto záměru, v jehož důsledku z amerického pracovního trhu může zmizet pracovní síla, která zajišťuje ty nejhůře placené pozice. „Nechme na chvíli stranou otázku lidských práv, nechme na chvíli stranou otázku práva. I jen ekonomicky to bude naprosto destruktivní. A nemyslím, že lidé skutečně chápou, jak potenciálně obrovský ten efekt může být,“ komentoval pro magazín Slate možné dopady šéf Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku Adam Posen. S tím, že „vyzmizíkování“ těchto lidí by zpomalilo růst ekonomiky, vystřelilo inflaci a prohloubilo schodek rozpočtu. Nemluvě o samotných nákladech tohoto procesu, když výdaje spojené s vyhoštěním jen milionu nelegálních pracovníků se odhadují až na 88 miliard dolarů.

Asi třináct milionů levných dříčů

Podle odhadů Americké asociace zaměstnanců je takových nelegálů asi třináct milionů. Další data rozmezí stanovují na jedenáct až dvacet milionů. Nejčastěji na takzvaných temporary jobech, brigádách, bez výhod a ochrany, které americké zákony nabízejí zaměstnancům pod smlouvou. Většina z nich pracuje ve skladech, distribučních centrech, v logistice, restauracích, stavebnictví nebo v zemědělství.

Majoritně se jedná o Latinos přicházející přes jižní hranici, dolarově je to – až na výjimky – nejnižší decil příjmových žebříčků. Odpůrci tvrdí, že berou práci Američanům, tlačí dolů výdělky a že je s nimi spojena zvýšená kriminalita. Zastánci je naopak označují za záchranné lano pro americkou ekonomiku fungující jak za demokratické, tak za republikánské administrativy, zneužívané tisícovkami amerických zaměstnavatelů. Podle dostupných dat se téměř pětina lidí v současnosti zaměstnaných ve Spojených státech v zemi nenarodila. Vedle klíčové role nelegálních migrantů ve fungování některých low-costů není jejich význam zanedbatelný ani makroekonomicky. Data nejrůznějších studií se vzhledem k odlišným metodikám liší, ale třeba podle think-tanku American Immigration Council (AIC) jen za předminulý rok domácnosti přistěhovalců bez dokladů zaplatily téměř 50 miliard na federálních daních a dalších 30 na těch lokálních.

Dvaadvaceti miliardami přispěli do systému sociálního zabezpečení a dalších šest měli vlít do Medicare. AIC v důsledku toho odhaduje, že jen dvoutřetinové naplnění Trumpova plánu na vyhoštění nelegálních migrantů by americký HDP ve střednědobém horizontu stálo pět až sedm procentních bodů. Další implikací by pak byla likvidace některých odvětví/sektorů ekonomiky. Podle poučených insiderů by problémy měly třeba pěstitelské farmy na americkém jihu, dovážkové služby v amerických velkoměstech a například i pečovatelské služby na penzisty tolik oblíbené Floridě. Možné potíže však hlásí i „zavedené sektory“ na severní hranici. „Pokud je deportujeme, moje restaurace zavřou. Přijdeme o příjmy a zbankrotujeme,“ popsal svůj výhled na budoucnost po možné deportaci nelegálů Sam Sanchez, jenž v Chicagu provozuje malý restaurační řetězec Third Coast. S tím, že věří, že prezident Trump tyto argumenty jako podnikatel uzná a umožní zaměstnancům bez dokladů (kteří neporušují jiné zákony) zůstat na pracovním trhu.

