Zlatý boom se láme. ETF hlásí odliv kapitálu
Zájem o zlato prudce vzrostl, ale po cenové rally přišlo ochlazení. Trh nyní drží hlavně drobní investoři.
Investoři na začátku letošního roku utratili za zlato více než kdykoli předtím. Podle dat World Gold Council dosáhla poptávka v prvním čtvrtletí 193 miliard dolarů, což je meziročně o 74 procent více.
Když se ale zájem měří v množství kovu, je růst mnohem mírnější. Celkově se poptávka zvýšila o dvě procenta na 1231 tun. Rozdíl způsobily především výrazné cenové výkyvy, které trh v úvodu roku zažil.
Rychlý růst vystřídal prudký obrat
Na začátku roku ceny zlata prudce rostly a lámaly rekordy, což přilákalo další investory. „Hlavním motorem byl samotný růst ceny zlata,“ vysvětluje analytik WGC John Reade. Pozornost přitáhlo i zdražování stříbra, které investory nasměrovalo k celému sektoru drahých kovů.
Obrat ale přišel poměrně rychle. Po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že do čela centrální banky nominuje umírněnějšího Kevina Warshe, začaly ceny zlata klesat. Další tlak přišel s eskalací konfliktu na Blízkém východě.
Zlato se nyní obchoduje kolem 4710 dolarů za unci, zhruba o 16 procent níže než na svém maximu. Podle Readea je pokles po podobných událostech běžný, tentokrát ale trvá déle, protože investoři během předchozího růstu nakoupili velké objemy.
Hlavní oporou jsou drobní kupci
Výkyvy jsou dobře vidět i u fondů navázaných na zlato. Zatímco v lednu do nich investoři vložili přes 120 tun, v březnu naopak více než 84 tun vybrali. Významnou roli sehráli investoři z Asie, kteří nejprve ve velkém nakupovali a později část pozic rychle prodali.
Na rozdíl od velkých hráčů zůstávají drobní investoři stabilnější. Ti nakupují hlavně fyzické zlato – tedy slitky a mince – a své držby si ponechávají. V prvním čtvrtletí jejich poptávka vzrostla o 42 procent na 474 tun.
Situace se sice částečně uklidnila, výroba ale zůstává vysoká. Některé rafinerie jedou téměř nepřetržitě a u některých produktů se stále čeká i měsíc.
Otazník nad centrálními bankami
Vedle soukromých investorů sleduje trh i kroky centrálních bank. Například centrální banka Turecka v prvním čtvrtletí prodala asi 70 tun zlata, aby podpořila domácí měnu.
Podle analytiků nejde o výjimečný krok. Centrální banky zlato v krizích prodávají a později ho znovu nakupují. Pokud by se napětí na Blízkém východě dále zvyšovalo, mohly by se k prodejům přidat i další země.
Krátkodobě by to znamenalo slabší poptávku ze strany států. Z dlouhodobého pohledu ale podle odborníků zůstává role zlata v rezervách centrálních bank silná.
