Většina předsudků o elektromobilitě dávno neplatí

Podle průzkumu společnosti E.ON vnímá jen 15 procent Čechů síť nabíječek jako dostatečně hustou a pouhých devět procent by při stejné pořizovací ceně a dojezdu volilo čistě elektrický pohon. „Realita je ale úplně jiná. Česko má už nyní infrastrukturu schopnou obsloužit až milion elektromobilů,“ říká Martin Klíma, jednatel E.ON Drive Infrastructure. S ním a Jakubem Kottem, vedoucím Mobility Services E.ON Energie, jsme mluvili o přetrvávajících mýtech, miliardových investicích, cenách nabíjení, budoucnosti nákladní dopravy i osobních zkušenostech s reakcemi prvních uživatelů.

► V průzkumu E.ONu jen 15 procent Čechů uvedlo, že síť nabíječek je dostatečně hustá, a jen devět procent by při stejné ceně a dojezdu zvolilo čistě elektrický pohon. Čím si vysvětlujete, že vnímání veřejnosti je natolik odtržené od reality?

Martin Klíma: Vnímání lidí se často formuje na základě starších zkušeností nebo informací, které už dnes neplatí. Elektromobilita se v uplynulých letech posunula obrovsky kupředu, ať už jde o počet nabíjecích míst, rychlost nabíjení, nebo dojezd vozidel. Jenže řada lidí má stále v hlavě představu z doby, kdy bylo nabíjení komplikované a stanic málo. Snažíme se tyto mýty bořit a ukazovat, že realita je jinde.

► Češi mají stále obavy z dojezdu elektromobilů, přestože moderní vozy běžně zvládnou tři sta až pět set reálných kilometrů na jedno nabití. Proč tento mýtus přetrvává?

Jakub Kott: Myslím, že jde spíše o to, že toto číslo se snadno kritizuje, a mám i pocit, že automobilky zbytečně čísla udávaných dojezdů nadhodnocují. Nepopírám sice, že dané hodnoty jsou dosažitelné, ale většinou za specifických podmínek. Dle mne je třeba se zaměřit na skutečnou potřebu řidiče a ideálně díky delší zkušenosti s elektromobilem dospět k závěru, je-li dojezd elektromobilu dostačující, nebo ne. Pokud někdo jezdí více než čtyři sta kilometrů denně nebo vozí náklad, pak je v pořádku uznat, že pro něj elektromobil zatím není. Ale pro naprostou většinu jsou aktuální reálné dojezdy, třeba i vozidel s menší baterií, dostatečné.

► Jaká je vaše zkušenost s reakcemi lidí, kteří si elektromobil poprvé vyzkoušejí?

Kott: Většinou jsou nadšení. Překvapí je tichý chod, okamžitá akcelerace a jednoduchost ovládání.

► Realitou je, že Česko je připraveno na provoz až jednoho milionu elektromobilů ročně. Co to z hlediska infrastruktury znamená?

Klíma: Že máme dostatečný počet dobíjecích bodů, dostatečnou kapacitu sítě a že dokážeme provoz elektroaut zvládnout bez kolapsů. Jen naše veřejná síť má stovky stanic po celé republice a je zapojena do mezinárodních roamingových systémů, takže řidiči mohou pohodlně cestovat i za hranice.

► Jak velký podíl na tom mají vaše investice do sítě, která dnes zahrnuje stovky veřejných dobíjecích stanic po celé zemi?

Klíma: Neustále navyšujeme tempo našich investic. Aktuálně do rozvoje naší sítě investujeme zhruba miliardu korun ročně. Jen v uplynulých třech letech jsme síť prakticky zdvojnásobili a pokračujeme v tempu, kterým pokryjeme převážnou část Česka nejrychlejšími stanicemi do tří let. Prozatím výstavbou předbíháme trh s prodeji elektromobilů, ale to je v konečném důsledku pro řidiče elektroaut velký benefit.

► Elektřina pro domácnosti výrazně zlevnila, na burze se ceny dlouhodobě drží pod sto eury za megawatthodinu, navzdory tomu v cenících dobíjení elektromobilů to příliš znát není. Proč?

