Vinařská odysea

Stojíme na balkoně hotelu a restaurace s neobvyklým jménem La Co(o)rniche ve francouzském přímořském městečku Pyla a před zraky se nám tyčí nejvyšší písečná duna v Evropě. Nicolas Gaume, spolumajitel hotelu a spoluzakladatel startupu Space Cargo Unlimited, v této oblasti asi 70 kilometrů západně od Bordeaux vyrostl a dětství strávil v domě, který navrhl původně jako loveckou chatu jeho pradědeček. Svou chlapeckou posedlost sci-fi přisuzuje právě této prazvláštní krajině připomínající reliéf Marsu. Těžko bychom tak hledali příhodnějšího místa k setkání pár dní poté, co jsme se stali jedněmi z prvních pozemšťanů, kteří okusili víno, jež se právě vrátilo z kosmu.

Ochutnávka vesmírného vína byla pro startup Space Cargo Unlimited důležitým milníkem na cestě za poznáním, zda se odpovědi na problémy s pozemským zemědělstvím nacházejí za oběžnou dráhou Země. Pod vedením Nicolase plánuje tento startup v rámci soukromého výzkumného programu Mission Wise v příštích několika letech celkem šest experimentů. V rámci toho prvního nechal Gaume vyslat dvanáct lahví vína Petrus – jednoho z nejdražších červených na světě – na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) umístěnou asi 400 kilometrů nad Zemí.

Od roku 2000 posloužila ISS jako základna pro téměř tři tisíce vědeckých experimentů. Zatímco některé se snažily identifikovat částice temné hmoty, jiné zkoumaly, jaký má takzvaná mikrogravitace (atmosféra s malou, avšak ne nulovou gravitací) vliv na krevní buňky s cílem zlepšit vývoj léčiv na Zemi. Tento experiment byl ale rozhodně první, kde hrály hlavní roli lahve vína.

Zemi opustily v listopadu 2019 a vrátily se v lednu 2021 − v kosmu si tak pobyly celkem 14 měsíců, během kterých oběžnou dráhu Země obkroužily každý den šestnáctkrát a celkově nacestovaly na 300 milionů kilometrů. Projekt Mission Wise využil programu, který spustila NASA v roce 2019 a jehož cílem je umožnit přístup na ISS soukromým subjektům. Kolik je experimenty stojí, mi zástupci projektu nesdělili.

Na vesmírných misích NASA za normálních podmínek alkohol zakazuje, takže dostat na ISS tucet lahví vína nebylo jednoduché. Každý potenciálně nebezpečný materiál – víno Petrus je skladováno ve skleněných lahví s korkovým špuntem – musí splnit přísná bezpečnostní opatření.

„Projekt nám NASA povolila pouze za splnění přísných podmínek v rámci většího výzkumného programu,“ říká Philippe Darriet, vedoucí enologické sekce Ústavu vína a vinařství na Univerzitě v Bordeaux, která je jedním z partnerů projektu. „Víno musel Space Cargo Unlimited koupit na volném trhu, nesmělo být jakkoli státně dotováno pro propagační účely a minimálně devět z dvanácti lahví muselo být po návratu na Zem použito pro vědecké účely – jako tato ochutnávka.“

S týmem inženýrů navrhl Darriet speciál­ní schránky, do kterých se lahve uložily, aby se zafixovaly v neměnné pozici a konstantní teplotě mezi 18 a 20 stupni Celsia, a díky nimž dokázaly odolat změnám tlaku při vzlétnutí a návratu do atmosféry.

Space Cargo Unlimited na ISS vedle lahví uspořádal ještě další vinařský experiment − v únoru 2020 do kosmu vyslal 320 lián vinné révy. „Na žádném jiném místě bychom nenašli tak stabilní prostředí mikrogravitace,“ vysvětluje Gaume. „Víme, že při (téměř úplné) absenci gravitace čelí živé organismy obrovské zátěži, která může spustit evoluční změny na buněčné úrovni. Doufáme, že bychom díky experimentům mohli pochopit, jak těchto změn využít v praxi.“

„Vinařství je takovým kanárkem v uhelném dole pro klimatické změny,“ tvrdí. „Jedním z ukazatelů změn podnebí je obsah alkoholu. Vína, která se v 70. letech pohybovala okolo 11 procent obsahu alkoholu, dnes mají standardně 14 nebo víc procent. Vinaři se proto obávají, že během 30 let budou regiony jako Bordeaux pro pěstování vína zcela nevhodné.“ Gaume doufá, že řešení na nás čekají právě ve vesmíru.

Jak se experimenty povedly? U vinné révy si budeme muset ještě počkat. Testované odrůdy – z poloviny Cabernet Sauvignon a z poloviny Merlot – se nyní nacházejí ve francouzském šlechtitelském středisku Mercier a podle všeho rostou rychleji než ostatní zkoumané druhy. Jakmile proces šlechtění skončí, výzkumníci keře vystaví běžným chorobám a klimaticky náročným podmínkám, jako je například nízká závlaha, aby se ukázalo, zda se po zkušenostech s podmínkami na ISS dokážou lépe vypořádat s vypjatými situacemi na Zemi.

Olivier Zekri, vedoucí výzkumu a vývoje v Mercier, upřesňuje, že si rostliny musejí nejprve projít celým růstovým cyklem, než bude možné vyvodit první závěry. Celý tým však úpěnlivě doufá, že by se vesmírné odrůdy mohly osvědčit jako odolnější vůči suchu a chorobám a nic by pak nebránilo je naklonovat a začít prodávat.

A co vesmírné víno? První ochutnávka se uskutečnila v březnu a výsledky byly oznámeny o několik týdnů později. V hodnocení vizuálních a aromatických aspektů se porota – sestávající z výzkumníků a investorů – stoprocentně neshodla, ale 11 z 12 členů potvrdilo, že kosmická vína měla prokazatelně jinou chuť. Podle mě se do ní propsaly jemnější třísloviny a ovocné tóny. Víno mělo naopak výraznější květové, kouřové a lanýžové aroma, které je typické pro ročníky, jež v lahvích zrají několik let.

V dalším experimentu chce Mission Wise na ISS nechat zfermentovat vinný mošt. To by mohlo přinést cenné informace nejen pro vinařství, ale pro celý potravinářský a farmaceutický průmysl, protože mikrobiální fermentace je základem vakcín a léků proti rakovině.

„Víno je úžasný studijní materiál, protože obsahuje klíčové prvky živých organismů od kvasinek až po bakterie,“ vysvětluje Gaume. „Není žádná náhoda, že Louis Pasteur učinil tolik objevů studiem vína. A my doufáme, že se nám na tuto vědeckou tradici podaří navázat.“

Jane Ansonová, Financial Times