Aby nám neujel svět…
Nemáme startupovou mentalitu, stěžuje si Tomáš Mikolov, významný světový vědec v oblasti umělé inteligence, v aktuálním vydání týdeníku Euro. Není to ale jen problém český, nýbrž celoevropský. A je to také jeden z hlavních důvodů, proč Česko a Evropa obecně dlouhodobě ekonomicky zaostávají za první a druhou největší ekonomikou světa – Spojenými státy a Čínou.
Obě hospodářské velmoci jsou vynikající ve vývoji nových technologií. Ta první je rozvíjí na volném trhu, i když často s podporou americké administrativy. Ta druhá v centralizované ekonomice státu, jež využívá tržních mechanismů, když se to hodí ke zvýšení výkonu a využití globálních zdrojů. Ať z jedné, či druhé strany, USA i Číny došly k přesvědčení, že v AI je budoucnost. Respektive že nově rozvíjená technologie strojového učení přinese obrovské výhody a nové a nové zisky. Že v nových technologiích je ekonomická, a tím i politická síla budoucnosti.
Evropa má v tomto smyslu co dohánět, a to přesto, že se v Evropském parlamentu a v Evropské komisi objevilo několik důležitých studií, které otevírají cestu k masivnějšímu využití AI. Jenže Evropě chybí dostatečně silné či hluboké rozvojové prostředí. Tedy schopnost přejít od teorie rychle k činu, od výzkumu k aplikaci. Leccos se v oblasti umělé inteligence dokonce i na evropské půdě vymyslí, ale pak se to obvykle prodá jinam, tedy tam, kde to umějí globálně rozšířit a prodat.
Není to jediný nedostatek evropské, potažmo české ekonomiky či podnikatelského prostředí. Chybí ochota riskovat, objevovat nové věci, sází se jen na ty vyzkoušené či dostatečně ověřené; pokud se myslí jen na konzervativní české spotřebitele, je to ještě o poznání horší. Projektování vývoje a výroby převážně podle nastavení cílových skupin zákaznického publika, což je nejtradičnější postup budování byznysové strategie, ani nemůže vést k velkým novinkách a průlomovým řešením.
V Americe a v Číně se také jde naplno za cílem, který si byznys nastaví. AI není bludička, nýbrž hvězda budoucnosti, tak jako Čína pochopila, že budoucnost je v elektrických automobilech a dnes je v jejich vývoji o mnoho automobilových délek před Evropou, která je tak hrdá na svůj automobilový průmysl a často o něj opírá nejen svůj blahobyt, ale i svou evropskou identitu.
Strategie, odvaha, cílevědomost, vytrvalost jsou vlastnosti, které táhnou světovou ekonomiku, ať už je to v Americe, nebo v Číně. Nic na tom nemění ani fakt, že v Číně je za tím ještě silněji politika než čirý byznys. Něco z toho by si Evropa mohla nebo měla vzít k srdci, jinak bude pokulhávat ve stále více oborech, nejen v nakládání s novým lákadlem doby, kterým je umělá inteligence a její obrovské možnosti využití.
Pro Česko, které je vždy ve vleku větších a silnějších, to samozřejmě platí také. Proč nezačít vytvářet novou odvážnější mentalitu právě tam, kde nám svět zatím možná ještě o parník neujel? Ve výzkumu a vývoji AI.
