Umělou inteligenci musíme správně učit

Umělá inteligence, známá pod anglickou zkratkou AI, už se dostala skoro do všech oblastí našeho života. Je v mobilech, autech, uplatňuje se na stránkách e-shopů, úřadů i firem. Méně už se ví o tom, že výrazně pomáhá třeba zemědělcům. Zájem o ni mají armády i policejní sbory. Martin Švík z IBM je jedním z expertů, kteří k jejímu vývoji mají velmi blízko.

Umělá inteligence od vaší firmy se prý významně podílela na zvládnutí informačního chaosu při nástupu pandemie nemoci covid-19?
Když to loni všechno naplno vypuklo, lidé doslova prahli po informacích a zahltili svými dotazy všechny informační linky ministerstva zdravotnictví. Zaměstnanci v call centrech neměli šanci ten nápor zvládnout a lidé na druhé straně linky zase neměli nervy na to, aby čekali u telefonů, až na ně někdy dojde řada. Napětí ve společnosti bylo přitom veliké a bylo potřeba jej co nejdřív rozptýlit.

Rychle podávané informace z oficiálních zdrojů byly jednou z nezbytných cest, jak toho dosáhnout. My jsme nabídli a posléze nasadili virtuální asistentku Anežku, což není nic jiného než umělá inteligence. Díky Anežce zátěž pracovníků infolinek klesla o desítky tisíc hovorů denně! Což jim umožnilo se věnovat opravdu jen těm případům, které vyžadovaly komunikaci s živým člověkem.

A lidé neměli problém s tím, že se důležité informace dozvídají v podstatě od stroje?
Měli jsme na to od občanů velmi pozitivní odezvu. Myslím, že pochopili, že je jedno, kdo jim dává informace, pokud ty informace jsou seriózní. To je totiž jeden z klíčových momentů nasazení AI. Musíte umět systém naučit ty správné věci a dobře o nich komunikovat a rea­govat. A lidem také musí být zřejmé, že to není jen nějaká „fíčura“ pro okrasu, ale skutečně praktický chatbot, který jim pomůže. Chatbot je ovšem jen ten viditelný výstup, rozhraní, všechno ostatní, co je za tím, samozřejmě lidé nevidí.

Uspíšila pandemie nasazení umělé inteligence i v dalších oborech?
Obrovský rozmach online výuky velice pomohl k digitalizaci školství. Což otevřelo dveře právě pro AI. My nyní hledáme cesty, jak efektivně a smysluplně zavést umělou inteligenci do výuky. Takovou příležitost nevyužít by bylo hloupé.

Co je na tom nejtěžší?
Stejně jako u Anežky jde i při výuce o to, abychom umělou inteligenci dobře naučili, jak má komunikovat. To je nakonec rozhodující vždycky. Když se to udělá špatně, tak to nefunguje, protože to lidé nechtějí využívat, neboť jim konkrétní aplikace nedává to, co od ní čekají.

Kde se ještě můžeme s vaší umělou inteligencí setkat?
Třeba v personalistice. Když Škoda Auto rozjela velký nábor zaměstnanců, její personální oddělení to zahltilo podobně jako covid-19 infolinky. Naším úkolem bylo pomocí AI zvládnout online to obrovské množství uchazečů a provést jejich základní, ale přitom kvalifikované roztřídění.

Jak může chatbot vybírat lidi na práci?
Klíčem bylo naučit umělou inteligenci používat přirozený jazyk. Tím, že šlo o širokou paletu pracovních pozic, na něž se hlásily nejrůznější typy lidí, musela AI komunikovat tak, jak jsou lidé zvyklí mluvit, musela v kontextu chápat jejich otázky i odpovědi. Díky tomu to celé mohlo dobře fungovat.

Pro tak široký okruh lidí by byla vhodná hlasová komunikace, použili jste ji?
V případě Škodovky ještě ne. Ale máte pravdu, že AI už rozpoznávání hlasu zvládá solidně, takže to možné je. Jsme už v Česku blízko jeho prvního nasazení. Bude ve státní správě a hned půjde o komunikaci v několika jazycích. Jen to zatím ještě není na hodinové rozprávění, ale na základní domluvu už to bohatě stačí.

