Vzestupy a pády v době koronavirové

Majetkem přes 1,6 bilionu korun v součtu disponuje stovka nej­bohatších Čechů a Slováků. Pro srovnání, zhruba stejné výše dosáhly celkové výdaje českého státního rozpočtu za „před­koronavirový“ rok 2019. Týdeník Euro vám po roční přestávce přináší přehled nejzámožnějších byznysmenů, jejich pořadí a odhadovanou výši majetku.

Vzhledem k tragické smrti nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nastala změna v první pozici žebříčku. Do vypořádání dědictví bude na první příčce zapsána Renáta Kellnerová s rodinou. Oproti předchozímu žebříčku si majitelé skupiny PPF pohoršili, ale i tak mají více než dvojnásobek toho, co druhý v pořadí Radovan Vítek.

Obecně lze říct, že složení první desítky se oproti předloňskému přehledu týdeníku Euro téměř nezměnilo; promíchalo se však pořadí a rozdílné jsou odhady výše majetku. Vzhledem ke zhoršeným výsledkům společnosti Home Credit z top 10 vypadl Jiří Šmejc, který tentokrát obsadil 19. místo. Nahradil ho největší akcionář Penty Jaroslav Haščák, jenž postoupil z jedenácté na desátou příčku.

Třetím nejbohatším byznysmenem v česko-slovenském prostoru se prvně stal Daniel Křetínský, jehož majetek dlouhodobě roste. Karel Komárek klesl

ze třetího na čtvrté místo. Větší propad postihl současného českého pre­miéra Andreje Babiše – před dvěma roky byl čtvrtý, nyní figuruje na šestém místě.

Trápení s Home Creditem

Za časů ekonomického boomu platilo, že miliardáři velmi rychle bohatli.

Po vypuknutí globální koronavirové pandemie se vzestup v některých případech zadrhl nebo obrátil v pokles. Sledovaných 101 byznysmenů za poslední dva roky celkově zbohatlo o více než 65 miliard korun. Mohlo to být lepší, avšak výsledek ovlivnil již zmíněný propad hodnoty Home Creditu, který se negativně promítl do hodnoty majetku Kellnerových dědiců i Jiřího Šmejce.

Není to žádné velké tajemství, podnikatelské skupiny PPF a Emma Capital o tom velmi otevřeně píšou ve finančních výsledcích za minulý rok. Dlouhodobě zisková skupina PPF se loni propadla do ztráty. Hospodářský výsledek připadající na vlastníky mateřské společnosti byl minus 249 milionů eur (minus 6,6 miliardy korun). Vlastní kapitál, který představuje dobré vodítko pro ocenění majetku akcionářů PPF, spadl z 8,8 miliardy na

7,9 miliardy eur.

Ztrátová byla především finanční divize skupiny PPF, jejíž základ tvoří půjčkový byznys pod značkou Home Credit. Za pouhý rok se objem poskytnutých půjček v tržní hodnotě, tedy po tvorbě opravných položek, snížil o 37 procent – hlavně kvůli potížím na asijských trzích. Ve ztrátě loni skončila také Šmejcova Emma Alpha, jež je menšinovým akcionářem Home Creditu. Hodnota vlastního kapitálu v tržním ocenění zde spadla z 1,04 miliardy na 787 milionů eur.

Předčasné úmrtí 56letého Petra Kell­nera při březnové havárii vrtulníku na Aljašce navíc vyvolává nejistotu, co bude se skupinou PPF do budoucna. V roli hlavního korporátního stratéga bude Petr Kellner pravděpodobně nenahraditelný. I proto je letošní ocenění majetku Kellnerovy rodiny spíše konzervativní, místo 270 miliard korun v minulém žebříčku uvádíme sumu 250 miliard korun.

Skokani v žebříčku

Tím jsme prozradili, kdo v absolutních číslech nejvíc ztratil. Zkusíte si tipnout, kdo naopak oproti minulému žebříčku nejvíc zbohatl? Není to velké překvapení: největší přírůstek majetku se objevuje u jména spoluvlastníka softwarové společnosti Avast Pavla Baudiše. Za poslední dva roky si polepšil o 19,5 miliardy na aktuálních 56 miliard korun. V této sumě je obsažen 25procentní podíl v Avastu, ale také vyplacené dividendy a podíly odprodané v minulých letech.

