Akcie Pfizeru nejníže za více než dekádu

Ta zpráva šéfku Evropské komise jistě nepotěšila, a zvláště ne před nedávnými eurovolbami. Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce totiž letos převzali případ jejího podezřelého vyjednávání s šéfem amerického farmaceutického gigantu Pfizer Albertem Bourlou stran covidových vakcín. Případ měli původně na stole belgičtí vyšetřovatelé v Lutychu. Pravomoci evropských vyšetřovatelů jsou však silnější.

Úřad evropského veřejného žalobce, jenž sídlí v Lucemburku, tak nyní vyšetřuje možné neoprávněné zasahování von der Leyenové do výkonu veřejné funkce, ničení SMS zpráv, korupci a konflikt zájmů, jak uvádí server Politico. Vyšetřování začátkem loňského roku zahájily lutyšské úřady, které se soustředí na údajnou výměnu textových zpráv mezi von der Leyenovou a Bourlou, k níž mělo dojít před dojednáním historicky největšího obchodu EU s vakcínami – v roce 2021 –, v době kulminace pandemie nákazy covidem-19.

Aféru označovanou „Pfizergate“ odstartoval list The New York Times. Ten jako první informoval o korespondenci předsedkyně Evropské komise s generálním ředitelem Pfizeru. List v té souvislosti podal na Evropskou komisi vlastní žalobu, a to kvůli jejímu zamítnutí zveřejnění obsahu dané korespondence. Odhaduje se, že vakcínový obchod Evropské komise a Pfizeru svým objemem přesáhl hodnotu dvaceti miliard eur, tedy zhruba 500 miliard korun, a členské státy EU od něho nemohly snadno ustoupit ani v době již polevujícího šíření nákazy. Vakcíny za minimálně čtyři miliardy eur přitom byly pořízeny zbytečně a bez užitku se musely zlikvidovat, jak loni koncem roku vypočítal server Politico.

Zlatý důl se uzavřel

„Pfizergate“ značně přiživuje různé konspirační teorie o roli amerického farmaceutického gigantu během covidu-19. Jedna z nich má za to, že Pfizer dodával covidovou vakcínu, jež dlouhodobě oslabuje imunitní systém člověka, případně dokonce zásadně přispívá k rozvoji různých chorob, včetně těch nejtěžších. Což by mělo Pfizeru umožnit vydělávat na prodeji zase dalších léků. Ponechme stranou, že by tím Pfizer nahrával konkurenci, protože zdaleka nemá monopol na všechny léky na všechny choroby a neduhy. Ani pohled na vývoj akcií Pfizer ale nenasvědčuje tomu, že by pro něj bylo postcovidové období branou k nebývalému zisku. Naopak. Letos v dubnu akcie firmy spadly na své minimum od roku 2013.

Za pět let, od poloviny roku 2019, přitom akcie Pfizeru ztratily přes třetinu. Od svého historického vrcholu koncem roku 2021 pak dokonce přes 55 procent. Ano, v době vrcholícího covidu byla po akciích Pfizeru mocná sháňka. Kvůli vývoji covidové vakcíny. Středně a dlouhodobě však covid profitabilitu podniku nenavyšuje. To by se akcie musely z jeho hlediska vyvíjet neskonale příznivěji.

Pfizer se zkrátka roku 2021 dočkal závratného růstu svých akcií, neboť nabídl objektivně účinnou covidovou vakcínu. Tento „zlatý důl“ se mu ovšem uzavřel, jakmile vakcína zabrala a pandemie odezněla.

Účinnost té či oné vakcíny se měří v procentech. Takže pokud odpovídá třeba padesáti procentům, zhruba to znamená, že očkovaná osoba má o padesát procent nižší pravděpodobnost, že u ní nemoc, proti níž se očkuje, propukne. O padesát procent nižší pravděpodobnost v porovnání s jinou, srovnatelnou osobou, která očkována nebyla. Podle studie amerických vědců z roku 2021 byla tehdy průměrná účinnost dostupných vakcín proti onemocnění covidem-19 přibližně 85 procent. A až takřka ze sta procent vakcíny zamezovaly propuknutí opravdu těžké podoby choroby, jež by si vynucovala hospitalizaci a mohla vést ke smrti. Vakcína Pfizer (a také konkurenta Moderny) byla tehdy relativně lepší volbou než jiné testované vakcíny. To poslalo akcie Pfizeru tak vysoko. A proto je nyní jejich propad tak dramatický. Covid-19 byl pro Pfizer „ternem“, leč nikoli v tom smyslu, jak míní konspirátoři. Úspěšnost vakcíny způsobila, že není další třeba, což táhne akcie Pfizeru dolů.