Akcie místo cihel

Zjistit, kam konkrétně nejbohatší Češi investují své peníze, není jednoduché. Někteří používají zvláštní investiční společnosti nebo fondy určené pouze pro ně, případně pro omezenou skupinu spřátelených investorů, další investují prostřednictvím firem otevřených pro všechny nebo přímo v rámci svých hlavních podnikatelských aktivit. Detailnější pohled na investiční strategie nejbohatších Čechů nabízí průzkum Wealth Report, který mezi několika sty dolarovými milionáři v Česku a na Slovensku každoročně provádí J&T Banka.

Babiš, Křetínský, Tykač a spol.

Mezi miliardáře, kteří si zřídili vlastní investiční firmu sloužící pouze ke zhodnocení jejich jmění, patří například Andrej Babiš, který se s majetkem v hodnotě 135 miliard korun umístil na páté příčce letošního žebříčku nejbohatších Čechů a Slováků sestaveného týdeníkem Euro. Babiš ke zhodnocení vlastního majetku založil v roce 2013 společnost Hartenberg, která vlastní podíly v řadě firem z různých oborů, ale zaměřuje se především na zdravotnictví, kde působí zejména v oblasti umělého oplodnění. Společnost Future Life z portfolia fondu se stala jedním z největších světových poskytovatelů asistované reprodukce a provozuje 45 klinik v deseti zemích včetně Česka, Slovenska, Velké Británie či Nizozemska. Hartenberg Holding investuje také do farmaceutického průmyslu, potravinářství, e-commerce a dalších oborů. V loňském roce dosáhl holding tržeb ve výši 560 milionů eur a hodnota investovaného kapitálu stoupla na 200 milionů eur.

Vlastní investiční vehikl si pořídili i Daniel Křetínský a Patrik Tkáč, kteří ve zmíněném žebříčku týdeníku Euro obsadili druhé a čtvrté místo. Jejich společnost Vesa Equity Investment, zaregistrovaná v roce 2017 v daňovém ráji v Lucembursku, drží například zhruba 30procentní podíl v nizozemské poště PostNL a čtvrtinu v britské Royal Mail. Pětadvacetiprocentní podíl má také v malo­obchodním řetězci Fnac Darty a deset procent akcií v řetězci známých britských supermarketů Sainsbury’s. Křetínský i Tkáč vedle toho investují také do sportu.

Jejich firma 1890s holdings vlastní fotbalový klub Sparta Praha i 27procentní podíl v klubu West Ham United hrajícím anglickou Premier League. Křetínský je rovněž aktivním investorem do médií. V Česku spoluvlastní vydavatele mimo jiné deníků Blesk, E15 a týdeníku Reflex, ve Francii sice prodal svůj podíl v prestižním deníku Le Monde, ale stále spoluvlastní časopisy Marianne a Elle a usiluje také o vstup do vydavatelství britských titulů The Telegraph a The Spectator. Hodnota jeho majetku se pohybuje kolem 217 miliard korun.

Mimo oblast svých stěžejních aktivit investuje také Karel Komárek, který se s majetkem v hodnotě 170 miliard korun umístil v žebříčku Eura na třetí příčce. Jeho skupina KKCG je aktivní zejména v energetice, loteriích a realitách a v uplynulých letech se pustila i do technologií. Například společnost Springtide Ventures, která patří do portfolia KKCG, začala před devíti lety investovat především do izraelských technologických startupů. Na rizikovější investice s vlastním majetkem měl svou investiční společnost také tvůrce impéria PPF, předloni tragicky zesnulý Petr Kellner.

Jeho firma PPF Investments měla podíl například v ocelářském gigantu Arcelor Mittal nebo v ruské pojišťovně Ingosstrach. PPF Investments se ale už před lety stalo součástí struktury PPF Group. Její aktiva letos přesáhla bilion korun, přičemž majetek dědiců Petra Kellnera má podle týdeníku Euro hodnotu 285 miliard korun. V rámci změn ve struktuře správy rodinného majetku došlo na podzim také ke jmenování rodinné rady pro investice, kterou vede bývalý premiér a guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Mezi alternativní investory se brzy možná zařadí i Pavel Tykač, který s majetkem v hodnotě 108 miliard korun obsadil v žebříčku Eura sedmé místo. Tykačova skupina Se.ven podniká v energetice v Česku i v blízkém a dalekém zahraničí, například v Austrálii, a její majitel také investuje na finančních trzích. Drží například akcie banky Moneta nebo energetické skupiny ČEZ. V poslední době také vyšel najevo jeho zájem o investici do fotbalu – podle zdrojů týdeníku Euro vyjednává s čínskými majiteli o koupi fotbalového klubu Slavia Praha. Pokud se obchod uskuteční, budou proti sobě na trávníku bojovat o ligové body dva největší hráči české energetiky.

