Wall Street v rozporu. Dow Jones drží, AI akcie klesají

Americké akciové trhy v úterý uzavřely nejednotně. Zatímco velké průmyslové a servisní společnosti v průměru téměř nezměnily hodnotu, technologické a zejména čipové tituly výrazně ztrácely. Dow Jones skončil beze změny na 53 343 bodech, širší S&P 500 odepsal 0,7 procenta na 7692 bodů. Nasdaq klesl o 1,3 procenta na 26 290 bodů a Nasdaq 100, který zahrnuje stovku největších nefinančních firem obchodovaných na Nasdaqu, ztratil 1,7 procenta a uzavřel na 29 491 bodech.

Na technologické firmy působilo současně několik nepříznivých faktorů. Nejvýraznějším je růst výnosů dlouhodobých amerických státních dluhopisů, který souvisí s vyššími inflačními očekáváními. Výnos třicetiletého dluhopisu vystoupal na 5,33 procenta, nejvýše od roku 2007, zatímco výnos desetiletých papírů se držel nad 4,7 procenta. Pro technologické společnosti, jejichž ocenění často stojí na očekávání rychlého budoucího růstu, znamenají vyšší sazby tlak na financování i na ceny akcií.

Ropa vrací do hry inflační riziko

Inflační očekávání nyní výrazně ovlivňuje také vývoj cen ropy v souvislosti s válkou v Íránu. Brent i americká WTI v úterý znovu zdražovaly a přiblížily se úrovním, na nichž se obchodovaly během aktivních bojů. Říjnový kontrakt na Brent, klíčový pro evropský trh, se pozdě večer prodával kolem 91 dolarů za barel, o 0,3 procenta výše. WTI zdražila o 0,5 procenta na 84 dolarů.

Vyhlídky na rychlé politické řešení konfliktu přitom zůstávají slabé. Americký prezident Donald Trump v pondělí večer uvedl, že neočekává, že by Írán v dohledné době předložil návrh přijatelný pro Spojené státy. Proto podle svých slov neusiluje ani o prodloužení už tak křehkého příměří s Teheránem. Pro finanční trhy to znamená, že energetická složka inflace zůstává obtížně předvídatelná.

Vyšší inflace by mohla omezit prostor americké centrální banky ke snižování úrokových sazeb. Právě tato vazba vysvětluje, proč jsou na růst dlouhodobých výnosů zvlášť citlivé technologické společnosti. Řada rychle rostoucích firem financovala expanzi dluhem, který při vyšších sazbách zdražuje. Současně se při vyšších výnosech dluhopisů snižuje relativní atraktivita jejich očekávaných budoucích zisků.

Slabší data komplikují obraz americké ekonomiky

K nejistotě přispěla také úterní makroekonomická data. Dovozní ceny v USA v červenci meziměsíčně klesly o 0,4 procenta, oznámilo americké ministerstvo práce. Hlavním důvodem byly nižší náklady na dovoz ropy. Ekonomové oslovení agenturou Reuters přitom očekávali růst o 0,1 procenta. Výrazně byla opravena také červnová data: místo původně uváděného růstu o 0,3 procenta dovozní ceny podle nové statistiky o 0,3 procenta klesly.

Vývoj dovozních cen je důležitý i pro spotřebitelskou inflaci, protože americká ekonomika dováží rozsáhlé množství hotových výrobků, součástek i surovin. Slabší dovozní ceny proto mohou část cenových tlaků tlumit. Celková inflace v červenci zpomalila na 3,4 procenta. Současný růst cen ropy ale naznačuje, že příznivější vývoj nemusí pokračovat bez přerušení.

Mírně zklamala rovněž průmyslová výroba. Produkce průmyslu, těžby a utilit v červenci meziměsíčně vzrostla o 0,2 procenta, oznámil Fed. Analytici očekávali růst o 0,3 procenta. Červnový údaj byl naopak zpětně zvýšen z 0,1 na 0,3 procenta. Samotná průmyslová výroba v červenci přidala 0,2 procenta; sektor představuje přibližně desetinu výkonu americké ekonomiky.

Obraz amerického průmyslu je přesto rozporuplný. Předstihové průzkumy ukazují výrazně lepší kondici než samotná produkční data. Index nákupních manažerů institutu ISM v červenci vystoupal na 55,6 bodu z červnových 53,3 bodu. Nad hranicí 50 bodů, která odděluje růst aktivity od poklesu, se drží sedmý měsíc v řadě a dosáhl nejvyšší hodnoty od května 2022.

Fed hledá rovnováhu mezi růstem a inflací

Pro investory proto bude důležité středeční zveřejnění zápisu z posledního zasedání Fedu. Centrální banka na konci července ponechala základní sazbu v pásmu 3,5 až 3,75 procenta. Předchozí zápisy ale ukázaly rostoucí neshody mezi centrálními bankéři ohledně dalšího postupu. Rozhodování komplikuje kombinace slabších hospodářských dat, kolísajících inflačních očekávání a současně silné výsledkové sezony amerických firem.

Výprodej technologických titulů byl patrný i na jednotlivých společnostech. Nvidia v pondělí oznámila investici až 100 miliard dolarů do datového centra v Ohiu, přesto její akcie v úterý klesly o 2,3 procenta. Firma se tak nevyhnula širšímu tlaku na výrobce čipů a společnosti spojené s umělou inteligencí.

Opačným směrem se vydal Apple. Výrobce iPhonů oznámil úpravy obchodního modelu v reakci na evropskou digitální regulaci. Vývojářům aplikací mají nově platit příznivější podmínky při nabízení produktů prostřednictvím App Storu. Akcie Applu uzavřely o 1,5 procenta výše.

Výrazně hůře dopadla Klarna Group. Poskytovatel platebních služeb snížil výhled celoročních tržeb na 4,08 až 4,16 miliardy dolarů z dosavadních 4,34 miliardy. Firma změnu zdůvodnila slabým vývojem v Německu, které je jejím největším trhem. Horší výhled zastínil překvapivý zisk ve druhém čtvrtletí a americké akcie Klarny se propadly o 22,9 procenta.

Další směr trhu tak bude záviset především na tom, jak Fed vyhodnotí protichůdné signály z ekonomiky a inflace. Středeční zápis z červencového zasedání může ukázat, jak silná je uvnitř centrální banky podpora pro změnu sazeb. Vedle toho budou investoři sledovat další vývoj cen ropy a výnosů dlouhodobých amerických dluhopisů.