Ano, pane guvernére!

Ano, pane guvernére!

Výroky centrálních bankéřů bývají kurzotvorné, proto se jimi šetří, a když už guvernéři nebo členové bankovních rad mluví, dávají si zatraceně dobrý pozor na jazyk, aby nepohnuli trhem.

3 minuty čtení

Guvernér České národní banky Aleš Michl si během prvního půlroku ve funkci zatím dával záležet, aby nebyl kontroverzní, a neradil tak nepřímo trhům, co dělat. Ke svému tradičnímu naladění se vrátil až teď, kdy označil úrokové sazby za dostačující a poradil všem Čechům a Češkám, aby začali spořit.

Michlova úvaha na Masarykově univerzitě v Brně se pozoruhodně protnula s doporučením Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ten by naopak úrokové sazby ještě zvýšil, protože inflace je tím, s čím přehřátá česká ekonomika bojuje ze všeho nejvíc. Je to ten největší škůdce. Guvernér ČNB naopak řekl, že další zvyšování úroků by přibrzdilo ekonomiku více, než by bylo zdrávo. O tom je také od chvíle, kdy s naprosto stejnou rétorikou jmenoval guvernéra Michla prezident Zeman, ten největší spor.

Inflace v Česku je přes 15 procent a sama banka odhaduje, že jádrová inflace, tedy růst cen bez šokových dopadů energetické krize, je někde na poloviční úrovni (například v Německu je inflace 10,4 procenta, jádrová inflace poloviční, a to Němci nesypali peníze do ekonomiky stejně mocně jako vláda Andreje Babiše). Tedy zhruba tam, kde jsou dnešní sedmiprocentní úroky. Nikdo přitom nezrušil staré pravidlo centrálních bank, že kdo chce bojovat proti inflaci, musí mít vyšší úroky, než kam dosahuje cenový růst. Proto také MMF doporučuje pokračovat v brzdění ekonomiky.

Ochránce cenové stability, kterým ze zákona

centrální banka je, poněkud zapomněl,

co je jeho hlavním úkolem, a místo přímé

práce na snižování inflace se věnuje

investičním doporučením nebo starosti

o hospodářský růst.

Guvernér Michl a většina členů dnešní bankovní rady jsou přesvědčeni, že ekonomika už dnes úroky brzdí, přestože jedním dechem tvrdí, že dopady měnové politiky budou vidět až za rok, rok a půl. Nedává to příliš smysl, na každý pád platí, že nelze cíleně snižovat inflaci, aniž by se brzdila ekonomika. ČNB tedy efektivně dnes nic nebrzdí, proto také inflace zásadně neklesá. Největší zbraní proti dopadům cenového růstu je pro centrální banku měnová intervence ve prospěch koruny.

Banka v boji za levnější dovozy už utratila 620 miliard korun a rozpustila pětinu devizových rezerv, moc dál už to jít nemůže. Je tedy na čase uchopit úrokový nástroj a zdražit dál peníze. Je to zcela zásadní i pro naplnění zbožného doporučení a přání guvernéra ČNB, aby Češky a Češi začali více spořit. Jenže držet dnes peníze v bance znamená nechat je dobrovolně znehodnocovat o více než sedminu za rok a takové doporučení je opravdu za všechny peníze.

Ochránce cenové stability, kterým ze zákona centrální banka je, poněkud zapomněl, co je jeho hlavním úkolem, a místo přímé práce na snižování inflace se věnuje investičním doporučením nebo starosti o hospodářský růst. Nebylo by od věci si někdy přečíst základní dokumenty instituce, kterou vedete. Pak by se ani guvernérovi centrální banky nemohlo stát, že se bude vystavovat tak snadné kritice, ba výsměchu dnešního odborného i laického elektronicky kumulovaného davu.

Měsíční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

125 Kč

Půlroční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

600 Kč

Roční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura
  • zvýhodněná cena

950 Kč