Velká jízda českých miliardářů

Stále častěji čteme o rekordní inflaci, propadu životní úrovně, energetické chudobě. Za takové situace je poněkud provokativní napsat, že majetek nejbohatších Čechů a Slováků v posledním roce rostl tempem jako nikdy předtím. Konkrétně o 395 miliard korun, což v průměru vychází na meziročním zhodnocení majetku skoro o 23 procent.

Komu se dařilo nejvíc? Mezi vítěze patří Radovan Vítek, Karel Komárek, Andrej Babiš, Pavel Tykač, Aleš Zavoral, Romuld Kopún s Petrem Marsou, Petr Otava, Tomáš Čupr, Karel Pražák, ale i mnozí další. V jejich případě je namístě hovořit o skokovém růstu hodnoty majetku. Důvody jsou různé a v následujícím textu si je rozebereme.

Na druhé straně nalezneme jen málo miliardářů, kteří by si oproti loňskému žebříčku významněji pohoršili. Mezi tyto výjimky patří Martin Vohánka, v jehož případě je nutné zohlednit pád akcií jeho společnosti W.A.G. Payment Solutions na londýnské burze. V případě Milana Fiľa pokles souvisí se sníženou ziskovostí jeho firem v papírenském průmyslu.

Třetí větší propad se týká zbrojařské rodiny Hávů; výrobce radarů ERA, který do roku 2020 vykazoval úžasné zisky, měl loni hodně špatný rok. Většina zámožných Čechů a Slováků však bude na posledních dvanáct měsíců vzpomínat v dobrém.

Maraton o první místo

Po dlouhé roky platilo, že největší soukromou podnikatelskou skupinou v Česku je PPF, což automaticky řadilo Petra Kellnera na první místo v žebříčku nejbohatších. Poté, co Kellner v březnu 2021 tragicky zahynul při havárii vrtulníku na Aljašce, zaujali jeho místo dědicové v čele s Renatou Kellnerovou. I letos je první s hodnotou majetku odhadovanou na 265 miliard korun.

V minulých letech platilo, že vlastník PPF byl až třikrát majetnější než druhý v pořadí. V současnosti už tomu tak není. Kellnerovou rychle dotahují dva dravci, kteří v posledních měsících zařadili nejvyšší možnou rychlost expanze. Nyní si je pojďme v podobně svižném tempu představit.

Prvním z nich je realitní magnát Rado­van Vítek, jehož majetek za poslední rok vzrostl z 98 na 170 miliard korun. Stalo se tak hlavně díky pohlcení rakouských realitních skupin Immofinanz a S Immo. Výsledek? Hodnota aktiv skupiny CPI během prvního letošního pololetí vzrostla o 65 procent, provozní zisk EBITDA o 52 procent a čistá hodnota aktiv o víc než 20 procent. Neobešlo se to bez vyššího dluhu, avšak poměrové ukazatele zadluženosti zatím vycházejí rozumně.

Druhým dravcem je Karel Komárek, který historicky vyrostl na těžbě ropy a plynu. Dnes však většinu jeho majetku tvoří podniky z oboru sázek a loterií. Letos se mu povedl mimořádný úlovek: v březnu získal licenci na provozování Národní loterie ve Velké Británii s platností od začátku roku 2024, a to na dobu deseti let.

Již v minulých letech dobyla Komár­kova Sazka Group silné pozice na herním trhu v Itálii, Řecku a Rakousku. Vzhledem k mezinárodním ambicím letos mateřská skupina Sazka Group změnila název na víc mezinárodně znějící Allwyn Entertainment. Komárek ji chce uvést na burzu v New Yorku, ale zatím se tak nestalo. Zajímavostí může být kapitálový vstup PPF do Allwynu, oznámený na konci srpna. Díky zveřejněným valuacím bylo možné přesněji ocenit Komárkův majetek.

Obloukem se tak dostáváme zpět ke skupině PPF, v níž mají dědicové Petra Kellnera téměř 99procentní podíl. Její tržní hodnotu lze v posledních třech letech označit za stagnující, byť určité meziroční zlepšení výsledků se odehrálo. Jakkoli se skupině PPF daří v telekomunikacích či dopravním strojírenství, slabým místem zůstává půjčkový byznys Home Creditu – hlavně na klíčových trzích v Číně a Rusku.

Jak se daří „mediálním hvězdám“

Značnou mediální pozornost zpravidla přitahují výsledky trojjediného politika, byznysmena a mediálního magnáta Andreje Babiše; těžko se tomu lze divit. Tady si dovolím vyslovit domněnku, že jeho majetek je negativně korelován s vývojem jeho politické kariéry. Podle propočtů týdeníku Euro totiž „zchudl“ ze 122 miliard korun v roce 2016 na 68 mi­liard loni, avšak (po prohraných volbách a odchodu hnutí ANO do opozice) nyní skokově vzrostl na 93 miliard.

