Ztrátový byznys pro srdcaře

U posledních panelových domů Jižního Města, na samém okraji Prahy nedaleko dálnice na Brno, by se už za několik měsíců měli prohánět hokejisté a kameny po ledě posouvat curleři. Dvě nové propojené haly za zhruba 300 milionů korun už stojí, i když led na betonových plochách kluziště a curlingových drah zatím chybí. Hotové jsou už ale šatny pro hokejisty, krasobruslaře i curlery, tělocvična i prostor pro restauraci s výhledem na ledovou plochu. „Jméno restaurace ještě není určeno, to je ještě daleko,“ říká spolumajitel nového zimního stadionu Tomáš Kučera. „Název haly už ale máme, bude se jmenovat Ice Arena Kateřinky,“ dodává.

Zimní stadion na Jižním Městě je po pěti letech první, který se v české metro­poli otevře. A není jediný – v Jinonicích na západním okraji Prahy by měla ještě letos vzniknout méně honosná, ale o to potřebnější ledová plocha jako náhrada za uzavřený legendární stadion na smíchovské Nikolajce. Oba projekty financují soukromí investoři, které neodradila inflace ani nepředvídatelné ceny energií.

Město z haly vycouvalo

S plány na vznik nové zimní haly na Chodově přišel majitel finanční společnosti BF Tomáš Kučera zhruba před deseti lety. K nápadu jej však nepřivedl populární hokej, ale mnohem méně rozšířený lední sport. „Curling podporuji dlouhodobě, takže hlavním impulzem bylo mé vlastní fanouškovství,“ vrací se Kučera na počátek projektu. „To se skvěle sešlo s příležitostí, kterou přináší citelný nedostatek ledových ploch, tím netrpí jen Praha, ale i zbytek republiky,“ vysvětluje.

Do budování nové haly se původně zapojila i městská část Praha 11, která držela poloviční podíl v investorské firmě. Kvůli politickým neshodám ale radnice od projektu odstoupila. „Investor se nechoval transparentně, nekomunikoval, pokračoval ve stavbě bez vědomí městské části,“ vypočítává důvody tehdejší místostarosta Prahy 11 a šéf pražské organizace hnutí ANO Ondřej Prokop. „Když mezi společníky ve firmě není důvěra, je prostě lepší odejít. To se povedlo a městská část o žádné peníze nepřišla,“ říká.

S tím tak úplně nesouhlasí Prokopovi političtí soupeři. Podle pirátských zastupitelů byly důvody odchodu městské části účelové a měly sloužit k získání politických bodů. „Mohli jsme mít v halách majetkovou účast a ovlivňovat jejich chod včetně cenové politiky. To bohužel nebude možné,“ říká tehdejší starosta a současný radní Prahy 11 za Piráty Jiří Dohnal.

Ledové království Karla Pražáka

Spory mezi investorem a městskou částí možná paradoxně celý projekt zachránily. Ještě v průběhu dohadování o účasti městské části se do věci vložil majitel hokejové Sparty a zimního stadionu v Letňanech Karel Pražák, jemuž dnes v zimním stadionu na Chodově patří tříčtvrtinový podíl. „Sportovní atributy jako soutěživost, tah na branku, ale i fair-play jsou od samotného vzniku skupiny Kaprain nedílnou součástí jejího DNA. Na sportu jsme vyrostli a sportovně aktivními jsme doposud,“ odpověděl Pražák týdeníku Euro na otázku, co jej k projektu přivedlo.

Čtyřiapadesátiletý Pražák hraje hokej od mládí. V Českých Budějovicích po­dle svých slov začínal s pozdější sparťanskou hvězdou Romanem Horákem, bronzovým medailistou z mistrovství světa 1993, a dodnes hraje středočeskou krajskou soutěž za B tým letňanských Letců. V právě ukončené sezoně nasbíral podle svazových statistik v patnácti zápasech dvanáct bodů za sedm gólů a pět přihrávek.

Bez reakce nechal Karel Pražák dotazy o případném propojení svých aktivit v této oblasti. Podle informací týdeníku Euro nicméně existují úvahy o přesunutí části mládežnického programu HC Sparta Praha ze Sportovní haly na Výstavišti, kde je Sparta v nájmu. Historický objekt potřebuje zásadní rekonstrukci, s kterou hlavní město coby majitel haly ještě před několika lety počítalo, v současnosti je ale podle radního Adama Zábranského tento projekt pozastaven. Velké sídliště, blízká základní škola i gymnázium by mohly pro sparťanskou mládež představovat vítaný přísun talentů.

Kdo zaplatí provoz?

