2024: Hvězdný rok pražské burzy

V roce 2024 světové burzy navázaly na předchozí euforii. Na podobný úspěch sázel málokdo. Řada investorů sympatizovala na konci roku 2023 s názorem, že většina pozitivních přínosů souvisejících s umělou inteligencí (AI) je v kurzech akcií již zahrnuta. Pro loňský rok proto očekávali nanejvýš jednociferné kladné zhodnocení. Nakonec ale silná kondice globální ekonomiky, pokračování povzbudivých překvapení v případě AI, uvolňování měnové politiky západními centrálními bankami a v neposlední řadě výhra Donalda Trumpa vyhnaly akcie nahoru. Hlavní americký index S&P 500 přidal během loňska více než 23 procent. Pražská burza nezůstala pozadu, zhodnotila o 25 procent. Při zohlednění i vyplacených dividend obdrželi investoři téměř 34 procent. Úspěch Prahy má částečně původ v zahraničí. Ačkoliv to tuzemští politici neradi slyší, velké globální fondy a banky stále řadí Česko mezi emerging markets, tedy rozvíjející se trhy. Pro ty platí, že jim často diktují rytmus události, které se odehrají na trzích vyspělých. A na těch následovala jedna pozitivní událost za druhou.

Malý počet emisí

Americké hospodářství se ukázalo pozoruhodně odolné. Před rokem správci peněz předpokládali, že největší globální ekonomika skončí v recesi. Dnes je takový scénář mimo realitu. Navíc euforie kolem AI zvedla zájem investorů o akcie jako třídu aktiv. Velké centrální banky zahájily snižování sazeb. V červnu se s úroky dolů vydala nejprve Evropská centrální banka (ECB), v září ji následoval Fed. Snižování úroků při současné slušné výkonnosti ekonomiky je dobrou zprávou pro riziková aktiva. Portfolio manažeři proto opět začali nakupovat aktiva z rozvíjejících se trhů, tedy i české akcie.

Celková makroekonomická situace se v Česku také zlepšila. Hospodářství sice stále předvádí spíše chudokrevné tempo růstu, ale aspoň zrychlilo oproti roku 2023. Podařilo se utlumit inflační tlaky. Cenová dynamika směřuje ke dvouprocentnímu cíli, přestože cenová hladina se od roku 2021 podstatně zvedla. Příhodnější výhled na inflaci umožnil České národní bance (ČNB) zahájit snižování úroků (již na konci roku 2023). A během loňského roku snížila sazby o 2,75 procentního bodu na čtyři procenta. Podstatně tak rozvolnila svůj restriktivní monetární postoj. Na prosincovém zasedání již ponechala úroky beze změny. To částečně souvisí se skutečností, že inflace v odvětví služeb zůstává zvýšená. Pauza reflektuje i fakt, že na čtyřech procentech již úroky nejsou příliš vzdálené svým neutrálním úrovním (odhad kolem 3,5 procenta). ČNB proto již neplánuje sazby markantně snižovat a do budoucna si chce ponechat manévrovací prostor, kdyby se ekonomika vyvíjela nepříznivě.

Růst indexu pražské burzy PX byl loni poměrně přímočarý. Jedinou výjimku představuje srpnový propad, který zachvátil globální burzy a nevyhnul se ani Praze. Během této krátké epizody propadla asi o sedm procent, ale tuto ztrátu poměrně rychle umazala. Problémem pražské burzy je malý počet emisí. Na druhé straně to znamená, že investorské prostředky proudily jen do několika titulů, což jim zajistilo solidní kurzový vzestup. Když hodně peněz honí málo akcií, daří se. Pražské burze loni pomohlo i to, že v Česku je řada investorů, kteří chtějí získat expozici vůči korunovým akciím – a možností na výběr mnoho není.

Nejlepší

Vítězem loňského roku se z hlediska zhodnocení staly akcie bankovního domu Erste. Posílily o fenomenálních 64,8 procenta. Při zohlednění i vyplacených dividendách by výkonnost dosáhla téměř 75 procent. Erste se dařilo konzistentně generovat výsledky nad odhady. Expozice vůči eurozóně již zásadně nepomáhala, jelikož i tam sazby v první polovině roku stagnovaly a ve druhé klesaly. Nicméně investory povzbudila kvalita úvěrového portfolia. Orientace na střední a východní Evropu představuje výhodu, jelikož jde o konzervativní region s nízkou proporcí problémových úvěrů. To znamená, že banky nemusejí vůči těmto problémovým úvěrům tvořit značné rezervy, což by snižovalo ziskovost. Investorský sentiment vůči evropským peněžním ústavům byl loni velmi optimistický, a proto investoři bankovní akcie ve velkém nakupovali. Potěšily je vysoké dividendy i buybacky (zpětné odkupy akcií), které Erste ohlásila. Bankovní dům se snaží tlačit na digitalizaci, což pomáhá snižovat náklady. Nicméně na aktuálních cenovkách je prostor pro další posílení poměrně omezený.

