Podmínky pro tatraktory narovnáme

Ministerstvo dopravy chce změnit podmínky pro využívání takzvaných tatraktorů, nákladních vozidel homologovaných jako traktory. Řada dopravců je používá i v silniční dopravě a kvůli mezeře v zákoně nemusí platit mýtné ani silniční daň. Ministr Martin Kupka (ODS) o tomto problému říká: „Jedním z technologicky složitějších postupů je zpoplatnit i tatraktory, druhým, který je asi technologicky i legislativně jednodušší, je zakázat jim vjezd na dálnice, podobně jako se jinde zakazuje vjezd traktorům.“ Jeho resort navíc chystá i nový systém vážení kamio­nů na dálnicích a hodlá zpřísnit postihy za špatné parkování ve městech.

Mělo by se ministerstvo dopravy zabývat takzvanými tatraktory?
Je to takové téma z Vesničky mé střediskové. Jde o 1 733 registrovaných vozidel s přestavbami, což v objemu těžkých nákladních automobilů nepředstavuje výraznou skupinu. Jak se s tím tématem postupně seznamuji, tak mi ale připadá, že je třeba nastavit spravedlivější podmínky. Už jsem v tomto směru podnikl kroky, aby nedocházelo ke zneužívání této unikátní kategorie.

Jaké kroky to budou?
Situace vznikla historicky proto, že tady byla určitá skupina aut, které se přestavbou mohly stát tatraktory a pro zemědělce řešit řadu problémů. Ale dnes to má úplně jiný život. Jedna z bolavých věcí je vjezd na dálnice, kdy tam není zpoplatnění ani v režimu mýtného, což vnímám jako nespravedlnost, a v tomto směru to určitě napravíme.

Co plánujete?
Existuje několik možných postupů. Jeden z těch paradoxně technologicky složitějších je zpoplatnit i tatraktory, druhý, který je asi technologicky i legislativně jednodušší, je zakázat přestavbám vjezd na dálnice, podobně jako se jinde zakazuje vjezd traktorům.

Podle našich informací už tak ale policie postupuje a tatraktorům jako takzvaným zvláštním vozidlům vjezd na dálnice netoleruje.
Tatraktor je z hlediska právních předpisů zvláštním vozidlem. My nemůžeme s vaničkou vylít i dítě. Musíme zachovat možnost vjezdu zvláštních vozidel na dálnice, to je nutné už jenom kvůli situacím, kdy potřebujete například vyprostit uvíznutý nebo převrácený kamion, tam jeřáb přijet musí, navíc potřebuje řadu klíčových stavebních záměrů, takže to řešení není, jeřáby by pak poškozovaly jiné komunikace nižších tříd. Snažíme se s tím vyrovnat tak, aby v tomto směru platily spravedlivější podmínky pro tatraktory ve srovnání se silničními motorovými nákladními vozidly.

Situace má také dopady na státní pokladnu, která podle našich odhadů přichází ročně o zhruba 130 milionů korun.
Mě spíš trápí fakt, že to vytváří nerovné podmínky a že v současném provozu je to předmětem zneužívání. Kdybychom tu možnost úplně omezili a tatraktory zpoplatnili mýtným, je obtížné modelovat, jestli by to dopravci neřešili jinak, třeba cestami po nezpoplatněných komunikacích, takže ty peníze by se do státního rozpočtu stejně nedostaly. Vnímám jako podstatnější fakt a argument riziko zneužití a jisté nespravedlnosti, která tady z historických důvodů nastala.

V konsolidačním balíčku připravujete novelizaci zákona o pozemních komunikacích. Bude se týkat i těchto vozidel?
V tomto zákoně upravujeme některé podmínky pro vážení vozidel. Vychází to z mé snahy udělat v tomto směru větší a nezbytný posun. Mně vadí, že jsou české dálnice zatěžované přetíženými kamio­ny, a tím pádem dochází k jejich silnějšímu poškozování. Od první chvíle, kdy jsem nastoupil na ministerstvo, mapujeme, jak to udělat, jak zajistit důslednější kontrolu naplňování zákona. A postupně děláme kroky, které mají pomoci situaci vyřešit.

Co konkrétně chystáte?
Do konsolidačního balíčku vkládáme jednu důležitou podmínku, zvýšení podílu z výběru pokut pro obce s rozšířenou působností, na jejichž bedrech leží administrace pokut v automatickém režimu. Ještě v době, kdy jsem působil jako radní Středočeského kraje, se podařilo dosáhnout posunu, aby obce mohly tuto administrativu zvládat s co nejmenším nasazením sil, aby to fungovalo v maximálně automatickém režimu. V tom už jsme kroky udělali a teď je ještě potřeba doplnit legislativu, aby to pro obce nebyla ztrátová administrativa a nezatěžovalo je to ekonomicky tak, že by neměly vůli a ochotu přetížení administrovat.

