Vítejte v postgramotné společnosti

Svět, jak ho známe, utvářela revoluce ve čtení. Nyní prožíváme kontrarevoluci. Více než půl tisíciletí poté, co rozvoj knihtisku zahájil éru nového lidského poznání, se význam čtení knih ocitá ve volném pádu. Ani ti největší pesimisté 20. století nepředpovídali rozsah současné krize. Koncem roku 2024 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila studii, podle níž gramotnost ve většině vyspělých zemí klesá nebo stagnuje. V minulosti by se předpokládalo, že příčinou je například válka nebo kolaps vzdělávacího systému, ale je jí chytrý telefon, který se od poloviny prvního desetiletí 21. století začal šířit ve vyspělých zemích. A zdá se, že se tato událost stane zlomovou v dějinách lidstva. Nikdy dříve neexistovala technologie, jako je chytrý telefon. Zatímco kino nebo televize upoutávaly pozornost lidí na určitou dobu, chytré telefony vyžadují celý jejich život. Jsou totiž navrženy tak, aby byly návykové a lákaly uživatele na oznámení, krátká videa či na sociální sítě. Ve zmíněné studii OECD se píše, že mnozí nyní tráví až sedm hodin denně sledováním obrazovky. Pokud revoluce ve čtení přinesla největší přenos znalostí lidem v historii, revoluce v podobě obrazovky jim nejvíce vzala. Univerzity jsou v první linii této krize.

Vzdělávají první „postgramotné“ studenty, kteří vyrostli téměř pouze na krát- kých videích, počítačových hrách, algoritmech a stále častěji i na umělé inteligenci (AI). Všudypřítomný mobilní internet snížil jejich pozornost a slovní zásobu natolik, že znalosti v knihách se pro mnohé z nich stávají nedostupnými, protože ztrácejí schopnost jim rozumět. Předávání znalostí, nejstarší funkce univerzity, se hroutí. Tradice učení jako zlatá nit poznání se poprvé přetrhla v průběhu rozpadu Západořímské říše, kdy barbaři útočili na její hranice, města se zmenšovala a knihovny hořely nebo chátraly. S rozpadem světa vzdělané římské elity mnoho spisovatelů a literárních děl zmizelo z lidské paměti – buď byli navždy ztraceni, nebo znovu objeveni až o stovky let později v době renesance. Tato zlatá nit se nyní trhá podruhé.

Revoluce obrazovky

Úpadek psaní a čtení je důležitý, protože to jsou dva pilíře lidského myšlení, a AI je nejnovějším pokusem, jak ovládnout schopnost lidí myslet. Nástup televize způsobil pokles předplatného novin a postupný zánik čtení zlepšujícího kognitivní schopnosti lidí. Pak přišel internet následovaný sociálními médii, chytrými telefony a streamovou televizí, které snížily pozornost lidí. Americký kulturní a literární teoretik Walter Jackson Ong (1912–2003) ve své knize Technologizace slova: Mluvená a psaná řeč z roku 1982 (česky 2006) tvrdí, že gramotnost není pomíjivá dovednost, ale nástroj k restrukturalizaci lidského myšlení a znalostí, aby se vytvořil prostor pro složité myšlenky. Pokud čtení a psaní „přeprogramovaly“ lidský mozek, jejich úpadek snižuje kognitivní schopnosti lidí, a to právě v době, kdy se objevuje umělá inteligence.

Vzhledem k tomu, že psaní a čtení v době AI upadá, je možné, že kognitivní schopnosti, které lidem umožňovaly chápat svět, zaniknou a objeví se opět předgramotné prostředí, jež přinese například implozi kreativity a smrt demokracie. Bez znalostí a kritického myšlení vštípených tiskem se cítí mnoho občanů západních demokracií stejně bezmocní a důvěřiví jako středověcí rolníci, které utvářely iracionální výzvy a stádní myšlení. Pravděpodobnějším scénářem však je, že žádný konec civilizace nenastane. Z lidí se nestanou barbaři, ale budou mít více volného času, který stráví u obrazovky, jejíž obsah bude vytvářet AI. Obrazem budoucnosti se může stát obrazovka zářící na lidské tváři, což většina lidí nebude vnímat jako tragédii, protože nepocítí nostalgii za tím, co bylo ztraceno.

