Američtí střelci nejsou reklamou na zbraně

Hollywoodská hvězda Matthew McConaug­hey v úterý 7. června přednesl v Bílém domě jeden ze svých nejsilnějších monologů. Držitel Oscara za hlavní roli HIV pozitivního muže ve filmu Klub poslední naděje z místa obvykle určeného pro prezidenta Joea Bidena promluvil s jižanským přízvukem rodáka z texaského Uvalde o 19 zastřelených dětech a jejich dvou učitelkách.

Právě v jeho rodném Uvalde, kde McConaughey a jeho žena pomáhali

konejšit přeživší a pozůstalé, se totiž 24. května ve čtvrté třídě základní školy zabarikádoval 18letý Salvador Ramos se dvěma útočnými puškami a než místní policie po velkých zmatcích a prodlevách zasáhla, přidal další položku do seznamu nejtragičtějších střeleckých událostí v dějinách USA.

Uvalde se s 21 oběťmi zařadilo na (dělené) sedmé místo. Ani skutečnost, že šest z prvních deseti střeleckých událostí se odehrálo v uplynulých deseti letech, však nesjednotilo přesvědčení v USA, že s hlavními příčinami problému – obliba zbraní u Američanů, společenské rozdělení liberálové versus konzervativci neboli demokraté versus republikáni a fondy výrobců zbraní či spíše jejich vlivové Národní střelecké asociace (National Rifle Association, NRA) – je potřeba něco udělat.

Národní střelecká asociace

Nejvlivnější lobbisté v Kongresu loni oficiálně „podpořili svou věc“ pouze třemi miliony dolarů, neoficiálně však patří k nejvýznamnějším hráčům v zákulisí Washingtonu. Navíc mají obrovský vliv na Republikánskou stranu a schopnost zabránit každé snaze omezit svobodu držet zbraň.

Národní střelecká asociace vznikla v 19. století a založili ji dva veteráni z občanské války kvůli „podpoře umění střílet“. O sto let později přidala ke své hlavní činnosti, podpoře střeleckého sportu a střelnic, lobbistickou divizi a začala vytvářet kontakty ve Washingtonu. Jejím jediným cílem je za každou cenu bránit druhý dodatek americké Ústavy zaručující Američanům právo držet a nosit zbraně. Tento trh by měl letos v USA generovat tržby ve výši téměř 20 miliard dolarů.

Nejprve to pro tradiční politické struktury byli chudí bílí z jižní části USA, které zaštiťovala herecká hvězda Charlton Heston. Časem se však díky finančním či jiným prostředkům od několikamilionové členské základny a vysokému počtu amerických výrobců zbraní stali bohatou a vlivnou silou napojenou na Republikánskou stranu, dlouho­době si zavazující její nejvýznamnější členy. Zatímco oficiálně jdou z NRA politikům pouze zmíněné jednotky milionů dolarů, přes méně regulované politické výbory jich dostávají desítky milionů. Jen republikánský kandidát na prezidenta před deseti lety, Mitt Romney z Utahu, za svou politickou kariéru dostal více než 13 milionů.

Se zvětšující se polarizací americké společnosti, kde na jedné straně stojí zbraně hájící tradicionalisté a na druhé „evropský model limitů a kontrol“, jejž vyznávají liberálové, se z držení zbraní stalo politické téma a postoj k němu rozhoduje o zvolení. Navzdory tomu NRA v uplynulých letech zažívala pokles zájmu. Přesný počet jejích členů není známý, ale někteří analytici tvrdí, že od střelby v základní škole v Sandy Hook, čtvrti ve městě Newtown ve státu Connecticut v roce 2012 se snižoval až na současné tři miliony, přičemž na konci 20. století měla mít více než tři procenta z 300milionového amerického národa.

Podle televizní stanice CBS se příjmy NRA snížily o 23 procent – ze zhruba 367 milionů dolarů v roce 2016 na 282 mi­lionů v roce 2020. Navíc ji sužují vnitřní problémy, loni musela vyhlásit bankrot poté, co byla obviněna z podvodů, když její šéfové vybrali z fondů minimálně 64 milionů dolarů, ze kterých financovali například své výlety na soukromých tryskáčích a jachtách. Ani to však pozici NRA ve Washingtonu a především v ústředí Republikánské strany výrazně nepoškodilo. Proto nadále obhajuje znění a výklad druhého dodatku Ústavy z roku 1791.

Řešení v nedohlednu

Po každé střelecké události – největší se odehrála před pěti lety v Las Vegas, když střelec z okna hotelu zabil 60 návštěvníků hudebního festivalu – se rozvíří diskuse o omezení přístupu ke zbraním a práva na jejich držení. Demokraté a liberální média ho podporují například tvrzením, že dostupnost/počet zbraní ve společnosti je přímo úměrná množství zastřelených. Republikáni podporováni konzervativními médii a zbrojařským průmyslem zase stojí na svých pozicích, když považují omezení možnosti koupit si útočnou pušku za zásah do osobní svobody.

Po každé střelbě se najde americký politik, který se pod tlakem otázek a argumentů ztrapní v přímém přenosu, letos například republikánský senátor Ted Cruz. A stejně se v americkém byznysu objeví několik „znechucených“, kteří v reakci na veřejné pobouření odmítnou některé zbraně prodávat – před čtyřmi lety po střelbě ve floridském Parklandu například část útočných zbraní stáhly společnosti Walmart a Dick’s Sporting Goods. Status quo se však nemění a odpůrci a zastánci přístupu ke zbraním se míjejí v návrzích, jak zabránit tragédiím, jako byla ta v Uvalde.

Návrhy zastánců držení zbraní shrnul britský týdeník The Economist. Za prvé, „zpevnit“ americké školy, aby se podobaly vládním budovám – rozšířit policejní přítomnost a bezpečnostní kontroly a zajistit „jediný vstup“, jenž znemožní střelcům vstoupit zadními dveřmi, jak se stalo v Uvalde. Za druhé, „zlého člověka“ se zbraní zastaví jen „dobrý člověk“ se zbraní. Proto by učitelé, strážci a další lidé ve školách měli být ozbrojení. Za třetí, viníkem střelby nejsou zbraně, ale duševní nemoci, proto by se mělo jít tímto směrem. Čtvrtým jejich argumentem pak je poukazování na velkou kriminalitu ve městech s přísnými zákony o zbraních. Dle odpůrců zbraní však žádné navrhované omezení nezabrání tomu, co se stalo v Uvalde. A diskuse veřejnosti i politiků pokračuje.

Podle znalců problému by se po Uvalde mohl spor obou skupin pohnout, pokud by se věková hranice k nákupu zbraně v USA posunula stejně jako u alkoholu nad 21 let. Platilo-li by toto pravidlo, které zastánci odpůrcům omezení přístupu ke zbraním nabízejí několik let, Salvador Ramos by stejně snadno nezískal svou vražednou pušku. Navzdory tomu není pravděpodobné, že se situa­ce v USA významně změní. A to ani po výzvách veřejnosti a celebrit. „Dost už bylo mluvení. Jednejme,“ vyzval z Bílého domu zákonodárce zmíněný McConaughey.