Vítěz Infantino

Den před začátkem mistrovství světa ve fotbale nám v hodinovém monologu sdělil mimo jiné toto: „Cítím se jako Katařan. Cítím se jako Arab. Cítím se jako Afričan. Cítím se jako gay. Cítím se jako handicapovaný. Cítím se jako migrující pracovník.“ Tak pravil Gianni Infantino, švýcarský prezident Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA), který se rok před šampionátem dokonce do Kataru přestěhoval i s rodinou. Sportovní událost roku úspěšně proběhla a Infantino se pomalu připravuje na svůj další mandát v roli šéfa světového fotbalu.

Volba nového prezidenta FIFA se bude konat na kongresu 16. března 2023 ve rwandské metropoli Kigali. Infantino, jenž zůstal jediným kandidátem, už se pochlubil, že má podporu více než 200 z 211 členských asocia­cí. Na zářijové schůzce v Paříži mu ji mimochodem vyslovil i předseda Fotbalové asociace České republiky (FAČR) Petr Fousek.

Kdo je to ale vlastně Gianni Infantino, v pořadí devátý prezident FIFA? Evropští fanoušci ho poprvé vzali na vědomí, když pravidelně coby zástupce UEFA (Unie evropských fotbalových asociací) losoval skupiny a další kola Ligy mistrů a Evropské ligy. Pravda, dělal to s bravurou a jistým šarmem.

Švýcar i Ital z Alp

Holohlavý funkcionář se narodil 23. března 1970 ve švýcarském Brigu, třinácti­tisícovém hlavním městě stejnojmenného kraje v kantonu Valois ve Švýcarských Alpách. Jeho městečko je známé jako železniční „hraniční město“ mezi Švýcar­skem a Itálií, kterým projíždí a staví u společného nádraží všech drah světoznámý Glacier Express.

Infantino vlastní švýcarské i italské státní občanství, práva vystudoval na Freiburské univerzitě ve Švýcarsku. Je ženatý a má čtyři děti. Jeho manželka Leena Al Ashqarová pochází z Libanonu. Fotbalový činovník se domluví šesti světovými jazyky: anglicky, německy, francouzsky, italsky, španělsky a arabsky. Je o něm známo, že je fanouškem italského velkoklubu Inter Milán.

Od roku 2000 Infantino působil ve strukturách UEFA. Nejprve stál v čele právního a licenčního oddělení unie. Roku 2007 se dočasně stal jejím generálním sekretářem. Plnohodnotně tuto funkci začal vykonávat o dva roky později – a činil tak až do roku 2016.

Na mimořádném volebním kongresu FIFA konaném 26. února 2016 v Curychu po známém korupčním skandálu svého švýcarského krajana a prezidenta FIFA Josepha Blattera a potažmo i předsedy UEFA, slavného francouzského fotbalového internacionála Michela Platiniho, Infantino kandidoval na funkci prezidenta této fotbalové organizace.

Přestože byl pouze náhradníkem za Platiniho, jenž se v té době volby kvůli zákazu udělenému za „jednání odporující etickým pravidlům“ účastnit nesměl, patřil Gianni Infantino spolu s bahrajnským šejchem Salmánem bin Ibráhímem Chalífou k favoritům. A už ve druhém kole také uspěl.

Při dalších volbách v roce 2019 byl už jediným kandidátem, když na kongresu v Paříži získal mandát na další čtyřleté funkční období. A stejná jasná situace je i před volbou v březnu 2023.

Fotbal jako stroj na peníze

„Infantino je nafoukaný megaloman, který chce z fotbalu udělat stroj na peníze. Ve své pýše už ani nejedná s prezidenty národních svazů, ale jen s šéfy států,“ prohlásil o současném vládci světového fotbalu jeho předchůdce Joseph Blatter. A přiživil spekulace o tom, že Infantino profitoval ze zmíněného skandálu kolem FIFA díky svým kontaktům ve švýcarské justici. „Vypadá to, že chtěl mít cestičku do prezidentského křesla umetenou,“ prohlásil Blatter.

Ve Švýcarsku se totiž řešil skandál generálního prokurátora Michaela Laubera poté, co se provalily jeho tři tajné schůzky s Infantinem v letech 2016 a 2017. V květnu 2020 dokonce parlamentní komise podala na Laubera ústavní žalobu. Infantino jakékoli provinění opakovaně odmítl. A etická komise FIFA v srpnu 2020 své interní vyšetřování uzavřela s tím, že „neshledala dostatek důkazů k vynesení trestu“.