V době vzniku minulého žebříčku v září 2019 stála jedna akcie Avastu na pražské burze 105 korun. O dva roky později již byla nad 170 korunami. Poslední skok nastal v létě poté, co zájem o převzetí Avastu projevil americký konkurent v oboru antivirové ochrany počítačů NortonLifeLock. Prospěch ze zhodnocení akcií měl také druhý otec-zakladatel Avastu Eduard Kučera, který je v žebříčku na 12. pozici s hodnotou majetku 27 miliard korun.

Na rostoucí hodnotě firemních akcií zbohatli rovněž další čeští miliardáři.

Například většinový akcionář skupiny CZG neboli České zbrojovky René Holeček za dva roky navýšil majetek podle našeho propočtu o 5,3 miliardy na 14,9 miliardy korun. Česká zbrojovka sice loni vstupovala na burzu za malého zájmu investorů, avšak ti po nějaké době přišli těmto akciím „na chuť“. Obrat nastal hlavně díky zprávě, že CZG kupuje slavného amerického výrobce zbraní Colt Holding Company. Transakce se dokončila letos v květnu. Díky převzetí Coltu skupina CZG posílí svou pozici v dodávkách pro americkou armádu. Zároveň nabídla to, co mají investoři do akcií rádi – růstový příběh.

Mezi skokany v žebříčku směrem nahoru patří také dva majitelé Fio banky – Romuald Kopún a Petr Marsa. Za poslední dva roky si každý z nich polepšil odhadem o pět miliard korun na aktuálních 12,5 miliardy. Ziskovost Fio banky totiž z pohledu majitelů uspokojivě roste. Jen za první polovinu letoš-

ního roku banka vytvořila čistý zisk 936 milionů korun, meziročně o 40 procent více. Zisk za celý rok může dosáhnout až dvou miliard korun.

Ještě výraznější skok se povedl Janu Bednářovi. Ten není v Česku příliš známý, zaměřil se totiž na severoamerický trh. Prorazil tam s logistickou firmou ShipMonk, která v minulých letech zvyšovala tržby až dvojnásobně v meziročním srovnání. Ocenění jeho majetku (osm miliard korun) je odvozeno z podmínek nedávného kapitálového vstupu finančních investorů Summit Partners a Periphas Capital do ShipMonku.

Jak chudnou miliardáři

Obecně lze říct, že i v době ovlivněné epidemií koronaviru více zámožných Čechů a Slováků bohatne, než chudne. Mezi stovkou nejbohatších nalezneme 67 osob s nárůstem hodnoty majetku oproti situaci o dva roky dříve, patnáct bez viditelné změny a 19 s poklesem. Vzhledem k rychlému oživení ekonomiky v letošním roce je pravděpodobné, že tento pokles bude v řadě případů dočasný a brzy nastane návrat k růstovému trendu.

Oproti minulému žebříčku se snížila hodnota majetku třeba v případě Andreje Babiše, konkrétně o tři miliardy na 68 miliard. Stojí za tím pokles ziskovosti holdingu Agrofert, jehož formálním vlastníkem jsou dva svěřenské fondy Babišovy rodiny. Naopak loni nastalo skokové zlepšení v hospodaření firem v majetku investiční firmy Hartenberg, což se týká hlavně výsledků klinik se zaměřením na reprodukční medicínu a obchod s květinami.

Poměrně výrazné snížení se odehrálo v případě investora do vodních elektráren Jaromíra Tesaře, konkrétně o 7,7 miliardy na 10,3 miliardy korun. Hospodaření jeho klíčové firemní skupiny Energo-pro totiž nahlodalo několikaleté sucho. Dalším problémem je vysoké zadlužení, jež

na úrovni mateřské společnosti DK Holding Investments dosahuje tíživé miliardy eur. Obrat k lepšímu může nastat díky spuštění dvou nových hydroelektráren Alpaslan a Karakurt v Turecku.

Ke snížení hodnoty majetku o téměř dvě miliardy korun došlo podle našeho odhadu také v případě byznysmena Oldřicha Šlemra. Ten investuje peníze získané z prodeje České gumárenské společnosti prostřednictvím firemní skupiny R2G (menšinové podíly zde mají také zakladatelé Avastu Eduard Kučera a Pavel Baudiš). Zdá se, že ne moc úspěšně. Skupina R2G zaplatila – aspoň z dnešního pohledu – za textilku PFNonwovens i pražský hotel InterContinental příliš vysoké částky. Vynaložené peníze neodpovídají výsledkům těchto firem, navíc koronavirová epidemie zasáhla hotelový a kongresový byznys obzvlášť krutě. Nedaří se prosadit ani plánované rozšíření InterContinentalu o další budovy, R2G narazilo na odpor obyvatel z okolních domů. Hotel nyní prochází nákladnou rekonstrukcí a provoz obnoví již pod novou značkou Fairmont.