Poněkud překvapivě si druhé místo připsaly akcie Kofoly. Během roku 2024 vystřelily nahoru o 42 procent. Včetně započtení dividend by výkonnost Kofoly dosáhla 52 procent. Na první pohled výrobce slazených nápojů nepůsobí jako optimální adept pro období chabého ekonomického růstu. Nicméně firmě by se mělo dařit strukturálně zlepšit ziskovost. Zatímco provozní zisk EBITDA v roce 2023 dosáhl 1,25 miliardy korun, letos by se měl nacházet v pásmu 1,6 až 1,8 miliardy. Do příštích let by se měl zvednout na dvě miliardy. Opět však lze namítnout, že většina potenciálních benefitů je v aktuálních cenovkách promítnuta a další prostor pro zhodnocení je omezený.

Na třetí příčce se umístila Moneta Money Bank, jež posílila o 32 procent. Se započtením dividend dosáhlo zhodnocení dokonce 48 procent. To souvisí s tradičně štědrou dividendovou politikou peněžního ústavu, kterou prosazuje i hlavní akcionář PPF. Navíc banka vyplatila mimořádnou dividendu ve výši tří korun na akcii. Finančnímu domu se daří kontinuálně navyšovat čistý zisk. Kvalita úvěrového portfolia zůstává povzbudivá. V kurzovém vzestupu však může hrát roli i spekulace o možné fúzi, jelikož v akcionářské struktuře jsou vedle PPF přítomní i jiní důležití hráči – J&T a Pavel Tykač. Je zajímavé, že z obou stran (J&T, Tykač) zazněly apely, aby v Česku vznikla banka vlastněná ryze tuzemským kapitálem. Je obtížné dešifrovat, zda jsou takové výroky voláním po sloučení Monety s některou ze zmíněných institucí.

Nejhorší

Komerční banka si připsala nejhorší zhodnocení ze všech tuzemských finančních domů. Akcie zhodnotily o 17,5 procenta, po započtení dividend o 30 procent. Bance se nedaří dodat cíl na klíčový ukazatel návratnosti vlastního kapitálu. Ten se nachází na úrovni 12,4 procenta, zatímco banka cílí na 13 až 14 procent. To si vyžádá přísnou nákladovou disciplínu. Nicméně burziány potěšila robustní kapitálová vybavenost peněžního ústavu. Kapitálové ukazatele dosahují téměř 19 procent. To znamená, že si finanční dům může dovolit štědrou dividendovou politiku. Očekávaná dividenda, kterou banka vyplatí, dosáhne 83 korun, což při aktuálních cenách představuje téměř desetiprocentní výnos.

Elektrárenský gigant ČEZ skončil loňský rok v těsném záporu (-0,2 procenta). Při započtení dividend by se udržel v kladném teritoriu – celkové zhodnocení dosáhlo 5,8 procenta. Titul prošel v roce 2024 značnou rozkolísaností, která odráží politické riziko. Zejména chaotické rozhodování vlády ohledně možného zestátnění výrobní části podniku vyvolalo značné pohyby a do určité míry demotivuje zahraniční investory od nákupu titulu. Akcie razantně posilovaly na začátku roku 2025 v reakci na zprávu o předpokládaném navýšení produkce elektřiny. Na kurzu kolem jednoho tisíce korun za akcii je však titul adekvátně oceněný, a proto je další růstový potenciál také omezený. Poraženým loňského roku je online prodejce léků Pilulka. Ukazuje se, že byznysový model firmy není životaschopný a předchozí valuace byla založena na nerealisticky optimistických předpokladech zahraniční expanze. Firmě se nepovedl sekundární úpis akcií. O titul prakticky nebyl zájem. Aktuálně se hraje o to, že by společnost převzal některý e-commerce hráč, nicméně nelze očekávat, že by se případné převzetí odehrálo za výhodných podmínek pro akcionáře. Prudký pád zažily akcie Photon Energy, které rozšířily ztráty z předchozího roku. Titul propadl o 48 procent. Tento nepříznivý vývoj souvisí s širší averzí investorů vůči obnovitelným zdrojům energie.

Pražská burza loni předvedla hvězdnou výkonnost. Její další směřování je však diskutabilní. Rok 2025 bude na globálních burzách komplikovaný, jelikož většina pozitiv souvisejících s nástupem Donalda Trumpa je v cenovkách již zohledněna. Akcie firem z pražského parketu proto letos téměř jistě zažijí horší zhodnocení než loni.

Autor působí jako portfolio manažer