Stížností na vážení je ale víc, od nedostatku vah až po obtížné vymáhání pokut.
Hledáme další cesty, jak zajistit co nejdůslednější dohled, jednak rozšířením dynamických vah, jednak zajištěním okamžitých sankcí. Tím principem se řídíme i v novele zákona o silničním provozu, kde se snažíme upřednostňovat postih na místě. Automatický režim vážení to neumožňuje, proto ho chceme kombinovat s tím, že pokud dynamická váha indikuje překročení hmotnosti, chceme zajistit podmínky, abychom mohli rychleji dotyčný kamion zastavit a zároveň přímo na místě sankcionovat jak řidiče, tak dopravce.

To znamená nasazení vyššího počtu policejních hlídek?
Tady jsme limitovaní počtem lidí, které má policie k dispozici. Můžeme ale postupovat jinak, tu situaci nyní prověřujeme i legislativně. Je to způsob, kterým bych se rád vydal, teď k němu v rámci ministerstva hledáme jak legislativní, tak technickou cestu.

V čem spočívá?
Vysokorychlostní váha může kromě automatického režimu pouze indikovat přetížený kamion. Následně by se na moderních telematických systémech objevila informace pro řidiče kamionu, která by měla charakter přímého příkazu odbočit na stacionární váhu, ta by byla v nějaké dosažitelné vzdálenosti od dynamických vah. Tam by pomocí světelné signalizace probíhal režim zastavení kamionu bez přítomnosti policie a pracovníci Centra služeb pro silniční dopravu (orga­­­nizace ministerstva dopravy, pozn. red.) by provedli příslušnou kontrolu i sankci na místě. Pro zavedení počítáme s úzkou spoluprací s policií, protože pokud by řidič neuposlechl příkazu k odbočení, byl by postihován hlídkou policie.

Máte představu o nákladech a časovém rozvrhu zavedení těchto opatření?
Dal jsem závazek, že do konce příštího roku bude na českých dálnicích fungovat 13 vysokorychlostních vah, to platí. Teď prověřujeme i možnost zmíněného modelu, který je schopný zajistit postih na místě. To je to spojení se stacionárními váhami. Nedokážu říct přesný termín, kdy to bude zavedeno ve větším rozsahu. Na D1 máme jednu takovou stacionární váhu, kterou začneme využívat masivněji do konce příštího roku.

Tím odpovídáte na některé výhrady, které má vůči vysokorychlostnímu vážení sdružení dopravců Česmad. Co ty ostatní?
Výhrada, kterou vnímám jako opodstatněnou, se týká vymáhání sankcí od dopravců ze zahraničí. Tam hraje roli možnost okamžitého postihu, ale teď se zároveň jedná o vymáhání přeshraničních přestupků v rámci nové směrnice Evropské unie, kde se nám může podařit zlepšit podmínky pro vymáhání našich zákonů.

Bude se zmíněná novela zákona o pozemních komunikacích týkat i tatraktorů?
Tam musíme vyřešit technický problém, že tatraktory například nemají přední registrační značku, což limituje možnost plného využití mýtného systému. Z hlediska legislativního se zdá správnější nebo dostupnější varianta zakázat vjezd tatraktorům na dálnice. Ale není to ještě u konce, to je řešení, které teď zvažujeme.

Vymáhání sankcí za přetížené kamio­ny souvisí i s problémy, které má například Praha s vymáháním sankcí za špatné parkování. Uvažujete o iniciování změn přestupkové legislativy, po čemž volá například pražský magistrát?
Problémy obcí změní novela zákona o silničním provozu, která zvyšuje sankce, a také přicházíme s důležitými změnami ohledně takzvané objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla. Například když je v současnosti provozovatel vozidla podezřelý ze spáchání opakovaného přestupku, musí úřad všechna porušení spojit do jednoho řízení a tak je možné uložit maximální sankci ve výši jedné sankce za jeden přestupek. Nově pro takové případy navyšujeme horní hranici sankce na pětinásobek a zároveň omezujeme časové období pro taková spojení na jeden měsíc, což nutně povede k tomu, že se nevyplatí sankci nezaplatit. To významně rozšiřujeme, což povede k tomu, že možností obejít takzvanou přímou výzvu bude méně.

Další legislativní změny na lepší vymáhání pokut nechystáte?
I na základě debat s hlavním městem přicházíme s důležitou věcí – nově definujeme přestupek, který je také sankcionován výrazně vyšší částkou než nyní, 2 500 až 3 500 korun na místě, a to pokud špatně zaparkované vozidlo tvoří překážku v provozu.

Taková možnost ale existuje i dnes.
Máme na mysli nejen překážku v provozu tramvajové dopravy, ale i jiné silniční dopravy i dopravy pěší. Protože na chodníku je v každém případě třeba zachovat průjezdnou šířku pro kočárky či pro invalidy. V okamžiku, kdy někdo zaparkuje tak, že to naruší provoz, nebo na přechodu pro chodce, pak se podle našeho přesvědčení naplňuje skutková podstata nového přestupku, kdy vozidlo tvoří překážku v provozu a je na místě uvalit vyšší sankci.