Sousedství základní školy bude důležité i pro financování provozu nových hal. Zimní stadiony ve velkých městech snadno pronajímají ledy amatérským hokejovým týmům nebo krasobruslařům ve večerních a víkendových časech, v pracovních dnech dopoledne se snaží kapacity zaplnit hlavně bruslením pro školy, univerzity i pro seniory. Praha 11, na jejíž pozemcích haly stojí, si vyjednala výhodnější ceny ledu pro žáky svých škol, ceník však zatím provozovatelé nezveřejnili.

Provozovatelé nového zimáku kromě toho plánují i programy pro mateřské školy a bruslení pro veřejnost včetně možnosti bruslařských tréninků s profesionálním koučem. Pro finanční stabilitu projektu bude klíčová i obsazenost curlingových drah. V Česku je kolem 600 registrovaných hráčů curlingu, kteří mají k dispozici čtyři dráhy v pražských Roztylech, další dvě ve Zbraslavi a tři v Brně. O ledy je velký zájem, například v roztylské hale si mohou zájemci dráhu pronajmout pouze do 15 hodin, později už je vyhrazena pro soutěžní hráče. Curling je navíc i populární mezi firmami coby teambuilding. Přesto je otázkou, zda se drahý a energeticky náročný provoz z pronájmů zaplatí. I proto by se v letních měsících mělo místo curlingu bruslit. „V létě počítáme s krasobruslařskými kempy. V curlingové hale uděláme silnější led a odsuneme pochozí lávku mezi drahami,“ plánuje Kučera.

Otázky po návratnosti investice každopádně nechali oba majitelé nových hal bez odpovědi. Podle Pražáka musí sportovní projekty Kaprainu splňovat „aspoň základní investiční logiku“. Euru napsal, že „(tyto projekty) jsou pro nás spíše cestou, jak vrátit sportu to, co nám dal“. „Věříme, že vzhledem ke stále omezené nabídce kvalitních sportovišť se Ice Arena stane oblíbeným místem pro amatérské hokejisty, curlery, bruslaře a sportující veřejnost,“ dodal investor.

Ze Smíchova do Jinonic

Soukromý investor stojí i za projektem hokejové haly v Jinonicích na druhém břehu Vltavy. Nový stadion, který by měl nahradit uzavřenou smíchovskou Nikolajku, financuje Slavomír Pavlíček, jeden za zakladatelů proslulého herního studia Bohemia Interactive a spolumajitel investiční společnosti SPM Invest. „Záměrem je snaha podpořit hokejovou komunitu v Praze 5 kvalitnějším zázemím a odpovídajícími podmínkami. Nedostatky byly už i na zimním stadionu Nikolajka, nicméně jeho uzavřením lokální kluby a veřejnost přišly o jedinou ledovou plochu,“ napsal týdeníku Euro Pavlíček. Počáteční investice je v tomto případě řádově nižší než na Chodově, zhruba 50 milionů korun.

Zimní stadion Nikolajka byl domovem pro krasobruslařský oddíl Stadion Praha, který vychoval řadu hvězd včetně světových šampionů sourozenců Romanových. Byl to i domovský led pro HC Smíchov s asi dvěma stovkami mladých hokejistů a hokejistek. Před rokem ale majitelé stadionu oznámili, že kvůli havarijnímu stavu chladicího zařízení a vysokým cenám energií už led na další sezonu dělat nebudou. „Z toho důvodu jsme se do výstavby prozatímní ledové plochy pustili na plné obrátky,“ říká Pavlíček, sám amatérský hokejista, který nastupuje na pravém křídle za pražský amatérský tým Red Dragon.

Stejně jako chodovský stadion bude stát i ten Pavlíčkův na městských pozemcích, které investoři získali do pronájmu na pět let. Tomu odpovídá i podoba projektu – půjde o jednu krytou ledovou plochu. „Šatny a sanitární zázemí budou vystavěny z mobilních buněk. Jedná se zkrátka o dočasnou a mobilní stavbu,“ popisuje Pavlíček. Ani on nepočítá s tím, že by nová hala vydělávala. „Budeme rádi, pokud se nám podaří projekt držet kolem černé nuly. Bereme to jako filantropii, nikoli jako investiční projekt,“ tvrdí.

V budoucnu Pavlíček plánuje i trvalejší řešení, tedy stavbu většího a stálého zimního stadionu, podrobnosti ale zatím sdělovat nechce. Podle informací týdeníku Euro nicméně hledá pozemek přímo v Praze 5 nebo v jejím sousedství. „Trvalé hokejové zázemí by logicky mělo následovat, důležitým faktorem bude dostupnost vhodné lokality,“ napsal Euru Pavlíček.

Icerink přežil covid i drahé energie

Nová ledová plocha v Jinonicích bude sloužit především hokejistům ze smíchovského klubu. Ti letošní sezonu trénovali na různých místech, hlavně na zimním stadionu v Černošicích a v hale Škoda Icerink ve Strašnicích. Právě tato hala je zatím posledním nově otevřeným zimním stadionem v metropoli. I za jejím vznikem stáli soukromí investoři – společnost Padok Investments, která do projektu vložila zhruba 170 milionů korun. Moderní hala s dvěma plochami slouží hokejistům a krasobruslařům, svou školu zde provozuje někdejší krasobruslařský mistr Evropy Tomáš Verner nebo hokejový kouč Aleš Hybner.