Čtení se pojí s řadou kognitivních schopností včetně zlepšení paměti, soustředění, verbálního projevu, analytického myšlení či myšlení v pozdějším věku. Po nástupu chytrých telefonů v polovině prvního desetiletí 21. století se globální skóre v testech PISA – což je nejznámější mezinárodní měřítko schopností studentů – začalo snižovat a průzkumy stále častěji zjišťují, že studenti mají potíže s myšlením, učením a soustředěním. Výsledkem je nejen ztráta inteligence, ale i ochuzení o lidskou zkušenost. Mnoho století byli téměř všichni vzdělaní lidé přesvědčeni, že literatura a vzdělávání patří k hlavnímu smyslům lidské existence. Klasická díla se zachovávala, protože obsahují to nejlepší, co bylo vymyšleno a řečeno. Největší romány a básně obohacují lidské vnímání tím, že jejich čtenáře přenášejí do jiných dob a na jiná místa. Čtením literatury faktu – vědy, historie, filozofie, cestopisů – se lidé seznamují se svým místem v mimořádně složitém světě, který obývají. Chytré telefony je o tuto pozitivní zkušenost ochuzují. Úzkost, deprese a bezcílnost, které postihují mladé lidi v 21. století, jsou často spojované s izolací a negativním sociálním vnímáním, což chytré telefony podporují. A je to také důsledek bezúčelnosti, fragmentace a triviality kultury obrazovky, jež nedokáže promlouvat k lidské potřebě zvědavosti, vyprávění, pozornosti a naplnění.

Toto mizení kultury, kritického myšlení a inteligence představuje tragickou ztrátu lidského potenciálu a rozkvětu a je to také jedna z hlavních výzev, kterým čelí západní společnosti. Západní, technologicky vyspělá civilizace je založena na racionálním myšlení, které je podporováno gramotností. Jak píše Ong ve své zmíněné knize, komplexního a logického myšlení nelze dosáhnout bez čtení a psaní. Je prakticky nemožné rozvinout logický argument ve spontánním projevu – ztratili byste se, protiřečili si a zmátli publikum, kdybyste se snažili přeformulovat neobratná tvrzení. Abyste knize porozuměli, musíte ji mít před sebou, abyste si mohli znovu přečíst pasáže, kterým nerozumíte, zkontrolovat souvislosti a zamýšlet se nad důležitými sděleními. Toto myšlení nelze oddělit od čtení a psaní.

Vzestup iracionálního myšlení

Příchod gramotnosti ve starověkém Řecku umožnil, že vznikla filozofie. Jakmile lidé měli nástroje k zaznamenávání myšlenek na papír, aby je mohli zkoumat, zdokonalovat a dále na nich stavět, zrodilo se nové analytické a abstraktní myšlení, které utvářelo západní civilizaci. S objevem písma mohly být zavedené způsoby myšlení zpochybňovány a vylepšovány. Nejen filozofie, ale celá intelektuální infrastruktura moderní západní civilizace závisí na komplexním myšlení neoddělitelném od čtení a psaní, což tvoří intelektuální základ modernity. Pokud se svět v tuto chvíli jeví nestabilní, pak proto, že se tento základ hroutí. Svět obrazovky bude mnohem bouřlivější, emotivnější a chaotičtější než svět tisku.

Podle Onga psaní zklidňuje a racionalizuje myšlení. Pokud se chcete prosadit třeba na tiktoku, máte nespočet nástrojů, jak obejít logické argumenty. Můžete křičet, plakat a okouzlovat své publikum, aby se podřídilo. Kniha na vás nemůže křičet ani plakat. Bez nelogických argumentů, jež používají podcasteři a youtubeři, jsou autoři mnohem víc odkázáni pouze na rozum a své argumenty. Knihy nejsou dokonalé, ale mnohem více spjaté s logickou argumentací než jakýkoli jiný nástroj lidské komunikace.

