Ani pro Muska není svoboda slova neomezená

Podle nejbohatšího člověka na světě Elona Muska má jeho nákup sociální sítě Twitter za 44 miliard dolarů podpořit demokracii, protože jeho vedení nedokázalo hájit svobodu slova. A ve hře je i budoucnost západní civilizace. Zapojil se tím do sporu liberálů s konzervativci, zda Twitter potlačuje pravicové názory.

Argumentace konzervativců, kteří  chtějí zásahy Twitteru do obsahu úplně zrušit nebo omezit například na dětskou pornografii, se opírá o řadu případů. Zablokování účtů bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa a deníku New York Post patří k nejznámějším. Trump instinktivně zvládal informační zkratku a využíval prostor vymezený 280 znaky (do listopadu 2017 to bylo 140 znaků), přičemž jeho odpůrci ho nedokázali argumentačně odzbrojit. Výsledkem bylo uzavření jeho twitterového účtu.

Syn současného prezidenta USA Joea Bidena Hunter je pak příčinou zablokování twitterového účtu deníku New York Post. V roce 2014 se stal členem správní rady ukrajinské energetické společnosti Burisma Holdings a měsíční plat okolo 50 tisíc dolarů dostával od firmy Rosement Seneca Thornton, na niž manželka bývalého moskevského primátora Jurije Lužkova převedla 3,5 mi­lionu dola­­rů.

V roce 2019 se Trump snažil vydírat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tím, aby mu něco dal na Joea Bidena, jinak nedostane od USA slíbenou vojenskou pomoc. Zveřejnění telefonátu, ve kterém mu vyhrožoval, zastínilo články v New York Post, jež se věnovaly Hunterovu obchodování na Ukrajině. Jejich obsah sice nebyl vyvrácen, navzdory tomu Twitter účet deníku zablokoval.

Liberálové prosazují regulaci sociálních sítí, protože její uvolnění omezuje názorové spektrum. Podle Jaigrise Hodsona z kanadské Royal Roads University nejsou příčinou útoků na platformách, jako je Twitter, odlišné názory, ale většinou identita. Ženy, příslušníci menšin nebo tělesně postižení nejsou jejich terčem kvůli tomu, co říkají, ale co jsou. Pokud tyto skupiny nabydou pocitu, že nemají zastání, může to vést k jejich odchodu z těchto platforem, což ochudí společenskou diskusi.

Anglický liberální filozof John Stuart Mill (1806–1873) srovnal svobodu názorů s volným trhem – v diskusi se prosadí nejlepší argumenty. V prostředí sociálních sítí a jejich algoritmů, jež zesilují agresivní projevy, však vítězí ty nejhlasitější.

Spíše manipulace informacemi

Muskova obhajoba svobody slova je problematická, protože Twitter nemá informační monopol – každý se může vyjádřit na jiných platformách. Navíc ho sám používá a jeho kontroverzní tweety potlačované nejsou. V průběhu korona­virové pandemie nákazu zlehčoval a proticovidová opatření označil za fašistická. Kanadského premiéra Justina Trudeaua dokonce srovnal s Hitlerem, když podpořil ukončení protestů řidičů kamionů.

Tento tweet Musk sám smazal poté, co ho začaly kritizovat židovské organizace, aby s těmito nevkusnými srovnáními přestal. Za cynickou pak lze považovat jeho výzvu Vladimiru Putinovi přes Twitter na souboj, přičemž cenou pro vítěze bude Ukrajina. Zřejmě nevědomě tím potvrdil ruský narativ, že Ukrajina není stát, a proto o sobě nerozhoduje.

Pokud budou existovat alternativní platformy, svoboda projevu ohrožena není, což neznamená, že snahy o umlčení neexistují. V takových případech se však miliardáři chovají stejně jako diktátoři. Americký investor rizikového kapitálu Peter Thiel finančně podpořil bývalého profesionálního wrestlera Hulka Hogana v jeho soudní při s internetovým portálem Gawker kvůli zveřejnění videa zachycujícího ho při sexu. Gawker prohrál a musel ohlásit insolvenci. Kritici vyčítali Thielovi, že jeho motivací nebyla obrana soukromí, ale msta za zveřejnění informace, že je homosexuál.

