Zbrojařské hody na obzoru

Konflikt na Ukrajině představuje tvrdou ránu pro většinu průmyslových odvětví, pro některá je však požehnáním. Koncem ledna se zástupci amerických koncernů Raytheon a Lockheed Martin při rozhovorech s investory nechali slyšet, že z mezinárodního napětí má prospěch jejich byznys.

Potvrdil to i vývoj na finančních trzích hned po vstupu ruských vojsk na ukrajinské území. Zatímco ocenění většiny firem se propadlo, akcie zbrojního průmyslu výrazně posílily. Například hodnota amerických zbrojařských firem se na S&P Aerospace & Defense Select Industry Indexu mezi 22. a 28. únorem zvýšila o více než 12 procent.

Zvýšené výdaje

Akcie některých firem obranného průmyslu zpevňovaly ještě rychleji. Například britský výrobce letadel BAE Systems a francouzský producent radarů a letecké elektroniky Thales za uvedené období zvýšili hodnotu svých akcií přibližně o čtvrtinu. Ještě lépe se vedlo německým firmám. Výrobce tanků a obrněných transportérů Rheinmetall si připsal do minulého úterý 65 procent a Hensoldt zaměřený na optoelektroniku a avioniku cenu svých akcií dokonce více než zdvojnásobil.

Nemělo by překvapit, že si němečtí výrobci takto polepšili. Německo se totiž kvůli ruské invazi na Ukrajinu rozhodlo zásadně modernizovat svou armádu bundeswehr a vytvořit za tímto účelem speciál­ní fond. Ten by měl letos obdržet sto mi­liard eur. Mimochodem, na tuto investici si bude muset Německo zřejmě půjčit.

„Je jasné, že musíme výrazně více investovat do bezpečnosti své země, abychom ochránili naši svobodu a demokracii,“ řekl německý kancléř Olaf Scholz. O jak velký balík peněz jde, potvrzuje srovnání s německými výdaji na obranu za loňský rok, které činily 57,5 miliardy eur.

„Tato oznámení znamenají mimořádný a nečekaný posun v obranné politice. Slibovaný růst výdajů katapultuje Německo do pozice země s třetími nejvyššími výdaji na obranu na světě, hned za USA a Čínou. Německé obranné výdaje by měly v roce 2024 dosáhnout 83,5 miliardy dolarů, což odpovídá nárůstu 45 procent oproti rozpočtu na rok 2021,“ vysvětlila analytička Madeline Wildová ze společnosti GlobalData.

Německé navýšení výdajů na obranu bude mít oproti jiným velmocím jedno specifikum – Německo na rozdíl od ostatních velkých zemí nemá jaderné zbraně, takže veškeré dodatečné peníze půjdou výhradně na nákup konvenčních zbraní. „Bundeswehr tak může financovat oblasti, které po letech nízkých výdajů na obranu potřebují zásadně modernizovat. Značné finanční prostředky tedy pravděpodobně zamíří na nákup nových stíhaček, bitevních a dopravních vrtulníků a na program společného německo-francouzského nadzvukového taktického letadla šesté generace,“ doplnila Wildová.

Světová vlna

Německo zřejmě nezůstane se značným nárůstem obranných výdajů osamocené. Velká Británie zveřejnila v posledním únorovém týdnu plán nákupu obranného vybavení do roku 2031 – do vojenské techniky hodlá investovat 238 mi­liard liber.

S jasným požadavkem přišel minulé pondělí i šéf republikánů v americkém Senátu Mitch McConnell: „Je úkolem tohoto prezidenta se vší vážností čelit rostoucím hrozbám, které představují Rusko a Čína. Biden musí jít příkladem. Příští návrh rozpočtu musí zahrnovat alespoň pětiprocentní navýšení výdajů na obranu nad inflaci. Rusko a Čína upřednostňují vojenskou modernizaci po desetiletí a my ve skutečnosti zaostáváme.“

Po zvýšení národních výdajů na obranu volá například italský premiér Mario Draghi, francouzský prezident Emmanuel Macron či jeho rumunský protějšek Klaus Iohannis. Přitom právě Rumunsko patří ke státům NATO, které plní doporučení aliance, aby investice do armády odpovídaly dvěma procentům HDP. Větší část členů je ale pod touto hranicí.

Medián obranných výdajů členských zemí aliance dosahuje 1,6 procenta (pro srovnání, návrh českého státního rozpočtu České republiky pro letošek počítá s výdaji na obranu ve výši 1,33 procenta HDP). Kromě Rumunska se nad dvěma procenty drží USA (vydávají na obranu asi 3,7 procenta HDP) a dále například pobaltské země, Polsko, Francie, Velká Británie, Chorvatsko a Řecko.

V důsledku nejnovějších událostí výdaje na obranu pravděpodobně porostou. Světové zbrojovky se tedy mohou těšit na objednávky. Například zmíněný Rheinmetall již nabídl německé vládě komplexní dodávku výzbroje, jako jsou vrtulníky, tanky a munice, v hodnotě 42 miliard eur.

„V mnoha našich závodech vyrábíme v jednosměnném provozu, ale můžeme začít také nepřetržitě,“ řekl listu Handelsblatt předseda představenstva společnosti Armin Papperger. Například produkci munice do tanků by firma mohla zvýšit z přibližně 40 na 240 tisíc kusů ročně. A to by pro bojovou připravenost bundeswehru bylo žádoucí, v současnosti má německá armáda munici do tanků jen na několik dnů bojů. Navíc šéf Rheinmetallu potvrdil, že mají nové zakázky i z dalších členských zemí NATO, zejména z východní Evropy.