Střední Evropa už jim nestačí

Jako protiklad k předchozím řádkům lze nabídnout příběhy jiných byznys­menů, kterým už začíná být střední Evropa malá. Jejich ambice dnes mají celo­evropský nebo globální rozměr. Mnohé plány jsou zatím většinou v raném stadiu, ale za rok nebo dva by se mohly významně promítnout do hodnoty jejich majetku.

Příkladem může být Sazka Group Karla Komárka, která po pětiletých tahanicích s rakouskými obchodníky ze skupiny Novomatic získala majoritní podíl v Casinos Austria. K vypořádání odkupu 17procentního balíku akcií došlo v červnu loňského roku. Jenže ani to nebyla pro Sazku konečná zastávka. Dceřiná společnost Sazky se uchází o prestižní pozici provozovatele britské státní loterie – The National Lottery. Podle nedávné zprávy deníku The Guardian patří Sazka mezi favority soutěže. Konečné nabídky má čtveřice zájemců předložit do poloviny října, vyhlášení vítěze se pak očekává v únoru příštího roku. Aby Sazka zvýšila šanci na úspěch, zaměstnala v pozici neexekutivního ředitele Sazka Entertainment legendárního britského běžce Sebastiana Coea.

Na velké nákupy vyrazila také kolínská chemička Draslovka Holding, jež v červenci oznámila podpis smlouvy o převzetí výroby kyanidu sodného v jihoafrickém Sasolburgu. Původnímu vlastníkovi, koncernu Sasol, za něj zaplatí 2,23 miliardy korun. Posílí díky tomu pozici hlavně ve výrobě kyanidů určených pro těžební průmysl. To však byla pouhá předehra mnohem větší akvizice oznámené o dva týdny později. Draslovka odkoupí za 520 milionů dolarů (11,3 miliardy korun) část výrobních aktivit americké The Chemours Company. Po vypořádání obou transakcí, což by mohlo být do konce roku, se majitelům Draslovky splní jejich sen. Vybudovat globálního lídra trhu kyanidové chemie. Tříčtvrtinový podíl v Draslovce drží skupina bpd partners miliardářů Petra Pudila, Vasila Bobely a Jana Dobrovského.

Americký trh láká více českých byznys­menů. Skupina Sev.en Energy vlastněná Pavlem Tykačem v polovině loňského roku koupila společnost Blackhawk Mining, která vlastní několik dolů na metalurgické uhlí v Západní Virginii a v Kentucky. Kupní cena nebyla zveřejněna, ale odhaduje se zhruba na 12 mi­liard korun. Také skupina PPF letos uskutečnila svůj první velký nákup v USA, týkal se kancelářského areálu Mansell Overlook na předměstí Atlanty.

Trendy do příštích let

Do příštích let bude zajímavé sledovat, jak se pořadí nejbohatších změní vlivem současného šílenství na trhu se surovinami, palivy a elektrickou energií. Vítěze a poražené může mít také zrychlený odklon od spalování uhlí na jedné straně a odblokování výstavby obnovitelných zdrojů na druhé. Další miliardáře může vygenerovat dynamicky rostoucí odvětví IT a e-commerce, kterým dění okolo pandemie koronaviru víc pomáhá, než škodí.

Někteří byznysmeni se už teď potí hrůzou, aby nepokračovalo zvyšování úrokových sazeb České národní banky, případně aby s tím nezačala také Evropská centrální banka. Realita je taková, že nemálo investorů či investičních skupin má hromadu dluhů a zároveň minimum vlastního kapitálu. To pak bolí zvýšení úrokových sazeb o každou čtvrtinu procentního bodu.

Miliardáři z našeho přehledu však většinou problémy s dluhy nemají. Otevírá se jim nová příležitost: být na straně kupujících ve chvíli, až nastanou nucené výprodeje majetku jejich méně úspěšných kolegů.

Autor je redaktorem Ekonomického deníku

Seznam 100 nejbohatších Čechů a Slováků najdete v tištěném vydání Týdeníku Euro.