Nelze přehlédnout významné zlepšení ziskovosti koncernu Agrofert, které se po nedávno zveřejněných loňských výsledcích projevilo v oboru chemického i potravinářského průmyslu. Agrofert začal po letech stabilizace znovu expandovat; na začátku června oznámil, že podal závaznou nabídku na akvi­zici dusíkové divize rakouské chemičky Borealis a že je za ni ochoten zaplatit bezmála 20 miliard korun.

Bohatnoucí Babiš se tak v letošním žebříčku dostal na páté místo, jen těsně za Daniela Křetínského s 94 miliardami korun. Křetínského majetek tentokrát nerostl tak rychle, jak tomu bývalo v minulých letech. Při oceňování je nutné vzít v úvahu prudké snížení dodávek ruského plynu přes slovenské území dál na západ. Právě slovenské tranzitní plynovody eustream byly donedávna nejcennějším aktivem v majetku skupiny EPH (Křetínský zde nepřímo drží 50,8 procenta akcií).

Křetínský má naopak štěstí v tom, že jiným společnostem a skupinám se v nejistém prostředí skvěle daří. Konkrétně skupina EP Power Europe, jež vlastní hlavně uhelné a plynové elektrárny ve Velké Británii, Německu, Itálii a Francii, vydělává jako nikdy dříve. Zlepšuje se také hospodaření skupiny EP Industries, v níž Křetínský drží zhruba 37procentní podíl.

Lépe se tentokrát dařilo jinému kontroverznímu byznysmenovi, a tím je Pavel Tykač. Bývalý finanční dravec z 90. let se nyní stále více zaměřuje na uhelnou energetiku, těžbu a jiné „nemoderní“ obory podnikání. Vzhledem k současnému vývoji na energetickém trhu je prakticky jisté, že Tykač po letošním roce bude počítat zisky v miliar­dách korun. Dokud zůstane elektřina drahá a plyn nedostatkový, jeho podnikání se bude dařit.

Při oceňování majetku „mosteckého uhlobarona“ by bylo chybou zapomenout na jeho stále rostoucí investice na kapitálových trzích. Podle posledních známých údajů Tykač vlastní skoro 1,5 procenta akcií společnosti ČEZ a 6,74 procenta akcií banky Moneta. V obou případech se jedná o balíky akcií v řádu miliard korun.

Skokani roku

Mezi byznysmeny, jimž se v posledním roce opravdu dařilo, je výjimečný případ Karla Pražáka, majitele investiční skupiny Kaprain. Její působnost je poměrně široká – od vymáhání pohledávek přes telekomunikace až po investice do komerčních realit. Mimořádným úspěchem však je ovládnutí ústeckého Spolku pro chemickou a hutní výrobu, který je obecně známý spíše pod neformálním názvem Spolchemie.

Po dlouhé roky vykazovala Spolchemie jen slabou ziskovost a ekonomicky se jí nedařilo; značný podíl na tom měl „toxický“ vlastník Petr Sisák. Během let 2020 a 2021 však Spolchemii ovládl Pražákův Kaprain. Skomírající podnik jako zázrakem začal fungovat a za minulý rok vykázal dosud nevídané výsledky: tržby 9,2 miliardy korun a čistý zisk přes 1,4 miliardy. Pražák koupil chemičku poměrně levně, což se pozitivně odrazilo v ocenění jeho majetku.

Na podnikání v oboru chemie výrazně zbohatli také tři spoluvlastníci investiční skupiny bpd partners – Petr Pudil, Vasil Bobela a Jan Dobrovský. Jejich „speciali­tou“ jsou chemikálie na bázi kyanidů. Po akvizici americké firmy Chemours Mining Solutions za více než 11 miliard korun, která byla dokončena v prosinci 2021, letos následoval odkup australské společnosti Mining & Process Solutions. Ta rozvíjí ekologicky přijatelnější způsoby těžby zlata.

Dalším, kdo výrazně expanduje a navyšuje zisky, je vlastník firemní skupiny MTX Petr Otava mladší. Podle nedávno zveřejněné konsolidované výroční zprávy MTX Group tato skupina loni vydělala 1,24 miliardy korun oproti 330 milionům o rok dříve. Mezi nejcennější firmy v Otavově skupině patří Al Invest Břidličná, Metalimex, OKK Koksovny a Strojmetal Aluminium Forging. Letos v dubnu se objevila zpráva, že Otava chce své působení rozšířit o výstavbu a provoz moderních datových center.