Zřejmě hlavní předností této technologie je nesrovnatelně vyšší rychlost, než jak dokáže pracovat člověk…
Výborně je to vidět na našem projektu pro bavorskou vládu. Děláme pro ni porovnání digitalizace map s leteckými snímky. Neustále dochází k tomu, že lidé staví stavby načerno nebo že původní zaměření není dostatečně přesné, a proto je třeba porovnávat letecké snímky s digitalizovanými mapami. Tento proces se ještě donedávna dělal manuálně. S pomocí AI porovnáváme tyto mapy a letecké snímky mnohem rychleji a s mnohem vyšší přesností, než to zvládne člověk. Předpokládalo se, že Bavorsko budou tímto způsobem zpracovávat tři lidé dva roky. Po zhruba půlroční přípravě to naše AI zvládla za deset hodin…

V Bavorsku prý pomáháte předcházet i následkům druhé světové války. V čem spočívá vaše práce?
K tomu jsme se dostali právě na základě digitalizace map. Na Německo spadlo za druhé světové války nesčetné množství bomb. Ovšem zdaleka ne všechny vybuchly. Naše AI analyzuje historické letecké snímky a identifikuje místa dopadů bomb. Díky tomu je možné aktivně prověřovat, zda v daných místech nezůstaly nějaké nevybuchlé pumy.

To by jistě ocenil Metrostav, když dělal metro v Letňanech u letiště. Tam měli z nevybuchlých pum odůvodněné obavy, protože oblast letiště a leteckých továren byla za války cílem několika náletů. Vy však svá řešení umíte přizpůsobit i pro podstatně klidnější oblasti, například pro zemědělství.
Běžně už se ví, že zemědělskou techniku při práci na poli řídí satelitní navigace. Jenže třeba takové vážení prasat, které se provádí cyklicky, se dělá úplně postaru. Pro zvířata je to stresující, pro lidi namáhavé. Opakovaný stres u zvířat navíc způsobuje, že hůř přibývají na váze. Což už není potřeba, protože malý švédský startup na bázi technologie IBM vyvinul způsob, jak prasata vážit bez stresu, v přirozeném prostředí. Právě díky umělé inteligenci. Je o to takový zájem, že nevědí, „kam dřív skočit“.

Co máte na umělé inteligenci nejraději, co vás na ní nejvíc baví?
Připadá mi fantastické, když se povede přijít s nápadem, který bez nadsázky změní celé odvětví. To je třeba případ detekce reklam v televizi. Umíme – zase díky umělé inteligenci – úplně přesně určit, jak byla daná reklama na obrazovce vidět. Nemyslím teď reklamní bloky, tam je to jasné. My však zvládneme změřit, jak dlouho bylo v záběru to které logo na dresu! Reklamní agentury tak už nemusejí přesvědčovat klienty, aby si dali logo na mantinel, že „bude vidět v televizi“. Teď mohou přesně říct, jak dlouho bylo vidět a podle toho s klienty jednat o ceně.

Zatím jsme se vůbec nezmínili o zdravotnictví. V něm prostor pro AI není?
Samozřejmě že je. Naše AI například dokáže vybírat z embryí v laboratoři ta nejvhodnější k použití při umělém oplodnění rychleji a lépe než zkušený embryolog. Tenhle výběr je věda sama o sobě, sleduje se při něm asi 400 parametrů. Embryolog má na výběr toho správného asi hodinu, AI na to stačí 20 sekund. Její výběr je přitom podstatně přesnější, a tedy lepší, než to zvládne kdokoli z lékařů. Podobně výborné výsledky máme při vyhodnocování magnetické rezonance, kdy nedostatek času, stres, únava či nepozornost negativně ovlivňují rozhodování lékařů. AI nic z toho neovlivňuje. Ale v lékařství je pro schválení běžného nasazení podobných technologických novinek potřeba absolvovat dlouhý proces ověřování a testování. Což se zatím nestalo. Takže naše technologie je připravena, ale zatím nejsou připravené samotné medicínské obory.

Mimochodem velkým tématem je rozpoznávání obličejů a jeho možné zneužití vládami…
Společnost IBM tuto oblast opustila mnohdy z etických důvodů i proto, že jsme nebyli schopni zajistit, aby systém nevykazoval špatné výsledky z důvodů neobjektivní „trénovací množiny“. V případě nerovnoměrného zastoupení národností, pohlaví a podobně totiž systém vykazuje špatnou detekci. Ale lidi je možné rozpoznávat nejen podle obličeje, ale i podle chůze nebo konkrétního zavazadla. Naopak se dále angažujeme v detekci hackerských útoků. V téhle sféře může správně naučená AI poskytnout neocenitelné služby.

