Ani náklaďák, ani traktor. Tatraktor
Na českých silnicích se rozmohl nešvar, který využívá díru v legislativě. Firma, či rovnou dopravce si koupí standardní náklaďák nebo kamionový tahač. Jednoduchou přestavbou v podobě bezpečnostního rámu za kabinou a administrativní úpravou se z vozu rázem stane traktor. Vozidlo s homolagací T1b. Často označované jako tatraktor.
Samozřejmě, že traktorem se vůz nestane fakticky, dost možná by takové vozidlo na poli i zapadlo. Změna je, kromě zmiňovaného rámu, ryze papírová. Tatraktor odvede stejnou práci jako náklaďák, může vozit v podstatě cokoliv, nejen dřevo či zemědělskou produkci (jak bylo zamýšleno při schvalování legislativy). Může sloužit jako tahač návěsů v silniční dopravě. Nemá rychlostní omezení jako běžný traktor. Dokonce může na dálnici. A teď přichází to „nejlepší“: nemusí platit mýto, nemusí platit silniční daň, má levnější pojištění, řídit ho může člověk již v 17 letech, s mnohem menšími nároky, než mají přikázáno kamioňáci, a na technickou kontrolu musí za dvojnásobně dlouhou dobu než klasický náklaďák. Suma sumárum: provozovat traktorový náklaďák nemá skoro žádná negativa, zato spoustu praktických a ekonomických benefitů.
Dnes už nelze zjistit, kdo dokázal tatraktor prosadit do zákona a prolobbovat jeho schválení až do současné podoby, každopádně v úřednicko-byrokratické zemi by si zasloužil medaili za kuráž. To je ale také jediné pozitivum dopravního prostředku s označením T1b. Je logické, že se situace nelíbí ostatním dopravcům (i když zrovna Česmad si stěžuje skoro na vše), ale na pozoru by se měl mít i správce státní kasy, potažmo daňoví poplatníci, kteří na zneužívání systému doplácejí.
Pokud by autodopravce ke své podnikatelské činnosti používal místo klasického tahače tatraktor, ušetří na silniční dani 20 až 50 tisíc a na mýtném zhruba sto tisíc korun. Ročně. Silnice a dálnice přitom zatěžuje úplně stejně jako kterýkoliv jiný kamion. K tomu připočtěme ještě úsporu na pojistném, celkově se tak finanční benefit pohybuje kolem 200 tisíc ročně. Což je víc než cena přestavby náklaďáku na tatraktor. Investice je během necelého roku zpátky.
Ještě před pěti lety bylo v českém registru vozidel zapsáno 130 takových strojů, dnes je již víc než 1 700 tatraktorů. V celkovém kontextu, kdy je v Česku na 187 tisíc náklaďáků, je to zlomek. Procento. Jenže se také odhaduje, že zhruba 1 200 z celkového počtu traktoro-tahačů je používáno pro komerční, spediční služby. A pokud alespoň průměrně využívají české dálnice a silnice prvních tříd, přichází stát zhruba o stovku milionů ročně. K tomu přidejme úsporu na silniční dani a celková sekera v neprospěch státní kasy se vyšplhá na zhruba 130 milionů. To je pro představu téměř půlka ročního rozpočtu horské služby v Česku.
Kauzu o českých tatraktorech jsme pro vás do detailu rozebrali v aktuálním vydání Eura. Z dalších textů doporučuji téma pojednávající o českých výrobcích dronů či analýzu přeshraniční cigaretové turistiky. Hezký závěr léta!
