V elektronickém sportu se točí miliardy korun

V roce 2022 esportem, což je zkratka pro elektronický sport, proteče celosvětově 1,345 miliardy dolarů a v Česku sto padesát milionů korun. Nejde o obyčejné počítačové hry, ale o organizované hraní jednotlivců nebo týmů na jakékoli platformě – PC, konzoli, mobilním telefonu. Soutěže mají jasná pravidla, na profe­sionálních úrovních se vyplácejí prémie za vítězství i další umístění srovnatelné s tradičními sporty.

Například dánský profesionální hráč Johan Sundstein vystupující pod jménem NOtail a zaměřující se na hru Dota 2 vydělal zatím ve své kariéře 7 183 837 dolarů. Víc než kterýkoliv lyžař, ať sjezdař, či klasik, ale „jen“ o čtyři miliony dolarů méně než bývalý špičkový český tenista Radek Štěpánek. V Česku dominuje Tomáš „oskar“ Štastný (hra Counter-Strike) s výdělkem téměř 8,5 milionu korun, což by byl v tuzemské první fotbalové lize nadprůměrný roční příjem.

Výrazný rozvoj

Elektronický sport pohltil mladší generaci, podle průzkumu Deloitte Let’s Play 2022 se mu nejvíce věnují mileniálové a více muži než ženy. S rozvojem internetového připojení a se stoupající životní úrovní se esport prosadil také v Česku.

„Patříme do skupiny států, která následuje nejrozvinutější esportové trhy. V zemích západní Evropy, USA a Asii utratí skalní fanoušci esportu průměrně měsíčně za esportový obsah a s ním spojené výdaje v přepočtu až 730 korun, v Česku se průměr pohybuje kolem 350 korun,“ vypočítává pro týdeník Euro Filip Mikel, ředitel oddělení Auditu a odborník na esport v Deloitte.

A očekává výrazný rozvoj elektronic­kého sportu díky věkové a příjmové struktuře esportové komunity. Navíc se esport jeví jako příležitost, kde lze za poměrně malé finanční prostředky oslovit těžko dosažitelnou skupinu populace, která má zajímavou kupní sílu pro sponzory a investory. To potvrzuje i fakt, že dotace turnaje The International 10 činila 40 milionů dolarů. V Česku se letos vyplácelo 4,5 milionu korun při mistrovství republiky ve hře CS:GO.

S nárůstem aktivních hráčů, ať amatérských, či profesionálních, se již objevil nápad, zda by neměl být esport zařazený do programu olympijských her, které ve své novodobé podobě odstartovaly v roce 1896 v řeckých Aténách a ty nejbližší se uskuteční za rok a sedm měsíců v Paříži.

Olympijské hry

„Mezinárodní olympijský výbor už s tou myšlenkou koketuje, monitoruje situaci a tvrdí, že by se věc měla řešit,“ popisuje sportovní ředitel Českého olympijského výboru a dvojnásobný olympijský vítěz v rychlostní kanoistice z roku 1996 Martin Doktor. A doplňuje: „My jako národní výbor nemůžeme dělat nic ani v jednom směru. Vše bude záležet jen na rozhodnutí mezinárodního výboru a pořadatelského města těch kterých her.“

Do programu Asijských halových her se esport dostal poprvé v roce 2007, běžně se na nich soutěží v deseti hrách, od sportovních, jako jsou FIFA či NBA, přes závodní Need for Speed až po nejsledovanější League od Legends. Jak Mezinárodní asociace esportu, tak Česká asociace esportu (ČAE) vyvíjejí aktivity, aby se esport objevil na tradičních olympijských hrách vedle atletiky či kanoistiky nebo jezdectví.

„Vše k tomu směřuje, a jakmile se šance objeví, budeme reagovat tak, abychom esport do programu olympijských her dostali,“ tvrdí místopředseda ČAE Ladislav Dyntar. A poznamenává: „I pro Mezinárodní olympijský výbor představují hráči zajímavou skupinu, věkem i přístupem k životu. Ale herní svět až tak olympiádu nepotřebuje, protože má své významné turnaje.“ Jako paralelu přidává tenis, kde pro každou tenistku i tenistu je víc výhra ve Wimbledonu než na olympiádě.

Na otázku, proč by esport měl být na olympijských hrách, Dyntar odpovídá: „Bylo by to důležité uznání směrem k veřejnosti a její vztah by se jistě změnil. A to přestože ze sezení za počítačem neuděláme atletiku a hráči nebudou mít vyrýsované postavy.“ Podle Dyntara 77 procent českých profesionálních hráčů sportuje několikrát týdně, tedy víc než obyčejná populace.

Autor je publicista