Svět, jak ho známe, utvářela revoluce ve čtení. Nyní prožíváme kontrarevoluci. Více než půl tisíciletí poté, co rozvoj knihtisku zahájil éru nového lidského poznání, se význam čtení knih ocitá ve volném pádu. Ani ti největší pesimisté 20. století nepředpovídali rozsah současné krize. Koncem roku 2024 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila studii, podle níž gramotnost ve většině vyspělých zemí klesá nebo stagnuje. V minulosti by se předpokládalo, že příčinou je například válka nebo kolaps vzdělávacího systému, ale je jí chytrý telefon, který se od poloviny prvního desetiletí 21. století začal šířit ve vyspělých zemích. A zdá se, že se tato událost stane zlomovou v dějinách lidstva. Nikdy dříve neexistovala technologie, jako je chytrý telefon. Zatímco kino nebo televize upoutávaly pozornost lidí na určitou dobu, chytré telefony vyžadují celý jejich život. Jsou totiž navrženy tak, aby byly návykové a lákaly uživatele na oznámení, krátká videa či na sociální sítě. Ve zmíněné studii OECD se píše, že mnozí nyní tráví až sedm hodin denně sledováním obrazovky. Pokud revoluce ve čtení přinesla největší přenos znalostí lidem v historii, revoluce v podobě obrazovky jim nejvíce vzala. Univerzity jsou v první linii této krize.