Velká čínská klavírní revoluce

Loni utratili klavíristé za nákup nových pian celosvětově 2,7 miliardy dolarů. A v roce 2027 to má být o tři sta milionů dolarů víc. Alespoň to předpovídá v srpnu zveřejněná studie Piano Market Report 2022. Přitom drtivá většina se jich prodá v jediné zemi – v Číně, a to více než 79 procent světové výroby pian. Jde o více než čtyři sta tisíc nových nástrojů ročně.

Pro srovnání, v USA se jich ročně prodá jen přibližně 30 tisíc a v Evropě ještě mnohem méně. „Naše údaje říkají, že před pandemií to bylo asi jen deset až dvanáct tisíc klavírů. Bohužel my Evropané jsme trochu líní a hra na klavír už zde není stejně populární jako dříve. Navíc v Evropě je silný trh se staršími nástroji,“ vysvětluje Zuzana Ceralová Petrofová, generální ředitelka a majitelka významného českého výrobce pian, společnosti Petrof.

Armáda pianistů

Světová výroba pian je jedním z trhů, kde Česko tradičně hraje roli. Dle údajů z roku 2020 zajišťuje asi 2,5 procenta globálního exportu pian, a to díky společnosti Petrof. I pro ni představuje Čína zásadní trh. Loni zde prodala čtyři tisíce pian, zatímco v mateřském závodě společnosti v Hradci Králové jen zhruba 1 300. Nicméně na čínském trhu firma piana zadává k výrobě licenčním partnerům, které je zde produkují pod značkami Akord, Fibich, Rösler a Scholze.

Proč má říše středu takový velký zájem o nová piana? Podle Čínské hudební asociace zde chodí na lekce klavíru přibližně 30 milionů dětí. A například čínské pianistické soutěže pro mládež pořádané společností Steinway se loni zúčastnilo více než 40 tisíc místních pianistů. Tamní trh s hudebními nástroji a zejména s klavíry těží z vládní podpory hudby a umění.

Čínský pětiletý plán na období 2021 až 2025 zdůrazňuje význam kulturního rozvoje a vláda v uplynulých letech značně investovala do nových koncertních sálů. Jejich počet se v letech 2010 až 2020 téměř zdvojnásobil na zhruba 2 800. Navíc čínské ministerstvo školství usiluje o zavedení výtvarné a hudební výchovy jako povinného předmětu.

Prodej klavírů může ovlivnit i geo­politika. Když se například předloni vydal předseda českého Senátu Miloš Vystrčil na Tchaj-wan, čínský obchodní partner Petrofu z Pekingu odmítl převzít dodávku jedenácti pian za více než pět milionů korun. Situaci nakonec vyřešila rodinná nadace podnikatele Karla Komárka, která nástroje od Petrofu koupila a věnovala českým školám.

Klávesy na internetu

Prodej klavírů je sice velmi konzervativní, ale i jejich výrobci začínají moderně oslovovat své zákazníky. Například Petrof má na YouTube vlastní kanál, na němž zveřejňuje videonahrávky známých hudebníků a rozhovory s nimi ve formě podcastů. „Chceme mít co největší dosah na mladou generaci a myslím, že se nám to daří,“ říká ředitelka Petrofu Ceralová Petrofová s tím, že v průběhu pandemie firma odstartovala vlastní e-shop, na němž však nenabízí piana.

„Ta je třeba si osobně vyzkoušet na prodejně. Díky velkému podílu ruční výroby se zvuky jednotlivých nástrojů liší. Nicméně si na tomto e-shopu můžete koupit příslušenství, jako jsou klavírní stoličky či podložky a řadu dalších věcí,“ vysvětluje Ceralová Petrofová. Firma využívá svou schopnost zpracovávat dřevo a nabízí na něm pod značkou Petrof nejen například dřevěné šachy či krabici na doutníky z vlastní výroby, ale i další produkty od spřízněných českých společností.

Jiné světové firmy jdou mnohem dál. Například Yamaha, největší výrobce pian na světě, nedávno přišla s mobilní aplikací, která díky technologii rozšířené rea­lity (anglicky Augmented Reality – pozn. red.) umožňuje zobrazit vybraný hudební nástroj z produkce této japonské firmy přímo v místnosti, kde je zájemce o koupi piana. Může si vizualizovat nástroj a vybrat si ten, který mu nejvíce vyhovuje.