Svoboda slova má i pro Muska hranice, což se ukázalo na začátku letošního roku, kdy nabídl pět tisíc dolarů 19letému Jackovi Sweeneymu z Floridy, aby přestal sledovat a zveřejňovat data o pohybu jeho letadla. S Muskovou ještě ostřejší reakcí se setkal Číňan, který na platformě TikTok kritizoval brzdný systém elektromobilu Tesla 3. Muskova firma údajně zaplatila diskreditační kampaň na sociálních sítích, aby byl exemplárně potrestán a stal se výstrahou ostatním.

Twitter svobodu slova navzdory regulačním zásahům neohrožuje. Její omezení by nastalo jen v případě cenzury všech platforem. Aktuálnější je spíše přímá a nepřímá manipulace informacemi. Příkladem té první je současná ruská dezinformační kampaň ohledně Ukrajiny. Ta druhá začíná už při programování. Algoritmy nejsou neutrální, protože je vytvářejí lidé a vycházejí z dat, která odrážejí realitu. Mohou tedy reprodukovat lidské předsudky a zesilovat jejich chyby.

Nastavení algoritmu

Microsoft vyvinul v roce 2016 počítačový program Tay na vedení konverzace s lidmi, který se měl pomocí umělé inteligence na základě komunikace s ostatními uživateli Twitteru učit. Během krátké doby však začal mít rasistické, sexistické a extrémní názory, proto byl po 16 hodinách ukončen. Svoboda slova tedy souvisí s prostředím.

Společenské a morální normy mají vliv na to, co je a není přípustné. A čím je prostředí složitější, tím hůř se v něm orientuje. S rychlým růstem způsobů života, pohlaví a menšin se zvyšuje možnost střetu. Situaci ještě víc komplikuje, pokud jsou momentální normy aplikované retrospektivně. Bavorské hlavní město Mnichov okamžitě propustilo šéfdirigenta Mnichovské filharmonie Valerije Gergijeva poté, co ho primátor Dieter Reiter vyzval, aby se distancoval od ruské invaze na Ukrajinu, což neučinil.

Nevyjádřit se může být stejně problematické jako například symboly. Několik německých spolkových zemí včetně Bavorska se rozhodlo zakázat písmeno Z jako symbol ruské agrese na Ukrajině a trestně stíhat jeho použití. Znojemský pivovar, který má ve svém logu počáteční písmeno domovského města, čelí podobnému problému.

Odhlédne-li se od obrany demokracie a záchrany západní civilizace, otázkou zůstává, proč se Musk rozhodl koupit Twitter, jestliže nemá solidní obchodní koncept a dlouhodobě se nachází v červených číslech, jen loni byl ve ztrátě

221 milionů dolarů. Za jeho vlastnictvím se tedy zřejmě v první řadě neskrývá finanční záměr.

S úpadkem tištěných médií v době internetu lze v USA pozorovat trend, kdy si miliardáři pořizují ta prestižní bojující o přežití. Šéf Amazonu Jeff Bezos koupil deník The Washington Post, odborník na výzkum rakoviny Patrick Soon-Shiong vlastní Los Angeles Times a vdova po Stevovi Jobsovi investovala do časopisu The Atlantic. Důvodem jejich akvizic byla záchrana vlajkových lodí žurnalistiky 20. století. Zisk pro ně není prioritou, kladou důraz na společenský prospěch.

Muskovou motivací k nákupu Twit­teru není oprášení zašlé slávy tištěných médií, ale nabytí informačního nástroje reagujícího v reálném čase. Sleduje ho na něm 84,7 milionu uživatelů a svými sděleními a provokacemi je schopný ovlivnit nejen burzy. Musk koupí Twitteru získá možnost nastavovat jeho algoritmus, a tím i názory, myšlenky a společenská témata, jež budou upřednostněny, nebo zůstanou v pozadí.

Autor je publicista, který žije v Mnichově