Infantinovu cestu k moci nedávno pro Seznam Zprávy popsal i respektovaný fotbalový publicista a historik Stanislav Hrabě, mimochodem jediný český novinář, který pravidelně hlasuje v prestižní anketě o nejlepšího světového fotbalistu Zlatý míč France Football.

„Ví o fotbale snad všechno, vyzná se ve všech jeho vrstvách. Vyzná se ale i v zákulisní politice. Je obratný diplomat, označení intrikán se k němu rovněž hodí. To je Gianni Infantino, nejvyšší muž světového fotbalu,“ charakterizoval Hrabě současného prezidenta FIFA.

Hrabě připomíná, že Infantino coby generální sekretář UEFA byl zprvu věrným spolupracovníkem svého šéfa Michela Platiniho, předsedy UEFA a trojnásobného držitele Zlatého míče a mistra Evropy z roku 1984. „Jsem bývalý hráč a trenér, přemýšlím, co je pro fotbal dobré. Na všechno ostatní mám odborníky. A Gianni Infantino je právník, ať se věnuje tomu, co zná a umí,“ říkal Platini. „Infantino se při tom usmíval, tvářil se přívětivě. Škarohlíd by však mohl jeho pohled nazvat úlisným. Záleží, co kdo chce vidět,“ dodal k tomu Hrabě.

„Platini je zárukou toho, že se fotbal bude rozvíjet správným směrem,“ vyjadřoval Infantino francouzskému internacionálovi velikou podporu. Jenže jak už bylo zmíněno, Platiniho strhl s sebou ve své korupční aféře tehdejší předseda FIFA Blatter.

Hlasy Platiniho sebral pro sebe

„Iniciativy se chopil Infantino. Šel do voleb sám, prohlašoval se však náhradníkem Platiniho se slibem, že jakmile se jeho kolega očistí, uvolní mu místo. A že ty hlasy shání vlastně pro něj. Jenže Platini se včas neočistil, civilní švýcarský soud ho zbavil obvinění až v červenci 2022. Infantino se tak stal pánem fotbalového světa. Mnozí tento krok označovali za zradu, jiní zdůrazňovali, že alespoň dokázal obhájit a nadále rozvíjet hodnoty, které společně sdíleli,“ konstatuje Stanislav Hrabě.

S těmi společnými hodnotami Infantina a Platiniho to však už dávno není tak žhavé. Michel Platini totiž na Infantina 17. listopadu 2021 podal trestní oznámení. Kvůli zneužití moci. Upřesněme ještě, že Platini, jenž byl i místopředsedou FIFA, v roce 2015 dostal za přijetí peněz od Blattera fotbalový trest – a to osmiletý zákaz působení ve sportu číslo jedna. Po sérii odvolání Francouz dosáhl pouze snížení trestu na čtyři roky. Vypršel mu v říjnu roku 2019. Šestiletý zákaz činnosti pro Blattera pak skončil v říjnu roku 2021.

„Infantino je velkým diplomatem, mnoho lidí si však k tělu nepustí, jen ty, které zrovna potřebuje. Vyznává autoritářské, nikoli demokratické řízení fotbalu,“ prohlásil o něm zkušený český trenér a metodik Zdeněk Sivek, který pro FIFA školí trenéry po celém světě.

Blatterovo tvrzení, že Infantino „ve své pýše už ani nejedná s prezidenty národních svazů, ale jen s šéfy států“, potvrzuje přátelství nejvyššího fotbalového bafuňáře s Vladimirem Putinem. Osobně se s ním setkával kolem MS 2018 v Rusku a od něj pak dokonce v roce 2019 v moskevském Kremlu převzal Řád přátelství. To je vůbec nejvyšší státní vyznamenání, které může cizí státní příslušník v Ruské federaci získat. Po loňské únorové invazi Ruska na Ukrajinu Infantino nikdy okupaci ruskými vojsky přímo neodsoudil. FIFA čtyři dny po napadení Ukrajiny vyloučila ruské národní týmy ze všech mezinárodních soutěží jen jako celek.

Neúspěšný a alibistický mírotvorce

„Víme, že by se naše sportovní organizace měla soustředit hlavně na sport. Fotbal ale spojuje svět a vzhledem k tomu, že šampionát v Kataru bude sledovat pět miliard lidí, může být tento turnaj spouštěčem pozitivních změn,“ apeloval Infantino „neutrálně“ před startem MS 2022.

