Zařízení do každé rodiny

Takový rok, jaký byl ten loňský, Evropská asociace tepelných čerpadel (EHPA) ještě nezaznamenala. Instalace nových zařízení zažívaly růst prakticky po celé Evropě a počet tepelných čerpadel překročil už hranici tří milionů. Celkově tento trh s teplem vyrostl o 38 procent. Čerpadla nahradila výkonem čtyři miliardy kubíků plynu, které nepřišly z Ruska.

Nejrychlejší tempo v této oblasti po­dle zprávy EHPA vykazuje Polsko, jež se na tepelná čerpadla vrhlo s velkou vírou, že právě tato technologie odlehčí od zátěže vzduchu spalovaným uhlím. V Polsku se během roku objevilo 195 tisíc nových tepelných čerpadel, což byl více než dvojnásobek roku minulého. Hned druhý největší boom vykazuje Česko, kde se prodalo přes 60 tisíc čerpadel, což bylo o 99 procent více než v roce 2021.

„Každoročně se v Česku instalovalo kolem třiceti tisíc čerpadel, loňský rok byl opravdu výjimečný, protože ten prodej byl najednou dvojnásobný,“ vysvětluje Petr Horký, ředitel české Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ). Podle něj se na velkém zájmu podepsal zejména růst cen energií, včetně tepla. Lidé zkrátka pochopili, že tepelná čerpadla mohou pomoct s výraznou úsporou, a tak pod tlakem krize sáhli po zařízení, jehož pořízení by jinak odkládali nebo o něm jako o možnosti dokonce vůbec neuvažovali. Po solárním boomu tak Česko sleduje další vlnu zájmu o moderní úsporná energetická zařízení.

Česku a Polsku se v tempu růstu přibližuje už jen Nizozemsko, které hlásí instalaci 123 tisíc nových čerpadel, tedy meziroční růst o 80 procent. V sousedním Německu to byl růst o 53 procent, o 60 procent více tepelných čerpadel hlásilo loni Švédsko.

„Velkolepý růst tepelných čerpadel svědčí o tom, že jde o inovativní a trvale udržitelné odvětví, které dělá vše pro zvýšení kapacity a v souladu s tím vytváří pracovní místa, napomáhá opatřením v oblasti klimatu a stabilizuje účty za energii,“ shrnul dění v oboru a jeho dopady na evropskou společnost generální tajemník EHPA Thomas Nowak. Podle něho však příliš mnoho lidí v Evropě musí na své tepelné čerpadlo zbytečně dlouho čekat, protože v řadě států je ještě hodně bariér. Mimo jiné i nedostatečná podpora oficiálních vládních orgánů.

Ministr miluje čerpadla

Nová strategie Evropské komise pro rozvoj tepelných čerpadel přitom počítá s touto technologií jako s jedním z důležitých nástrojů v boji za lepší klima. EHPA například vyčíslila, že loňské úspory, které Evropa díky tepelným čerpadlům dosáhla při spalování fosilních paliv, se vyšplhaly na 54 milionů tun CO2. Tohle číslo samo o sobě nikomu moc neřekne, ale jde o roční produkci CO2 celého Řecka, což sice není industriální země s velkým znečištěním, ale svou klimatickou stopu zanechává na moři a v dálkové pozemní dopravě. Pro srovnání: Česko, jedna z nejprůmyslovějších zemí Evropy, vykazuje roční emise oxidu uhličitého 113 milionů tun.

Do tepelných čerpadel se doslova zamiloval německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Lídr strany Zelených prosadil ve vládě zákonnou podporu tepelných čerpadel, jako ideální se mu zdá idea používat tepelná čerpadla pro vytápění velkých částí německých měst. To vše by totiž snížilo potřebu plynových kogeneračních elektráren, které nahrazují výpadky jádra a mají pomáhat Německu při přechodu na obnovitelné zdroje. Habeck také prosadil důležitou povinnost používat tepelná čerpadla při výstavbě nových domů, zákon je ale třeba ještě technicky upřesnit, což může velmi zkomplikovat ministro­vu vizi.

Trend je ovšem i v Německu zatím jasný: po konci snu o levném plynu z Ruska řada domácností hledá náhradní topení. Masově se dokonce odchází i od topných olejů, které byly svého času velmi populární. Ideální náhradou se i kvůli velké marketingové kampani jeví právě tepelná čerpadla.

Půjde to bez F plynů?

Na obzoru se ale objevil „malý mrak“, možný problém, o němž se diskutuje také v Česku. Členské země EU zřejmě budou muset vyhovět připravované bruselské normě, která je zaměřena na takzvané F plyny, tedy na fluorované skleníkové plyny, jež jsou z hlediska škodlivosti pro klima ještě daleko horší než CO2. Naprostá většina tepelných čerpadel ale s těmito plyny pracuje jako s chladivem. Zástupci německého průmyslu podobně jako výrobci čerpadel v Česku se teď snaží lobbovat ve prospěch udržení F plynů ve hře.

Vlivné německé sdružení výrobců ventilačních a klimatizačních zařízení se k plánům Evropské komise vyjádřilo již loni v létě, bylo to tehdy dost důrazné varování. Podle stanoviska oborového spolku „by nové opatření vážně ohrozilo urychlené a široké přijetí tepelných čerpadel v příštích letech“. Zatím ale není jasné, jak se vše vyvine, každopádně za nepříjemné to označil i ministr Habeck, který by samozřejmě nechtěl být nařčen z toho, že v zájmu boje za lepší klima dal přednost zařízení plněné klimaticky rizikovými plyny, což jeho kritici ve straně samozřejmě využívají.

„Je tu určitě možnost nějaké technologické náhrady, o níž se uvažuje, například používat jako chladivo propan,“ vysvětluje šéf AVTČ Petr Horký, podle něhož by celou věc měli řešit odborníci. „Je to samozřejmě spíše otázka bezpečnosti a regulace,“ dodává Horký. Problém je v tom, že propan je na rozdíl od F plynů hořlavý a jeho použití uvnitř je proto rizikovější než využívání dosavadních nehořlavých látek. Proto se také zvyšuje tlak na to, aby F plyny zůstaly v čerpadlech zachovány, případně aby se používaly jen ty, které jsou vůči klimatu výrazně ohleduplnější.

Technologická a klimaticko-politická debata by však boom tepelných čerpadel neměla do budoucna zastavit. Stále více lidí se na vlastní kůži přesvědčuje o tom, že tepelné čerpadlo bezpečně a trvale snižuje náklady na provoz domu, což bývá ten hlavní argument pro použití nové technologie. Podobné to bylo s novým solárním boomem. Dokud se instalace fotovoltaiky v nákladech nepřiblížila rozumnému splacení investice a netlačil na všechny růst cen elektřiny, žádný boom se nekonal. Rentabilita tepelných čerpadel je ještě větší a viditelnější, tím je snad o jejich dobrou budoucnost dostatečně postaráno.