S tím, jak knihy umírají, se zdá, že se vracíme k „verbálním“ myšlenkovým zvyklostem. Diskuse se hroutí do paniky, nenávisti a kmenových válek. Propagátoři iracionality a konspiračních teorií nacházejí obrovské a důvěřivé onlinové publikum. Na knižní stránce by se jejich argumenty zdály absurdní, ale na obrazovce pro mnoho lidí znějí přesvědčivě. Vzestup tohoto emocionálního a iracionálního myšlení představuje pro západní kulturu a politiku velkou výzvu. Možná brzy zjistíme, že nelze řídit nejvyspělejší civilizaci v historii Země intelektuálním aparátem z předgramotné společnosti. Věk tisku se vyznačoval nebývalou dynamikou a kulturním bohatstvím. Čtení je základem kreativity a inovací, které tvoří základ modernity. Není pravda, že aby společnost mohla těžit z kultury tisku, musí být každý občan knihomol. Pokud však jeden zvyk spojuje vůdce, vynálezce, vědce a umělce, kteří utvářeli západní civilizaci, pak je to čtení. Obohacuje totiž tvůrčí práci tím, že geniálním mužům a ženám poskytuje přístup k obrovskému a neocenitelnému pokladu znalostí uchovávaných v knihách a vybavuje je analytickými nástroji k jejich zkoumání a zdokonalování. Vynález knihtisku pomohl kulturním revolucím, které utvářely moderní západní svět: renesanci, reformaci, vědecké revoluci, osvícenství, lidským právům a průmyslové revoluci. Díky knihtisku měli studenti lepší přístup ke knihám, ti nadaní už nemuseli sedět u nohou daného mistra, aby se naučili akademickou dovednost. Studenti, kteří používali odborné texty jako instruktory, se méně řídili autoritami a byli vnímavější k inovacím. Současní studenti, kteří neumějí číst, jsou opět závislí na autoritě svých učitelů a méně schopní inovovat a zpochybňovat, což je jen jedním z příznaků stagnující kultury věku obrazovek vyznačující se jednoduchostí a povrchností.

Pustina chytrých telefonů

Pokud se gramotný svět projevoval složitostí a inovací, ten postgramotný se vyznačuje jednoduchostí, nevědomostí a stagnací. Pravděpodobně není náhoda, že úpadek gramotnosti vedl k posedlosti kulturní „nostalgií“ – touze recyklovat dřívější kulturní formy. Současná západní kultura se mění v pustinu chytrých telefonů. Odříznuti od kulturního bohatství minulosti jsme odsouzeni žít v narcistické přítomnosti. Zbaveni nástrojů ke zpochybňování a rozvíjení poznatků těch, kteří žili před námi, jsme odsouzeni k nekonečnému opakování.

Velké technologické společnosti se vidí jako subjekty pro šíření znalostí. Ve skutečnosti – aby přežily, musejí propagovat hloupost. Technologičtí oligarchové mají na nevědomosti populace stejný zájem jako ti nejreakčnější feudální autokrati. Hloupý vztek a stranické myšlení nás připoutávají k chytrým telefonům. A zatímco staré evropské monarchie se snažily cenzurovat nebezpečnou kritiku, velké technologické společnosti mnohem efektivněji zajišťují nevědomost lidí tím, že kulturu zaplavují vztekem, rozptýlením a bezvýznamností. Pracují na novém věku temna.

Svět po tisku se stále více podobá tomu před tiskem. Vzkvétají pověry, vzdělanost na našich univerzitách se formuje stranickou angažovaností, nikoli tolerancí a zvědavostí. Západní umění a literatura jsou hrubší a jednodušší. Vzhledem k tomu, že se moc, bohatství a znalosti koncentrují na vrcholu společnosti, rozzlobená, rozdělená a neinformovaná veřejnost neví, jak pochopit, analyzovat, kritizovat nebo změnit to, co se děje. Namísto toho stále více lidí oslovují emotivní, charismatické a mystické apely, které tvořily základ moci před rozšířením gramotnosti.

Stejně jako příchod tisku zasadil smrtící ránu rozpadajícímu se feudalismu, obrazovka ničí liberální demokracii. Vzhledem k tomu, že technologické společnosti ničí gramotnost a pracovní místa střední třídy, můžeme se ocitnout ve druhém feudálním věku. Nebo možná vstupujeme do politické éry, kterou si ani nedokážeme představit. Ať se stane cokoli, vidíme, jak mizí svět, který jsme znali. Nic už nikdy nebude stejné. Vítejte v postgramotné společnosti.