„Rusko hostilo poslední mistrovství světa v roce 2018. Ukrajina se o to uchází v roce 2030. Možná je právě poslední šampionát tou akcí, na které se věci začnou obracet k lepšímu. Žádám vás tedy, abyste zvážili možnost dočasného příměří, které by trvalo po dobu konání turnaje, případně zaveďte humanitární koridory nebo cokoli jiného, co by vedlo k odstartování dialogu jako prvnímu kroku k míru,“ zakončil svůj alibistický projev, který podle očekávání k ničemu nevedl.

V době kolem MS 2022 toho šéf FIFA napovídal až dost. „My v Evropě zavíráme hranice a lidem z řady mimoevropských zemí u nás nedovolujeme legálně pracovat. Kdyby nám na nich opravdu záleželo, tak by se k tomu Evropa postavila jako Katar. Ať jim dá práci, ať jim dá budoucnost, ať jim dá naději. Místo toho pokrytecky moralizuje. Za to, co jsme v Evropě poslední tři tisíce let dělali, bychom se teď měli tři tisíce let omlouvat, než začneme rozdávat lekce morálky,“ rozohnil se Infantino ohledně tolik diskutovaných pracovních podmínek zahraničních dělníků v Kataru a potlačování práv LBGT+ komunity v této arabské zemi.

„Kolik západních firem, které v Kataru vydělávají miliony, možná miliardy, se o práva zahraničních pracovníků a dělníků staralo dříve? Nikdo, protože by muselo dojít ke změně legislativy, což by znamenalo menší výdělek. My jsme to ale udělali, a proto v Kataru vyděláme mnohem méně než jakákoli z těchto firem,“ dodal Infantino. „A víte, proč se cítím se jako Katařan, jako Arab, jako Afričan, jako gay, jako handicapovaný i jako zahraniční dělník? Protože i já vím, jaké to je, když vás coby cizince diskriminují v cizí zemi. Zažil jsem to jako dítě, kdy se mi posmívali kvůli zrzavým vlasům, kvůli pihám, kvůli přízvuku,“ zkusil zahrát na city šéf světového fotbalu.

Příšerná tvář fotbalu

Bývalého anglického fotbalového internacionála Garyho Nevilla, který na MS 2022 v Kataru pracoval jako expert pro televizi beIN Sports, tím však Infantino nedojal. Naopak. „Tenhle jeho projev mě šokoval. Jeho jazyk, jeho věty o postižených a migrantech byly absolutním skandálem. Takové vyjadřování by si neměl dovolit. Infantino je příšerná tvář fotbalu. To, co říkal, bylo skutečně nevhodné. Myslím si, že FIFA je chabou reprezentací toho, co je fotbal, což je krásná hra, kterou si užívají komunity po celém světě. FIFA si musí udělat pořádek, světový fotbal potřebuje nezávislost a demokracii. Už hodně dlouho je to velmi zlé. Infantino zvolil sám sebe do funkce a je tou nejhorší tváří, která reprezentuje Blízký východ, Araby, muslimy a mistrovství světa v Kataru,“ tvrdě zhodnotil činnost současného šéfa FIFA bývalý obránce Manchesteru United.

Přední čeští komentátoři s Nevillem souznějí. „Infantino přicházel jako pan Čistý, co vrátí vlak FIFA na správnou kolej. Dnes žije v Kataru, jeho dcery tu studují. Že by to byla jen náhoda? Navíc Katar nemá s evropskými zeměmi dohodu o extradici. A když proti vám běží ve Švýcarsku vyšetřování, je pouštní stát a život v luxusu příjemnou volbou. Před několika lety, když se hrálo mistrovství světa v Rusku, byl pro Infantina největším přítelem zločinec Putin. Velmi se obávám, že ve vrcholných strukturách FIFA je chování à la Blatter nebo Infantino tak zakořeněným jevem, že se brzké změny nedočkáme,“ zanalyzoval televizní komentátor Jaromír Bosák.

„FIFA se pod (Infantinovým vedením) v průběhu posledních několika dní vyprofilovala šíleným způsobem. Posouvá se mimo rámec morálního kompasu,“ dodal pak bývalý sportovní šéfreportér Seznamu Zprávy Luděk Mádl.

Tak proč ho podporují?

