Antimon by se mohl těžit na Slovensku. Je v tom ale háček

Na okraji slovenských Karpat se má z opuštěného dolu stát moderní těžební projekt. Kanadská společnost Military Metals chce obnovit ložisko Trojarová a začít těžit antimon – kov, který je klíčový pro zbrojní průmysl i některé civilní aplikace.

Záměr přichází v době, kdy Evropská unie hledá způsoby, jak snížit závislost na dovozu kritických surovin. Antimon zařadila na seznam kritických materiálů a stanovila cíle domácí těžby. Realita však za ambicemi zaostává – Evropa desítky let spoléhala na levné importy, především z Číny.

Návrat k opuštěnému ložisku

Ložisko nedaleko Bratislavy bylo objeveno ještě v 80. letech Sovětským svazem. Ten provedl desítky vrtů a zahájil výstavbu dolu, projekt ale po rozpadu SSSR skončil. Tehdejší průzkumy přitom potvrdily významné zásoby rudy obsahující stibnit – minerál s obsahem antimonu.

Dnes se k datům vrací Military Metals. Firma odhaduje, že by lokalita mohla produkovat šest až osm tisíc tun ročně, což odpovídá zhruba třetině až polovině evropské spotřeby. Globální poptávka činí asi 210 tisíc tun.

Zájem o antimon roste spolu s geopolitickým napětím. Kov se používá například v munici, detonačních systémech nebo jako součást zpomalovačů hoření. Podle Mezinárodní energetické agentury pochází 60 procent světové produkce a více než 70 procent zpracování z Číny. Po zavedení exportních omezení v roce 2024 se dodávky do EU výrazně snížily.

Ceny, rizika a financování

Rostoucí napětí se promítlo i do cen. Ty loni krátkodobě překročily 60 tisíc dolarů za tunu, nyní se pohybují kolem 27 tisíc. Podle šéfa firmy Scotta Eldridge je projekt rentabilní i při výrazně nižších cenách.

Cenovou dynamiku však nadále ovlivňuje Čína, která díky dominantní pozici na trhu určuje nabídku. „Je nepravděpodobné, že by ceny klesly kvůli vyšším exportům z Číny,“ říká analytička Cristina Belda z Argus Media s odkazem na rostoucí domácí poptávku v zemi.

Projekt na Slovensku přesto čelí zásadní překážce: financování. Do finální studie proveditelnosti bude potřeba až 15 milionů eur, samotná výstavba dolu pak vyžaduje investice v řádu stovek milionů. Firma proto hledá strategické partnery a jedná s investory i průmyslovými odběrateli.

Úzké hrdlo: zpracování v Evropě

Těžba ale řeší jen část problému. Klíčovou slabinou Evropy je zpracování. Kapacity byly v minulých dekádách omezeny, zatímco Čína si vybudovala kompletní hodnotový řetězec.

Jednou z možností je napojení produkce na existující hutě zpracovávající olovo a zinek. „Zpracování antimonu lze integrovat do těchto provozů,“ říká Thomas Hüser, předseda Military Metals. Takový krok by mohl snížit investiční náklady i regulatorní bariéry.

Ani tato cesta ale není bez komplikací. Slovenská ruda obsahuje kromě antimonu také zlato, což zvyšuje nároky na technologii zpracování. Jen omezený počet hutí je schopen oba kovy efektivně oddělit – a většina z nich se nachází opět v Číně.

Pro investory tak zůstává otázkou ekonomika celého řetězce. Zatímco pro firmu může být přítomnost zlata dodatečným zdrojem příjmů, náklady na jeho oddělení mohou projekt prodražit.

Strategická sázka na evropské zdroje

Military Metals chce ložisko rozvíjet samostatně, což není u menších těžařských firem běžné. Ty obvykle projekty po průzkumu prodávají větším hráčům. Eldridge proto hledá partnerství například s obranným průmyslem.

Podle poradce projektu Stefana Müllera by podobné dohody mohly snížit riziko pro odběratele a zároveň usnadnit přístup ke kapitálu. Firma zároveň usiluje o to, aby EU zařadila antimon mezi strategické suroviny v rámci revize pravidel v roce 2027.

Tlak na rychlé rozhodnutí roste. O tom, zda se projekt na Slovensku stane součástí evropské surovinové strategie, tak rozhodnou především investoři a regulatorní podmínky v příštích letech.