Využívaní i zneužívaní

Benefity pro všechny. Možná s výjimkou samotných zaměstnanců. Tak nějak shrnul (liberální) deník The New York Times fungování jedné z „nejznámějších“ pracovních agentur, jež zprostředkovávala firmám zaměstnance právě z řad lidí bez dokumentů. BaronHR déle než dekádu spolupracovala s řadou retailových značek působících na jihu Spojených států. Mezi nejznámější patří třeba Alo Yoga, která za pomocí influencerů typu Kendall Jennerové nebo Jennifer Lopezové dokáže ročně prodat legíny nebo cvičební podložky za více než miliardu dolarů, nebo nápojáři Keurig Dr Pepper, v Americe číslo 3 na trhu s nealkem. Za své největší expanze během postpandemického boomu měla agentura BaronHR u klientů (v portfoliu se mělo vystřídat více než 800 firem) přes osm tisíc pracovníků. Její zakladatel a šéf Luis E. Perez byl až do začátku letošního roku považován za úspěšného podnikatele, který postavil byznys, jenž na tržbách za dobu svého trvání vygeneroval více než tři čtvrtě miliardy dolarů. Na jaře nicméně pomyslně spadla klec. A Perez nyní čeká ve vězení na rozsudek. Americké úřady se totiž dopídily faktu, že Perezovy firmy své zaměstnance šidí na mzdách a neodvádí za ně daně. Podle dostupných informací se tak Perez doznal k daňovým zločinům v celkové výši téměř 60 milionů dolarů.

Podle jednoho ze zdrojů, s nímž Timesy hovořily, byli Perez a BaronHR jen jakousi zástěrkou a bílým koněm, skrze kterého si velcí zaměstnavatelé najímali „levnou a zranitelnou“ pracovní sílu, jíž mohli diktovat pracovní podmínky. Své zaměstnance, které mimochodem nabírali nejrůznějšími metodami od postů na LinkedInu až po letáky v obchodech v přistěhovaleckých čtvrtích, pak Perez a BaronHR zneužívali nejrůznějšími způsoby. Od krácení mzdy a omezování nejrůznějších výhod až třeba po směrování vybírání výplatních šeků k bankám s nejvyššími poplatky.

Nadšení, přípravy i rezignace

Od ledna by těmto praktikám měl být v ideálním světě Donalda Trumpa konec. Staronový prezident podle stávajících prohlášení hodlá středobod úspěšné volební kampaně svým voličům doručit a budoucí vysocí představitelé jeho administrativy už nyní diskutují, jakým způsobem „velký úklid“ provést. „Začneme od těch nejhorších. Od těch, kteří jsou v zemi nelegálně a byli usvědčeni ze zločinů,“ citovala agentura Reuters Toma Homana, který by měl zaujmout pozici takzvaného border czara (styčného důstojníka se zodpovědností za boj proti nelegální migraci). Další Trumpův stoupenec, texaský kongresman Dan Crenshaw, pak uvedl, že spíše než plošný hon na nelegální migranty v ulicích amerických měst očekává zátahy na specifické firmy, jež najímají právě nelegály.

Také firmy využívající služeb pracovníků bez dokladů zahajují přípravy na své frontě. Američtí farmáři tak již třeba varovali, že při sklizních jsou z velké části závislí právě na práci nelegálních migrantů a bez nich nejsou schopni ošetřit svá pole. Restauratéři, hoteliéři nebo výrobci potravin se stále častěji obracejí na právníky, aby dali papíry jejich zaměstnanců do pořádku. „Školíme také manažery, jakým způsobem v příštím roce potenciálně zvládat nečekané návštěvy z imigračních úřadů,“ popsala imigrační právnička Amy Pecková. Řada firem hlásí, že je či bude svým dotčeným zaměstnancům připravena poskytnout maximální právní i byrokratickou asistenci v jejich snaze zůstat na území USA.

Nálada se podle nejrůznějších reportáží liší zaměstnavatel od zaměstnavatele. „Myslím, že je jasné, že v lednu dojde k pomyslnému krveprolití. Ale zároveň věřím, že ve vládě nakonec zvítězí rozum. Jsou tam i ekonomové,“ říká Adam Lampert, jenž v Dallasu provozuje agenturu s třemi stovkami pečovatelek a pečovatelů. Jiní tak optimističtí nejsou. „Panuje tu spousta obav a ještě více paniky,“ prohlásila Jenni Tilton-Floodová, která má v Maine mléčnou farmu. Dvě třetiny jejích zaměstnanců jsou ze zahraničí a blízkost kanadské hranice z ní podle jejího názoru dělá snadný cíl. Pokud imigrační úřady proti ní v duchu Trumpova prohlášení zakročí, končí.