Dovedete si ještě představit skutečný život bez umělé inteligence?
Popravdě nedovedu si už představit projekty, na kterých se AI nepodílí. Nám už umělá inteligence dokonce sama navrhuje inovace. Vlastně si myslím, že bez její pomoci už ani nejde vyhrát velkou zakázku.

Kde všude už dnes tahle technologie působí a my si to ani neuvědomujeme?
Stojí třeba za možností diktovat zprávy do mobilního telefonu. Podílí se i na fotografování z mobilu a následné postprodukci. Používá ji například YouTube k umístění reklam. Donedávna jste dostávali porci reklamy podle nějakého časového plánu. Nyní už bere AI v potaz, na co se konkrétně díváte, jakou scénu máte právě před sebou, a podle toho vám servíruje reklamy. Nebo všichni asistenti v autě fungují na umělé inteligenci. Kdybychom se jí teď zbavili, vrátilo by nás to o mnoho let zpět.

Možnosti uplatnění jsou nepřeberné. Například jeden český startup se zabývá přepisem hlasu a hlasovou biometrií. Dostali se až k tomu, že dokázali identifikovat člověka za 20 vteřin. Když předělali své algoritmy z používání statistických metod na umělou inteligenci, dostali se k rozpoznání za čtyři vteřiny. Tím se celé odvětví mění a objevuje se mnoho nových způsobů použití.

Které dvě oblasti považujete z hlediska AI za nejzajímavější?
Dvě jsou málo, protože umělá inteligence bude stále významnější skoro ve všech oborech. Ale zkusím uvést dvě. Enormní potenciál má zcela jistě zdravotnictví. Zpracovává se stále větší množství dat, poskytuje se více péče, vyžaduje se větší přesnost, efektivnost – to je pro umělou inteligenci ideální prostředí. Velmi zajímavé je zemědělství, kde například analýzou leteckých snímků můžeme určovat, jak se po polích šíří plísně, a podle toho proti nim zasahovat. Velký prostor nabízí bílé kuchyňské zboží a mohl bych pokračovat ještě dlouho.

Kdo je dnes světová jednička ve vývoji AI? Jsou to ještě USA, nebo už Čína? A jak je na tom Česko a Evropa?
Myslím, že Čína je nyní už jednička a je ve vývoji nejdál. Její vláda zřídila obrovský fond na podporu projektů umělé inteligence, de facto její vývoj dotuje. Spojené státy jsou v závěsu. Někde jsem viděl statistiku, že na konferencích o tomto tématu je 70 procent příspěvků z Číny a z USA. To situaci ilustruje dost jasně. U nás naopak žádná velká vládní podpora není. Čekal bych, že vláda využije peníze z Bruselu na financování projektů AI, startupů, které se jí zabývají. Bylo by to logické, protože lidi na to máme dobré, ale nemáme od státu ty srovnatelné investice do jejich podpory. Co se týká EU, tak se to s Čínou a USA nedá srovnávat. Podpora je prostě malá. Žádná evropská vláda totiž nedala AI úplnou prioritu. Česko má základní podmínky výborné, myslím tím lidský potenciál, bylo by proto logické snažit se stát centrem Evropy pro umělou inteligenci.

Kolik peněz by do takové podpory musela vláda asi vložit?
Odhaduji to na desítky miliard ročně. Z pohledu nynějšího státního rozpočtu vlastně drobné.

A na kolik by pak přišla podpora jednotlivých firem?
Nemusí jít o velké firmy. Sám vím o firmě čítající jednu osobu, která vyhrála zakázku pro silové složky. Takže když vezmu nějaký běžný startup, stačí jednotky milionů ročně na mzdové náklady. Zase se nejedná o žádné velké peníze. Ale mohou přinést velké výsledky.

O možnostech zneužití AI vládami už se popsalo hodně papíru. Ale jak velká jsou rizika jejího zneužití zločinci nebo teroristy?
Oni už se ji zneužívat snaží. Takže naše umělá inteligence už sama ověřuje, jestli je jiná umělá inteligence správně nastavená, správně vytrénovaná. Protože pak ji lumpové všeho druhu nemohou zneužít.