Pražská burza: Po úspěšném roce obtížné zítřky

Pražská burza předvedla loni skvělou jízdu. Index PX vystřelil nahoru téměř o 40 procent, nejlepší zhodnocení od roku 2005. České akcie si připsaly jeden z nejlepších výsledků v rámci vyspělého světa. Rok 2021 se zapíše do investorské historie jako mimořádně úspěšný. O to komplikovanější však pro burziány bude letošní rok. Co za skvělou výkonností tuzemských akcií stálo?

Nelze opomenout extrémně příznivé makroprostředí. Celý loňský rok se totiž nesl ve znamení mohutného postcovidového zotavení. Dozvuky pandemie sice přetrvávají, ale díky postupující vakcinaci vláda již nemusí sahat k přísným lockdownům. Opakující se vlny covidu nezpůsobují katastrofální propad ekonomiky, jako tomu bylo v prvních čtvrtletích roku 2020.

Na historická maxima katapultovaly globální akciové indexy především mohutné stimuly centrálních bank. Inflace v Česku i v řadě dalších zemí sice násobně přestřeluje jejich cíle, ale strážci monetární politiky měnové podmínky zatím razantně nezpřísnili. Fed až v závěru loňského roku odstartoval proces postupné redukce dluhopisových nákupů. První zvýšení sazeb podle výhledu trhu nebo investičních bank nastane nejdříve v březnu. Zároveň však pochybují, že citelně zvýší sazby.

Globální trhy loni popoháněla i mimořádně štědrá politika fiskální. Se zlepšujícím se makroekonomickým prostředím se vrátil i rizikový apetit investorů. V době recese nebo nízkého hospodářského růstu se burziáni upínají k firmám, jejichž zisky prudce rostou a často neváhají zaplatit prémii v podobě vyššího kurzu. Příkladem je nákup technologických akcií v průběhu covidové krize v roce 2020.

Pokud však investoři očekávají lepší zítřky, odvracejí se od dynamicky expandujících, ale drahých inovativních společností. A do jejich hledáčku se opět dostávají podniky z tradičních hospodářských odvětví, které sice nedisponují stejně silnou růstovou perspektivou, ale jejich akcie se obchodují na poměrně nízkých zhodnocovacích násobcích. Nastává rotace investorů z růstových do hodnotových titulů.

Dominují banky a ČEZ

Právě z této změny investorských preferencí pražská burza vehementně profitovala. Její hlavní parket však technologickými firmami nepřekypuje – Avast představuje spíše výjimku. Dominantně jsou zde zastoupeny zejména banky nebo ČEZ, ukázkoví představitelé hodnotových odvětví. Burzu vyhnaly nahoru i některé ohlášené korporátní transakce.

Prvenství si na hlavním parketu připsala Česká zbrojovka, která loni přidala více než 70 procent. Jde o typický případ titulu, který profituje z rotace investorů k hodnotovým odvětvím. Firma vykázala výrazně lepší než očekávaná čísla a investory potěšily některé akvizice. Proto lze říct, že její dlouhodobý růstový potenciál se teprve začíná postupně odemykat.

Tento vývoj ostře kontrastuje s nepříliš úspěšnou první veřejnou nabídkou akcií, která byla načasovaná před americkými volbami. To se setkalo s investorskou apatií – zbrojní průmysl nepatří mezi favority z hlediska módních regulí týkajících se zhodnocení kolektivní svědomitosti firmy ohledně sociálních a environmentálních faktorů (ESG).

Akcie ČEZ loni zhodnotily o více než 60 procent. Skupinu lze označit za jednoho z vítězů současné energetické krize. Její výhodou je energetický mix. Podstatnou část energie generuje z jádra nebo z obnovitelných zdrojů. Emisně náročná výroba z fosilních zdrojů je v jejím portfoliu zahrnuta méně. Z tohoto důvodu tuzemský elektrárenský kolos nemusí trápit rostoucí ceny emisních povolenek. Nárůst cen silové elektřiny pomáhá jeho zisku.

Mezi vítěze patří i bankovnictví. Hodnota Erste Bank se v roce 2021 také zvýšila téměř o 60 procent. Okolo 40 procent si připsaly i akcie Komerční banky a Monety. Banky jsou příkladem hodnotového odvětví – jejich akcie se obchodují za nízký násobek čistého zisku nebo účetní hodnoty. Na meziroční bázi předvedly robustní nárůst ziskovosti.