Společnost Padok Investments se ale krátce po otevření nové haly dostala do potíží. Vydala dluhopisy, kterými chtěla financovat další podobné projekty, situa­ci však neustála a spadla do insolvence. Projekt zadlužený u leasingové společnosti Raiffeisenbank proto před třemi lety převzal Petr Nešetřil, dlouholetý byznysový spolupracovník uhelného miliardáře Pavla Tykače. Jeho společnost Sev.En je dnes jedním z partnerů zimního stadionu.

„Do projektu provozování Icerinku jsme vstoupili zkraje roku 2020 převzetím leasingu původního majitele, který zkrachoval. Z naší strany šlo o investiční příležitost mimo naše obvyklé formáty podnikání s vítaným sportovním přesahem,“ říká Nešetřil. Pak ale udeřila pandemie covidu-19 a Nešetřilova společnost Pexanova musela podle jeho slov provoz stadionu dotovat ze svého. Potom přišlo dramatické zdražení energií a vysoká inflace.

„Některé stadiony v Česku takové zdra­žení nepřežily. My jsme dotovali provoz opět ze svého. Další skokový vzestup cen energií na nás dopadl v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu. Cena za pronájem ledové plochy tváří v tvář s růstem úrokových sazeb, zvýšeným leasingovým splátkám a 15procentní inflaci nešla dlouhodobě udržet a i my jsme museli razantně zdražit,“ popisuje Nešetřil.

Hodinový pronájem ledové plochy v Icerinku v nejatraktivnějších večerních časech v současnosti přijde na necelých sedm tisíc korun, což je zhruba o tisíc víc než na jiných pražských stadionech. Díky moderní technologii čištění a rekuperace vody používané při rolbování se ale strašnický Icerink pyšní nejkvalitnějším ledem ve městě. I díky tomu jedou obě haly naplno, obsazenost se podle provozního manažera stadionu Martina Holého blíží 80 procentům. Ani to ale na zisk nestačí. „Budoucnost provozování energeticky náročných sportovních hal je ponurá. S pomocí od státu nebo města nelze počítat a z pohledu investora tak nelze o návratnosti vůbec hovořit,“ říká Nešetřil.

Nové zimáky? Jen soukromníci

Vedle bubenečské Sportovní haly by rekonstrukci potřebovaly i další pražské zimní stadiony. První na řadě je slávistický Eden. Představenstvo klubu v prosinci schválilo záměr celkové rekonstrukce tradičního pražského zimáku, který v roce 1985 hostil mistrovství světa a dnes je domovem prvoligové Slavie. „V rámci rekonstrukce vznikne druhá, tréninková ledová plocha. Budeme také navyšovat počet míst k sezení, protože současná kapacita neodpovídá extraligovým standardům,“ říká mluvčí klubu Jakub Mezlík. Rekonstrukci by měla Slavia financovat ve spolupráci se „silným investorem“, jeho jméno ani výši investice ale klub zatím nechce zveřejnit.

Na opravy zimních stadionů přispívá i stát. Národní sportovní agentura vyplatila v posledních třech letech sedm projektů v celkové výši přes 85 milionů korun. Díky tomu byly zrekonstruovány například ledové plochy v Jeseníku, Holešově či Nové Pace. Více než 138 mi­liony korun pak stát přispěl na rekonstrukci městského zimního stadionu v Kladně. Výstavbu nových zimáků ale zatím Národní sportovní agentura nepodpořila ani v jednom případě. „Bohužel žádná ze žádostí, které byly na výstavbu nových ZS podány, nesplnily závazné standardy a parametry,“ říká mluvčí agentury Michael Skřivan.

Nové ledové plochy tak zůstávají doménou soukromých investorů, kteří od těchto projektů nečekají rychlou návratnost, ale považují ji spíše za způsob podpory svého oblíbeného sportu. Podle informací týdeníku Euro vznikají projekty nových zimních stadionů i v Hradci Králové a ve Zlíně. I v těchto případech by je měli financovat soukromí investoři.

„Žádný pražský klub ani městská část dnes o stavbě nového zimního stadionu vůbec nemůže uvažovat,“ popisuje tvrdou realitu šéf pražského Krajského svazu ledního hokeje Vladimír Schiefner. „Ani my jako svaz v tomto nemůžeme kluby podpořit. Doufáme maximálně v to, že budou vznikat nekryté ledové plochy u škol nebo obchodních center, které v zimě přitáhnou nové zájemce o hokej,“ dodává.