Ztrátová 42

Vedení hlavního města Prahy se letos rozhodlo po 30 letech změnit koncept historických tramvajových linek. Ty původní zrušilo a zavedlo novou linku s číslem 42. S jízdným z Václavského náměstí na Pražský hrad za 200 korun. Přestože je tato linka v milionové ztrátě, představitelé Prahy projekt považují za úspěšný.

Když 15. května 1991 vyjela do ulic Prahy tramvaj s číslem 91, jednalo se o první pravidelnou historickou linku, která vozila v sezoně o víkendech Pražany a turisty. Na jaře 2017 se linka přečíslovala z 91 na 41. Jízdné bylo vždy o něco vyšší, než stál lístek na normální tramvaj. Na jaře 2021 stála jednosměrná jízdenka 50 korun. Před čtyřmi lety vznikla v Praze ještě druhá historická linka číslo 23. Ta je často nazývána jako nostalgická, popřípadě retro linka. Její doménou se staly legendární tramvaje řady T3, později byly pro linku zakoupeny a zrenovovány i dva vozy T2.

V roce 2020 přišel covid, který zásadně změnil turismus v Praze. Linky 23 a 41 byly zrušeny a čekaly, až se situace zlepší. Linka 41 měla štěstí, že její provoz byl obnoven ještě v roce 2020, linka 23 nejezdí dodnes. Letos červnu však dojezdila i obnovená linka 41. Vedení Prahy se totiž rozhodlo, že zavede linky nové a s vyšším tarifem. Praha představila ambiciózní projekt komerční linky 42 na bázi „hop on hop off“, kterým chtěla nahradit dříve rozšířené turistické autobusy, jež provozovaly soukromé společnosti.

Cena jízdenky v historické lince 42 byla stanovena na 200 korun, má celodenní platnost, ale nelze si koupit jízdenku na jednu jízdu. V praxi proto pražská rodina zaplatí za svezení historickou tramvají z Václavského náměstí na Pražský hrad 600 korun (dva dospělí a dvě děti). Vskutku komerční jízdné. Jak je tedy možné, že je provoz linky v milionové ztrátě? Problémem je takzvané „dvojí jízdné“. Zatímco Pražané nebo Češi, kteří si udělají jednodenní výlet do Prahy, musejí zaplatit v lince 42 komerční jízdné, turisté, kteří přespí v Praze v některém z 300 ubytovacích zařízení, mohou jet tramvají zadarmo. Na recepci hotelu získávají „kuponky“ na tramvaj 42 či jako náhradu za vstupné do vybraných muzeí.

Ekonomicky to smysl nedává

Jak je linka číslo 42 financovaná? Jiří Sulženko, ředitel odboru kultury a cestovního ruchu na pražském magistrátu, týdeníku Euro sdělil, že provoz byl zadotován částkou téměř tři miliony korun. „V červenci a srpnu 2021 probíhá pilotní provoz linky 42, který byl ze strany HMP podpořen příspěvkem ve výši 2 976 000 korun určeným na pokrytí nákladů na pronájem tramvajových vozů u DPP.“ Navíc dalších zhruba 1,4 milionu korun činí dotace ze strany organizace Prague City Tourism (PCT). Tedy dohromady téměř 4,5 milionu korun.

Jiří Sulženko věří, že „linka může na čistě komerční bázi úspěšně fungovat i nadále“. Čísla tomu moc nenasvědčují. Tržby z provozu tramvaje 42 jsou podle Sulženka přes dva miliony korun a bylo přepraveno přes deset tisíc unikátních cestujících. Jenže pokud vydělíme dva miliony z tržeb počtem cestujících, vychází to 200 korun na jednoho cestujícího. To by ovšem znamenalo, že každý v tramvaji zaplatil plné jízdné a nejsou přepravovány žádné děti za snížený tarif. Šéf odboru navíc potvrdil, že většina cestujících v lince 42 jezdí na kupony. Podle jeho vyjádření si jízdu v tramvaji kupuje pouze jedna třetina cestujících. Praha přitom do tržeb započítává i zmíněné kupony, které turistům rozdává zdarma. Matematicky to moc nevychází.

Zavedení linky 42 s sebou nese ještě další negativa. Protože nebyl obnoven provoz historické linky 23 specializující se na tramvaje ze smíchovského závodu ČKD Tatra, dopravní podnik už prohlásil, že bude muset vozový park nostalgických vozů zredukovat.

Plánuje postupně vyřadit devět ikonických tramvají T3SUCS, pro které není využití. Změny nejsou prospěšné ani z pohledu turistického ruchu. Zatímco linky 23 a 41 měly vybudovanou prestiž, psalo se o nich v turistických průvodcích a bylo o nich natočeno nespočet reportáží, nová linka 42 začíná nanovo, bez historie. Z marketingového pohledu by bylo správné držet pro turistické linky stálá čísla a nedělat změny podle politické nálady.

Je nesmysl, aby Pražané platili předražené jízdné a turisté jezdili „zadarmo“. Ekonomicky to nefunguje. Navíc proti dvojím cenám se před lety v Praze bojovalo například v restauracích a teď jsou zpátky, jen v opačném provedení postihují místní obyvatele.