Výnosnost bateriových úložišť klesá, přesto představují pro obce zajímavou příležitost

Výnosnost bateriových úložišť klesá, přesto představují pro obce zajímavou příležitost

Přestože se bateriová úložiště stávají strategickou komponentou nové energetiky, která se vyznačuje decentralizací a vyšším podílem obnovitelných zdrojů, i na tomto trhu roste konkurence a klesá výnosnost projektů. Návratnost se dá očekávat v rozsahu pět až sedm let.

5 minut čtení

Zaznělo to na konferenci Legal Insight: Bateriová úložiště a využití obecního majetku spolu s tím, že  tato rychle rostoucí oblast energetiky zůstává zajímavá pro obce, které mohou využít jak svoje pozemky a infrastrukturu, tak posílit svou energetickou bezpečnost.

V detailu se postavení obcí v takových projektech věnoval Jan Měkota, advokát a partner advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba. Ve svém příspěvku se zaměřil na právní a legislativní mantinely obecních energetických projektů bateriových úložišť (BESS). Za jejich největší koncepční ohrožení považuje postup bez předem jasně definovaného plánu, protože jde o oblast, kde se praktická realita střetává mimo jiné s ustanoveními dvou předpisů: zákona o obcích a zákona o zadávání veřejných zakázek.

„Samotný převod nebo poskytnutí užívacího práva k pozemku není veřejná zakázka. Město v tomto případě totiž nevystupuje jako zadavatel, ale jako někdo, kdo nabízí svůj majetek a chce zpátky ekonomicky nejvýhodnější parametry. Jakmile ale město svoji nabídku koncipuje tak, že dává pozemek a jako protiplnění chce, aby na něm vznikla energetická infrastruktura, a spojí to s požadavky na služby nebo dodávky, velmi často se přehoupne do režimu veřejného zadávání. To už je buď klasická zakázka, nebo koncese, podle toho, kdo nese rizika,“ upozornil Jan Měkota.

Technicko-obchodní realitu projektů BESS přiblížil Petr Foitl ze společnosti Solar Global Energy, společnost zaměřující se na agregaci a monetizaci bateriových úložišť a fotovoltaických elektráren.

„V médiích se často hovoří o návratnosti za dva nebo tři roky, což dlouhodobě neplatí. Výnosy rok od roku klesají a s připojováním dalších baterií klesat budou. My doporučujeme počítat spíš s pěti až šesti lety návratnosti. Je nutné započítat připojovací poplatky, projektovou dokumentaci, podíl vlastníka pozemku, a často se dostanete nad 15 milionů. Konzervativně počítáme v delším horizontu čisté výnosy kolem 3–4 milionů korun ročně na 1 MW. K tomu servis, ostraha, pojištění, poplatky za odběr ze sítě a návratnost se může posunout klidně na 6–7 let, spíš k horní hraně,“ uvedl Petr Foitl.

Ondřej Šumavský, expert ze Svazu moderní energetiky, poskytl obcím a investorům praktický návod, jak rychle a racionálně posoudit, zda je pozemek pro energetické projekty BESS vhodný. Za první filtr označil územní plán jako rychlý a levný orientační krok. Podle něj je klíčové věnovat pozornost ochranným pásmům a případným kolizím s infrastrukturními sítěmi. Právě připojení k distribuční síti je pak zásadní ekonomickou i časovou proměnnou.

„Jako první krok doporučuji podat na úřad žádost o předběžnou informaci. Vytipujete si pozemek, zaplatíte tisíc korun a úřad by se měl vyjádřit, koho musíte pro schválení oslovit a jestli to zapadá do územního plánu,“ doporučil Ondřej Šumavský.

Michal Arnold z energetické společnosti JRD Energo nastínil realitu přípravy a akvizice projektů a mluvil především o tom, jak nastavit spolupráci mezi obcí a investorem.

„Klíčová je kvalitní dohoda mezi obcí a investorem či developerem. To je podle mě nejdůležitější moment, protože právě v tuhle chvíli může obec projekt ovlivnit: co dává smysl, kde se to obci líbí nejvíc a podobně. S projektem se dá často hýbat, domluvit velikost, nastavit benefity i ošetřit věci typu budoucí likvidace zařízení,“ zdůraznil Michal Arnold.

V podobném duchu navázal i Petr Ondřej (dříve Andrew Solar), který se více zaměřil na praktické aspekty vyjednávání mezi partnery a uzavírání smluv. Hlavní otázkou bylo, jak nastavit dohodu s vlastníkem pozemku, když je klasický nájem slabou motivací nebo neřeší aktuální potřeby. „Kdybych vlastníkovi pozemku řekl, že za pronájem dám 150 tisíc ročně, je to pro něj jedna letenka v byznys třídě. Tak musím přemýšlet, jak ho reálně zaujmout. V praxi to může být protislužba nebo plnění, které má hodnotu v milionech,“ uvedl Petr Ondřej.

Konference Legal Insight: Bateriová úložiště a využití obecního majetku, která se konala 27. ledna 2026 v pražském prostoru Port7, se sešli zástupci obcí, investoři i experti na energetiku a právo. Řečníci se ve svých vystoupeních zaměřili na právní rámec obecních projektů bateriových úložišť (BESS), praktické postupy při výběru vhodných pozemků, možné smluvní a obchodní modely spolupráce i ekonomiku a financovatelnost projektů v aktuálních tržních podmínkách.

Měsíční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

125 Kč

Půlroční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

600 Kč

Roční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura
  • zvýhodněná cena

950 Kč