Kott: Cena veřejného nabíjení se neodvíjí pouze od ceny silové elektřiny na burze. Ta tvoří jen menší část konečné ceny. Významný podíl představují náklady na budování a provoz infrastruktury, údržbu, technickou podporu, vývoj softwaru a také platby za služby spojené s provozem platebních systémů či roamingu. K tomu je třeba přičíst i fakt, že výstavba sítě je investičně náročná a její návratnost dlouhodobá.

► Chystáte v nejbližší době zlevnění?

Kott: Ceníky pravidelně vyhodnocujeme a přizpůsobujeme vývoji na trhu, ať jde o cenu elektřiny, nebo potřeby zákazníků. V tuto chvíli je pro nás klíčové udržet vysokou kvalitu služby, budovat moderní a rychlou infrastrukturu a zároveň poskytovat transparentní a férové podmínky. Pokud se vytvoří prostor pro úpravu cen dolů, budeme na to připraveni.

► Proč jsou ceníky nabíjení složitější oproti tankování fosilních paliv?

Kott: Veřejné dobíjení je součástí širšího ekosystému elektromobility, který se stále vyvíjí. Ceny se liší například podle způsobu platby, rychlosti nabíjení nebo toho, zda je zákazník registrován. Registrovaný uživatel má zpravidla výhodnější podmínky, podobně jako u věrnostních programů u čerpacích stanic. Zároveň už dnes nabízíme roamingové nabíjení ve více než 120 tisících bodů v devíti evropských zemích pod jednou kartou, což zákazníkům výrazně zjednodušuje orientaci. Navzdory tomu souhlasíme, že elektromobilita musí být pro lidi co nejpřístupnější, proto neustále pracujeme na zjednodušení uživatelského rozhraní a přehlednosti ceníků.

► Zlevnění by mohlo nahrávat, že je výstavba stanic zčásti dotovaná státem. Už se provoz stanic vyplácí?

Klíma: Provoz dobíjecí infrastruktury je stále z velké části investicí do budoucnosti. Roztáčíme takzvaný síťový efekt – čím více bude elektromobilů, tím vyšší bude využití stanic, a tím snadněji bude možné pokrývat provozní náklady z výnosů. Utilizace postupně roste a vidíme pozitivní trend, ale většina sítě je zatím v režimu, kdy návratnost nepokryje všechny náklady. Dotace nám však umožňují stavět stanice i tam, kde by to komerčně zatím nedávalo smysl.

► Kolik do výstavby stanic investujete?

Klíma: Jen společnost E.ON Drive Infrastructure má dnes v Česku více než 650 veřejných dobíjecích bodů a nové přibývají prakticky každý týden. Investice byly v uplynulých letech v řádu stovek milionů korun, nyní se pohybujeme kolem miliardy ročně. V příštích letech plánujeme investovat do naší sítě více než tři miliardy korun.

► Jak velkou roli hraje způsob nabíjení v tom, zda se elektromobil finančně vyplatí?

Kott: Zásadní. Pokud majitel nabíjí primárně doma nebo ve firmě, vyjde ho kilometr výrazně levněji než u spalovacího auta. Veřejné rychlodobíječky jsou dražší, ale hlavně na delší cesty, kdy potřebujete rychle doplnit energii. Kombinace domácího a veřejného nabíjení dává ekonomicky nejlepší smysl.

► S domácí fotovoltaikou lze v sezoně jezdit téměř zadarmo. Využívají toho už dnes vaši zákazníci?

Kott: Ano, a jejich počet roste. V létě dokážou majitelé fotovoltaiky pokrýt většinu svých jízd z vlastní výroby. Máme klienty, kteří za celé léto nenabíjeli auto jinak než ze střechy svého domu.

► Letos jste otevřeli první český dobíjecí hub pro elektrické kamiony. V čem je výjimečný? Má potenciál do budoucna?

Klíma: Je to první projekt svého druhu v Česku a reaguje na očekávaný nástup elektrických kamionů. Hub má vysokovýkonné stojany, které zvládnou nabít těžký vůz během pauzy řidiče. Potenciál je obrovský, zejména v regionální a městské dopravě. V dálkové dopravě přijde boom později, až se rozšíří vysokovýkonné dobíjení a kapacita baterií. I proto plánujeme pokrýt hlavní tranzitní koridory – D1, D5, D8 a D11. Síť chceme budovat tak, aby v horizontu pěti let byla propojená.