Standardy jako na Západě

Aktivity jednotlivých investičních společností ovládaných nejbohatšími Čechy mohou poskytnout vhled do jejich strategického myšlení, detailnější informace o jejich rodinných či osobních investičních portfoliích z nich ale vyčíst nelze. Podrobnosti o těchto soukromých investicích každoročně sbírá J&T Banka v rámci své zprávy Wealth Report o českých a slovenských dolarových milionářích.

Takových lidí bylo loni v Česku podle studie francouzské poradenské firmy Capgemini 32 300 a jejich počet se oproti předchozímu roku zvýšil zhruba o stovku. Jejich majetek dosáhl celkové hodnoty kolem 1,73 bilionu korun a v porovnání s rokem 2021 jeho hodnota mírně klesla o 0,6 procenta. „V poklesu vedli především nejmajetnější Češi, naopak ti, jejichž majetek dosahuje maximální hodnoty pět milionů dolarů, byli za rok 2022 dokonce v zelených číslech,“ uvedl Martin Maláník z české pobočky agentury Capgemini. „Pokles tržní kapitalizace v tuzemsku dosáhl pouhých devět procent ve srovnání s americkým trhem NASDAQ, kde ve stejném období došlo ke ztrátě 33 procent,“ přiblížil Maláník důvody, proč nejbohatší Češi zchudli méně než jejich kolegové v jiných zemích.

Výzkumníci z agentury Perfect Crowd do svého průzkumu pro J&T Banku zahrnuli 212 dolarových milionářů z Česka a 119 ze Slovenska. Z výsledků vyplývá, že se jejich investiční aktivity více přiblížily standardům běžným v západní Evropě a USA. „Pozorujeme nárůst finanční gramotnosti, kdy tito lidé dorostli do role, kterou má tento typ lidí na Západě,“ říká hlavní ekonom J&T banky Petr Sklenář. Zdroj bohatství je zhruba u poloviny z nich stále podnikání, ale více než 40 procent dotázaných dolarových milionářů uvedlo jako hlavní zdroj akcie a 31 procent nemovitosti, tedy zřejmě výnosy z nájmu. „Už to nejsou jenom podnikatelé, ale stávají se investory,“ dodává Sklenář.

Změny v milionářských portfoliích

Čeští dolaroví milionáři stále častěji sázejí na akcie, které v průměru tvoří 22 procent jejich portfolií. Jde především o akcie zahraničních firem, protože podle autorů výzkumu tito investoři už atraktivní české akcie dávno drží. „Do ČEZ a bank, které působí v Česku, už mají investováno. Pokud chtějí investovat třeba do světových technologických firem, tak ty na pražské burze nekoupí,“ podotýká Sklenář. Na rozdíl od drobnějších investorů si také respondenti Wealth Report 2023 častěji sami vybírají firmy, jejichž akcie si pořídí, a méně spoléhají na investice prostřednictvím fondů.

Rostoucí oblibu akcií jako hlavního prorůstového nástroje ukazuje i ta část průzkumu, v níž měli dolaroví milionáři poodhalit plány na budoucí vývoj svých investic. U akcií zahraničních firem očekává nejzajímavější růst 41 procent z nich, zatímco před dvěma lety to bylo jen 26 procent. Ještě výrazněji – z devíti na 27 procent – vzrostl počet těch, kteří důvěřují růstu korporátních dluhopisů. „Prakticky sledujeme změnu investičního paradigmatu. Zdrojem růstu se stávají investice do firem místo do nemovitostí,“ popisuje jeden z nejzajímavějších aspektů průzkumu Jaroslav Cír z výzkumné agentury Perfect Crowd.

Stejný podíl jako akcie – 22 procent – tvoří v průměrném portfoliu dolarových milionářů rezidenční nemovitosti. Jejich atraktivita přitom podle autorů průzkumu neklesá, ale vyvažuje je příslib růstu nástrojů kapitálových trhů, především právě akcií a dluhopisů. „Není to tak, že by se chtěli nemovitostí zbavovat, ale dostali se do bodu, kdy vzhledem ke svým finančním možnostem už jim moc nedává smysl kupovat další byt nebo činžovní dům. Místo toho raději investují jinam,“ říká Sklenář. Nejzajímavější růst v segmentu rezidenčních nemovitostí očekává jen 15 procent respondentů, zatímco v roce 2019 jich bylo 36 procent. Podobný propad nastal i u očekávaného zhodnocení stavebních pozemků, které za dva roky kleslo ze 49 na 24 procent.

