Záležet bude na rodičích
„Genetické mRNA vakcíny jsou vskutku úžasně elegantním produktem lidského intelektu, flexibilní z hlediska jejich adaptace na aktuální převažující varianty viru,“ říká profesor Libor Grubhoffer.
Proč nemohly být vakcíny proti koronaviru schváleny pro děti či mládež trochu dříve? Respektive: jak přísné jsou klinické zkoušky u dětí a jak to vlastně probíhá?
Testování vakcín pro očkování dětí proti covidu-19 je nutné nepodcenit a neuspěchat proces za cenu nepřípustného rizika poškození zdraví dětí. Děti v čase dospívání mají již plnohodnotný imunitní systém, navíc ve vyspělých zemích jsou předepsaná povinná očkování proti dětským virovým či bakteriálním infekčním nemocem, většina dětí a jejich imunitní systém mají již dostatečnou zkušenost s očkováním a patřičně trénovanou imunitu. Celý proces náhodného výběru do dvojitě slepého schématu očkování probíhá podobně jako s dospělými „očkovanci“ s tím rozdílem, že se zařazením dítěte do klinického testování musejí souhlasit rodiče.
Vidíte vy jako biochemik a odborník na viry nějaké možné zádrhele a rizika, proč by mRNA vakcíny od Pfizeru či Moderny nemohly užívat děti či mládež?
Ne, nevidím žádné racionální důvody pro selhání očkování u dětí, přesto se obávám odmítavého přístupu části rodičů. To ovšem souvisí s nepříznivým vnímáním očkování částí naší společnosti, jako bychom po minulých – a zcela zásadních – úspěších očkování proti pravým neštovicím, dětské poliomyelitidě (polio) či spalničkám zapomněli, že bez vakcinace by naše děti, ale rovněž dospělí lidé trpěli těmito život ohrožujícími metlami lidstva… Je to jakási daň za svobodu a demokracii, kterou máme a které si pramálo vážíme.
EMA už schválila vakcínu Pfizer/BioNTech pro osoby starší než dvanáct let. Vidíte snad nějaké nadějné kandidáty pro dětské očkování třeba i u jiných výrobců – AstraZeneca, Johnson & Johnson, čínský Sinovac, nebo dokonce ruský Sputnik a podobně?
Spíše, nebo dokonce rozhodně ne. Předpokládám, že pro děti budou nejvhodnější genetické vakcíny na bázi mediátorové (informační) RNA, které jsou jednodušší svoji výrobou i mechanismem působení, což také zajišťuje i jejich vysokou bezpečnost.
Budeme moct aplikovat – podobně jako jiné vakcíny – i tyto malým dětem, kojencům?
Předpokládám, že genetické mRNA vakcíny budou bezpečné i pro nejmladší věkové skupiny dětí od 1,5 roku věku. To je časové období, během něhož je dítě chráněno protilátkami (imunoglobuliny) a dalšími faktory matčiny imunity, jež dítě získalo v jejím těle.
Před rokem jste hovořil pro Euro o nadějných vakcínách; tipoval jste na vítěze právě „elegantní mRNA“. Trefil jste se? Kdo ten globální „závod“ vyhrál a proč?
Na té pomyslné cílové čáře závodu o úspěšnou vakcínu proti nemoci covid-19 včetně úspěšně dokončené třetí fáze klinických testů byla a je první genetická mRNA vakcína farmaceutické společnosti Pfizer/BioNTech – těsně následovaná obdobnou vakcínou Moderny.
Teprve poté dorazila do cíle vakcína AstraZeneca vyvinutá virology na Oxfordské univerzitě. To je vakcína vektorová využívající inaktivovaný opičí adenovirus jako nosič genu pro koronavirový výběžek S. Dlouho se na ni dalo sázet jako na vítěze, přesto komplikace během klinického testování způsobily podstatné zpoždění, které využily mRNA vakcíny ve svůj prospěch. Genetické mRNA vakcíny jsou vskutku úžasně elegantním produktem lidského intelektu, flexibilní z hlediska jejich adaptace na aktuální převažující varianty viru. Považuji je i za mimořádně vhodnou platformu pro moderní vakcínu proti epidemické chřipce.