Proč tedy má Gianni Infantino údajnou podporu 200 z 211 národních fotbalových asociací? Předseda FAČR Petr Fousek již loni červnu oznámil, že česká federace navrhuje Infantina na znovuzvolení předsedou FIFA v roce 2023. Pak to potvrdil i v září při jednání v Paříži a poté znovu v prosinci v televizní diskusi během mistrovství světa.

„Projednávali jsme záležitosti spojené s českými zájmy ve FIFA, které chceme posílit, a také podporu, kterou FIFA poskytuje národním svazům a již chceme pro FAČR více a lépe využívat,“ zdůraznil Fousek. „Je po uzávěrce přihlášek, Infantino je jediným kandidátem a my jsme se už v červnu rozhodli, že jej budeme podporovat. Nic se na tom nemění. I přesto, že kongres proběhne až v březnu,“ zopakoval Fousek v průběhu šampionátu.

Evropská podpora Infantina přitom v některých ohledech nedává logiku. Předseda FIFA třeba přišel spolu se svým „poradcem“, bývalým francouzským koučem Arsenalu Arsènem Wengerem s myšlenkou pořádat mistrovství světa nikoli každé čtyři, ale dva roky, což UEFA i kvůli svému evropskému šampionátu ostře odmítá. Nyní to tedy Infantino zkouší se světovým šampionátem konaným každé tři roky… A už je jisté, že na MS 2026 v USA, Kanadě a Mexiku se bude hrát s osmačtyřiceti účastníky místo s dosavadními dvaatřiceti. Podobně megalomanské plány má předseda FIFA i s MS klubů, což zase dvakrát nevoní evropským velkoklubům.

Spíše než zájmy Evropy Infantino hájí priority zbytku světa. Přesto má v Evropě podporu. Jak je to možné? Jsou v tom i osobní a kariérní zájmy některých představitelů národních asociací? A jde v první řadě hlavně o to, že dělá z fotbalu jen stroj na peníze, jak tvrdí jeho předchůdce Blatter, což většině vyhovuje?

Odbojní Dánové

Ne všichni v Evropě jsou však tak devótní, zbabělí či až cynicky pragmatičtí. Během mistrovství světa v Kataru se veřejně vůči Infantinovi postavil třeba šéf dánského fotbalového svazu (DBU) Jesper Möller. Ten potvrdil, že hlas jeho země současný šéf FIFA určitě nedostane. I když nejspíš půjde jen o symbolický krok.

„Je totiž pouze jeden kandidát. Uvidíme, jestli se objeví ještě nějaký další, na to je čas, ale Dánsko současného prezidenta nepodpoří. Je to mimořádná situace. Nejsem pouze zklamaný, jsem naštvaný. To, že hráči byli v Kataru něčemu takovému vystaveni, je nepřijatelné (bylo jim například vyhrožováno a zakázáno nosit duhové kapitánské pásky na důkaz podpory LBGT+ komunity v Kataru – pozn. red.). Musíme na to reagovat.“

Zprvu se dokonce diskutovalo o tom, že by Dánové mohli i vystoupit z FIFA. „Nejde o rozhodnutí učiněné nyní. O tomto možném vystoupení v severském regio­nu diskutujeme už od srpna. Pokud ale odejdeme sami, můžeme mít problémy. Bylo by dobré zjistit, zda o těchto věcech nejde vést dialog. Přece musíme přemýšlet o tom, jak obnovit důvěru ve FIFA. Vyhodnotit, co se stalo, a vytvořit strategii, kupříkladu s našimi severskými kolegy,“ prohlásil v Kataru generální sekretář dánského fotbalového svazu Jakob Jensen.

Na přímý dotaz, jak by FAČR reagovala v případě, pokud by Dánsko nakonec iniciovalo na evropské půdě „exit z FIFA“, odpověděl šéf českého fotbalu Petr Fousek jasně: „Vystoupení z FIFA je sebevražedná mise.“

To asi ano, ale bezmezná (a zároveň nijak zvlášť zdůvodněná) podpora „nafoukanému megalomanovi“, na nějž navíc jeho bývalý nejbližší zrazený spolupracovník z UEFA podává trestní oznámení, není sebevražednou misí světového fotbalu? Minimálně u veřejnosti stojící mimo fotbalovou bublinu? Pokud i uznávané osobnosti sportu číslo jedna veřejně prohlašují, že „Infantino je příšernou tváři fotbalu“, mohlo by to být pováženou.

Autor je šéfredaktorem fotbalového měsíčníku Hattrick