Výhody místní výroby

Výrobu klavírů ovlivnila i koronavirová pandemie. Předloni téměř dvě pětiny jejich vývozu pocházely z Asie. Uzavírky spojené s pandemií však zasáhly i jejich dodávky z východu do Evropy, což nahrálo evropským výrobcům včetně Petrofu.

„Díky tomu jsme se dostali do prodeje u evropských dealerů, kteří nás dříve nenabízeli. Také nám hodně pomohlo, že si více než 80 procent veškerých komponent produkujeme sami v Česku. Takže jsme měli výhodu oproti jiným evropským firmám odkázaným na dodávky dílů z Asie,“ říká Ceralová Petrofová.

Tato situace pomohla Petrofu, jehož historie se začala psát již v roce 1864, k velmi dobrým hospodářským výsledkům. Loni firma dosáhla obratu 319 mi­lionů korun a čistého zisku 35 milionů korun. To je víc než v předpandemických letech 2018 a 2019. „Lidé měli plné zuby omezení, navíc nemohli cestovat a zbyly jim peníze, proto si udělali radost koupí piana. Navíc se vzhledem k rostoucí inflaci i hudební nástroje stávají prostředkem k uchování hodnoty,“ domnívá se Ceralová Petrofová.

Klavír automat

Zajímavou investicí nemusejí být jen samotná piana, ale i jejich výroba. Na burzu se totiž chystá jeden z jejich největších světových producentů – společnost Steinway. Založil ji německý přistěhovalec Henry Engelhard Steinway v podkroví v New Yorku před téměř 170 lety a od roku 2013 ji kontroluje investor John Paulson. Ten se proslavil tím, že za finanční krize spekulacemi na pokles ceny problematických hypoték vydělal téměř pět miliard dolarů.

Vedle toho ze společnosti Steinway udělal luxusní značku, která v rámci programu Steinway Artist udržuje vztahy s nejlepšími klavíristy a hudebníky z celého světa. Zahrnuje přibližně 1 900 dnešních nejuznávanějších pianistů a umělců včetně například Marthy Argerichové, Ahmada Jamala, Diany Krallové, Billyho Joel či Číňana Langa Langa.

Firmě se pod Paulsonovým vedením daří – v uplynulých šesti letech prodej pian značky Steinway rostl ročně průměrně téměř o jedenáct procent. Vedle toho společnost investovala do inovací. Výroba špičkových koncertních křídel v továrnách firmy v New Yorku a v Hamburku sice stále trvá šest měsíců, ale zároveň společnost od roku 2013 ztrojnásobila své kapitálové výdaje a přišla s pianem Steinway Spirio, na které lze normálně hrát, ale hraje i samo a dle jeho výrobce se „stejnou silou a vášní jako u živého vystoupení“.

Cena nástroje se pohybuje mezi 113 až přibližně 200 tisíci dolary dle velikosti a provedení. Navzdory tomu Spirio nyní tvoří téměř třetinu prodejů klavírů firmy. Navíc má jednu výhodu – nabité nahrávkami od Glenna Goulda po Billie Eilishovou výrazně rozšiřuje trh o ty, kteří na klavír nehrají nebo to příliš dobře neumějí.

Veřejnou nabídku akcií společnosti Steinway připravují renomované banky Goldman Sachs, Bank of America Securities a Barclays. Investory mají přilákat i skvělé hospodářské výsledky firmy. Loni prodala hudební nástroje za 538 milionů dolarů (o 40 procent více než v roce 2016), z čehož piana tvořila více než tři čtvrtiny, nejvíc v téměř 170leté historii firmy.

Rekordní byl i čistý zisk společnosti – 59 milionů dolarů, z nichž 90 procent dosáhla v segmentu prodeje pian. Veřejná nabídka akcií společnosti Steinway byla oznámena letos v květnu, ale přesné datum emise nebylo dosud stanoveno. Lze očekávat, že se uskuteční na podzim, vynést má přinejmenším sto milionů dolarů, většinovou kontrolu si však chce John Paulson udržet.