Tomu odpovídají i plánované změny v milionářských portfoliích. Plná třetina jejich majitelů plánuje přikoupit akcie a 28 procent dluhopisy. Další investiční nemovitosti by si chtěla pořídit zhruba čtvrtina dotázaných, což je přibližně stejný podíl, který plánuje posílit investice do private equity, tedy do podílů ve firmách.

Zbraně a alkohol? Žádný problém

Na konkrétní obory, v nichž investoři vidí největší příležitosti a kupují proto akcie firem, které v těchto oblastech podnikají, se průzkum neptal. Zjišťoval ale, do kterých oblastí by respondenti nechtěli investovat z morálních důvodů. Z výsledků vyplývá, že zábrany vůči zbrojnímu průmyslu v podstatě zmizely. Bez zábran by své peníze do výrobců zbraní a munice vložilo 53 procent investorů, zatímco 19 procent by to z morálních příčin ne­učinilo. „Nejen oni, ale spousta přemýšlejících lidí vidí, že v této oblasti panovalo určité pokrytectví,“ domnívá se Cír. „Dnes se ukazuje, že investice do obrany nebyly takové, jaké měly být. Tito lidé rozumí bankovnictví a viděli, že banky od zbrojního průmyslu dlouho dávaly ruce pryč. Kromě etiky je v tomto případě pro ně důležitá i otázka obranyschopnosti,“ říká.

Ještě méně zábran mají dolaroví milionáři k investicím do firem vyrábějícím alkohol – 53 procent z nich by do nich investovalo a jen 14 procent by bylo z morálních důvodů proti. V této souvislosti je pozoruhodné, že do výrobců nezdravých slazených nápojů a potravin s vysokou mírou průmyslového zpracování by bez zábran investovalo méně dotazovaných než do zbraní a alkoholu, tedy 44 procent. Naopak morální výhrady mají milionáři vůči investicím do společností poskytujícím lichvářské půjčky a do sociálních médií, které pomáhají šířit dezinformace. „Hodně si uvědomují rozpolcenost společnosti a velkou hrozbu dezinformací,“ vysvětluje Cír. „V jednom z dalších průzkumů se ukázalo, že sociální média skoro nevyužívají, což je velký rozdíl v porovnání s běžnou populací,“ dodává. Kromě dezinformací považují dotazovaní za největší problémy Česka neefektivní státní správu, inflaci a veřejný dluh.

Investovat jako milionář?

Dolaroví milionáři podle průzkumu neradi poslouchají rady lidí, kteří sami neinvestují, a své osobní bankéře berou jako důležité konzultanty. Sami se se pak o své zkušenosti neradi dělí mimo okruh svých přátel a kolegů. Navíc jde o nesourodou skupinu, takže investovat po­dle výsledků Wealth Report by nebyl dobrý nápad. „Mezi dolarovými milionáři jsou generační rozdíly a tomu odpovídají i rozdíly v portfoliu,“ říká Petr Sklenář. „Když je někomu 45 let, myslí do budoucna a bude mít v portfoliu velký podíl rizikových aktiv, například akciových složek, kterou doplňuje například nemovitostmi,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky. „Rentiéři ve věku přes 70 let zase už růstovou složku tolik nepotřebují a soustřeďují se na konzervativní nástroje, které přinášejí příjem. Takže kopírovat se to příliš nedá,“ dodává.

Určité vzorce a strategie je však z chování těchto investorů možné vyvodit. Pře­devším zachovat klid a ke změnám v portfoliu přistupovat rozvážně. „Nepanikařit a nechytat se příliš nových trendů, přemýšlet strategicky na více let dopředu,“ říká Jaroslav Cír. Vzhledem ke svému majetku a zabezpečení mají také tito lidé menší averzi k riziku a větší vůli riskovat než investoři, kteří ještě do kategorie dolarových milionářů nepostoupili. „Další věc je, že čtvrtina z nich sleduje své portfolio denně a dalších 30 procent alespoň jednou týdně. Věnují tomu čas, mají zkušenosti a vůli se dál vzdělávat,“ uzavírá Cír.