Abychom nehovořili jen o průmyslu: skokový růst vykazují třeba také banky s českými nebo slovenskými vlastníky. Ať už jde o Air Bank ze skupiny PPF, J&T Banku dvojice Jozef Tkáč – Ivan Jakabovič, Creditas byznysmena Pavla Hubáčka nebo Fio banku. Tu napůl vlastní Petr Marsa a Romuald Kopún, tajemní a téměř „neviditelní“ miliardáři. Díky vysoké a stále rostoucí ziskovosti Fio banky mají dnes podle propočtu týdeníku Euro majetek v hodnotě zhruba 18 miliard korun, meziročně si polepšili o 5,5 miliardy.

Nová jména na seznamu

Obecně lze říct, že jména v přehledu stovky nejbohatších Čechů a Slováků jsou téměř shodná jako před rokem. Pár nových zde však nalezneme. Tím prvním je zakladatel a spoluvlastník společnosti Productboard Hubert Palán, který se letos dostal na úctyhodné 39. místo v žebříčku.

Palán žije už od roku 2007 v Kalifornii a řadí se mezi nejúspěšnější české „start­-upisty“. Po kariéře ve firmě GoodData se nyní zaměřil na Productboard, který podle firemního webu nabízí „uživatelsky přívětivé Software-as-a-Service platformy pro strategický vývoj a řízení produktů“, případně pro analyzování trhu, konkurence a zákazníků.

Po letošním investičním kole série D byla Palánova firma oceněna trhem na 1,725 miliardy dolarů (zhruba 37 miliard korun). Drobný problém je v tom, že Productboard (ani na vyžádání) nezveřejnil aktuální výši podílu Huberta Palána a případně dalších zakladatelů. Výši Palánova majetku tak lze odhadnout opravdu jen hodně přibližně.

Další nové jméno se nachází na 71. místě žebříčku. Je jím zakladatel a vlastník „internetové parfumerie“ Notino Michal Zámec. V posledním obchodním roce, za který firma zveřejnila finanční výsledky, nastal skokový růst tržeb i zisku Notina. Díky tomu si Zámec za jediný rok polepšil z 3,4 miliardy na 6,5 miliardy korun.

Další nová jména se nacházejí až na samém konci žebříčku. Do něj nově pronikl vlastník obchodů se stavebninami Pro-doma Josef Mařinec, ale také čtvrtinoví vlastníci obchodů s tiskem a tabákem Geco CZ Libor Chrobok a Petr Poláček. Těsně za první stovkou je na 103. pozici majoritní vlastník obchodů s elektronikou Nay a Electro World (a také aktivní investor do nemovitostí) Peter Zálešák.

S přihlédnutím k výše napsanému lze dodat, že maloobchod, ať už v kamenné, či internetové verzi, je v posledním roce oborem, který stvořil nejvíc nových miliar­dářů. Například zástupce oboru obchodu se stavebninami máme v žebříčku už čtyři – Víta Kutnara a Petru Kutnarovou (DEK), Pavola Kollára (IN Group, Stavmat) a již zmíněného Josefa Mařince.

Stín drahých energií

Čeští a slovenští miliardáři zatím ukazují, že dokážou projít těžkým obdobím bez existenčních potíží. Zvládli předloňskou koronavirovou krizi a (s výjimkou Jiřího a Hany Písaříkových z Bohemia Energy) také první vlnu zdražování energií v druhé polovině loňského roku. Stejně tak se vypořádali se ztrátou ruského trhu.

Jiné to může být na přelomu tohoto a příštího roku, až na byznysmeny naplno udeří druhá vlna zdražování elektřiny a plynu. Obavy z tohoto trendu veřejně vyjádřili třeba vlastník textilky Juta Jiří Hlavatý nebo majitel mlékáren Madeta Milan Teplý, ale dotkne se to desítek miliardářů. Zejména těch, kteří podnikají v energeticky náročných odvětvích, jako jsou hutnictví, chemický průmysl či výroba stavebních hmot. Profitovat na drahých energiích naopak budou podnikatelé spjatí přímo či nepřímo s výrobou elektřiny.

Žebříček týdeníku Euro je založen vesměs na finančních výsledcích podniků za minulý rok, případně za první letošní pololetí. Dopad drahých energií se projeví nejdříve za rok. V příštím žebříčku nejbohatších Čechů a Slováků se tak můžeme dočkat velkých pádů. Ale křišťálovou kouli nikdo z nás nemá, takže nezbývá než počkat, jak to nakonec dopadne.