V souvislosti s prvním pandemickým rokem finanční domy přistoupily k masivní tvorbě rezerv, což se propsalo do slabšího zisku. Jejich hospodaření se proto v roce 2020 citelně zhoršilo. V roce 2021 však tyto rezervy začaly rozvolňovat díky zlepšujícímu se makroprostředí. Jejich výsledkům pomohl i rekordní zájem o hypoteční úvěry a atraktivnější úročení úložek u ČNB v posledním čtvrtletí. A projevily i obdivuhodnou nákladovou disciplínu – to vše se projevilo lepší než očekávanou ziskovostí.

Samostatnou kapitolou je Moneta. Na začátku loňského roku oslovila banku skupina PPF s návrhem komplexní transakce, jejímž primárním účelem byl prodej aktiv skupiny Airbank Monetě za cenu výhodnou pro PPF. Zahrnovala však určitý výkup akcií ze strany PPF. Proto v prvních měsících akcie Monety výrazně posilovaly a překonávaly ostatní tituly – jak v rámci pražské burzy, tak širší evropské bankovní sféry.

První navrhované sloučení bylo extrémně nevýhodné, proto na červnové valné hromadě neprošlo. Následující transakce schválená v prosinci však představuje mírné zlepšení a akcionáři ji podpořili. Lze konstatovat, že pokud by PPF na začátku loňského roku nabídku na sloučení neučinila a Moneta nadále fungovala jako samostatná entita, posílily by její akcie markantněji – mohly by se obchodovat o deset až patnáct procent výše než v současnosti.

Odchod firem

Na pražské burze však nelze žít ze slavné minulosti a otázka, která nyní zaměstnává investory, zní: Nalezneme na ní i letos atraktivní příležitosti? Potenciální zájemce o akcie se nachází v mnohem komplikovanější situaci než na počátku loňského roku. Prvotním problémem je, že řada firem český veřejný trh opouští, například výrobce likérů Stock.

Softwarová firma Avast fúzuje s gigantem Norton Lifelock a vedení ne­uvažuje, že by se s akciemi mělo obchodovat i v Praze. Z pohledu společnosti je to logické – proč zbytečně podstupovat řadu administrativních překážek pro obchodování na (z globálního hlediska) marginální burze?

Mezi vítěze patří i bankovnictví. Hodnota Erste Bank se v roce 2021 zvýšila téměř o 60 procent. Okolo 40 procent si připsaly i akcie Komerční banky a Monety.

PPF v současnosti dokončuje převzetí O2 a titul také stahuje z pražské burzy. To řadu investorů mrzí, jelikož jej drželi dlouhodobě kvůli stabilním výnosům a dividendám. S přihlédnutím k osudu O2 burziáni sledují s nejistotou budoucnost Monety, u které je dominantním kurzotvorným faktorem fúze a přítomnost PPF v akcionářské struktuře.

Odchod firem snižuje relevanci a atraktivitu pražské burzy u zahraničních investorů. Výsledkem je začarovaný kruh. Potenciální emitenti na ni odmítají vstupovat, jelikož ji považují za nevýznamný trh. Absence nových však povede k její postupné ignoraci zahraničními institucionálními investory. V poslední době také velké tuzemské firmy, které zvažují uvedení svých akcií na ni, raději volí některé větší a etablovanější evropské trhy.

Dalším faktorem je, že nyní, na rozdíl od loňského roku, kdy se řada titulů obchodovala se slevou, jsou akcie přinejmenším férově oceněné. Například kurz ČEZ koresponduje s cenami silové elektřiny. Pokud však energetická krize poleví, oslabí i jeho akcie. Zajímavé zůstávají banky. V jejich případě se zřejmě zpomalí produkce nových úvěrů. Pozitivní růstové katalyzátory však převažují. Vzhledem k vyšším úrokům v Česku dokážou peněžní ústavy zlepšit reinvestiční výnosy z úložek u ČNB.

Globálně čeká burziány velmi obtížný rok. Praha v tomto směru nebude výjimkou. Investory zmlsané dvoucifernými výnosy z uplynulých let letos čeká tvrdý střet s realitou. Ve střednědobém horizontu je nezbytné uvést na pražskou burzu další velkou a úspěšnou firmu. Jen to ji odvrátí od postupu k irelevanci.

Autor působí jako portfolio manažer ve společnosti Cyrrus