Autoprůmysl tvrdě šlape na brzdy

Automobilový průmysl, který tvoří zhruba desetinu hrubého národního produktu Česka a pětinu celkového exportu, jde už tři roky do kolen. A nevypadá to, že letošek bude lepší. Poté, co se odvětví začalo zotavovat z pandemie covidu-19, ho loni opět přibrzdil nedostatek čipů a dalších součástek, válka na Ukrajině a obtíže ve výrobních a logistických řetězcích. Nepomáhá mu ani nová evropská legislativa.

„Snad nikdy v historii jsme nebyli konfrontováni s tak rozsáhlými výzvami jako v uplynulém roce. V globálně úzce propojeném odvětví se i nadále projevoval celosvětový nedostatek polovodičů, obtíže v dodavatelských řetězcích a logistice, dozvuky covidu-19 v Číně, extrémní růst cen energií, vysoká inflace i zakotvení konce prodeje vozidel s tradičními spalovacími motory či nově představený návrh emisní normy Euro 7. Ten výrazným způsobem ohrožuje dostupnost vozidel i přechod na bezemisní mobilitu,“ zhodnotil prezident Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) a člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn.

Stále mezi giganty

I přes tyto obtíže se loni automobilkám podařilo vyrobit v Česku 1,25 milionu vozidel. Většinu z nich mají na svědomí tři producenti. Nejvíce aut chrlí Škoda Auto v továrnách v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí, druhý je Hyundai v moravských Nošovicích a třetí Toyota v Kolíně. Česko se tak stále drží vysoko v žebříčku nejsilnějších „automobilových“ ekonomik Evropy. Více vozidel loni vyrobily pouze Německo, Francie a Španělsko. I takové velmoci jako Velká Británie nebo Itálie jsou hluboko za námi (oba státy produkují ročně jen kolem 700 tisíc automobilů).

V Česku automobilový průmysl zaměstnává plných 13,8 procenta populace, vyšší procento mají jen Slovensko, Rumunsko a Švédsko. „Věřím, že výpadky budou spíše krátkodobého charakteru a celkově se nám bude i nadále dařit navyšovat výrobu směrem k předkrizovým hodnotám. Vzhledem k existujícímu objemu objednávek a nadále dobré poptávce po tuzemských vozidlech nejen v EU lze očekávat, že pozitivní efekt pro českou ekonomiku přinese automobilový průmysl i v roce 2023,“ uklidňoval situaci ještě v polovině ledna Jahn.

Toyota zastavila linky v Kolíně

Únor ale přinesl vystřízlivění a naznačil, že křivka produkce aut v Česku může začít znovu padat. Třetí největší tuzemská automobilka Toyota Motor Manufacturing v Kolíně, jež denně vyrobí zhruba tisíc aut, musela na většinu února nuceně zastavit výrobu. Podobně jako v roce 2020 kvůli covidu-19 a v roce 2021 kvůli chybějícím čipům. Zatím poslední letošní směna proběhla 31. ledna a poté se linky v Ovčárech zastavily.

„Důvodem je nedostatek dílů v dodavatelském řetězci s ohledem na komponenty do polovodičů,“ řekl mluvčí firmy Tomáš Paroubek. Podle jeho slov chybí komponenty do obou modelů, které firma momentálně vyrábí, a to Aygo a Yaris. „Loni jsme řešili drobná zastavení výroby kvůli chybějícím komponentům, nyní se to týká obou modelů,“ doplnil mluvčí. Zaměstnanci podle něj o mzdu nepřijdou. „Budeme to řešit podobně jako při minulých odstávkách, jsou různé varianty, například dovolené nebo konto pracovní doby,“ řekl Paroubek.

Nezůstalo ale jen u Toyoty. Také největší Škoda Auto omezila od 3. února kvůli nedostatku čipů výrobu. Odstávky se dotkly závodů v Mladé Boleslavi a Vrchlabí, a i v Kvasinách podle posledních informací chystají omezení výroby. Ve škodováckém závodě MB I, kde se vyrábějí modely Octavia a Enyaq, jsou nyní od úterý do pátku jen ranní směny. „Stejně tak to bude ve svařovně MB I, kde se navíc pojede noční z pondělí na úterý a čtvrteční odpolední směna v omezeném režimu,“ uvedl týdeník Škodovácký odborář. Směny se ruší rovněž ve Vrch­labí ve dvacetisměnném režimu na montáži převodovek a obrábění. „Odbory Kovo pro dotčené zaměstnance opět vyjednaly náhradu ve výši 80 procent průměrné mzdy,“ dodal týdeník.

Hrozí dominový efekt

Velké automobilky dokážou výpadky ve výrobě svým zaměstnancům kompenzovat. Bohužel ale nejde jen o ně. Na jejich práci je v tuzemsku navázána práce dalších statisíců lidí v dodavatelských firmách. „Ty teď musejí okamžitě řešit nezbytná opatření k omezení výroby. Bohužel nejde o zastavení na jeden den, nejde o výpadek pár směn. Tady se bavíme až v řádu měsíce.

Z toho důvodu musí nastat okamžitý kaskádový efekt komunikace na celou dodavatelskou síť a i tam musí dojít k co nejrychlejšímu zastavení výroby,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy člen představenstva AutoSAP Petr Novák. Ten je zároveň ředitelem firmy JTEKT Evropa, která jen v Evropě provozuje 15 závodů, z toho tři v Česku (v Plzni, Pardubicích a Olomouci).

„Vnímáme, že stále pokračuje vysoká volatilita v odběratelsko-dodavatelském řetězci a těch důvodů je několik. Kvůli pokračující válce na Ukrajině někteří dodavatelé už přesunuli svoji výrobu do jiných zemí v rámci Evropy, případně do Maroka či severní Afriky. Bohužel v některých částech světa stále trvá pandemie covidu-19, trpíme nedostatkem surovin a trápí nás také logistické řetězce,“ shrnul situaci za dodavatele Novák.

Muziku přitvrdí Euro 7

Výrobní odstávky jsou nepříjemné, chybějící čipy se však do jara vyrobí, linky se opět rozjedou. Je tu ale něco, co může zdražit auta se spalovacím motorem, a tím zbrzdit český autoprůmysl, ve kterém elektromobily představují jen zlomek produkce. Evropská komise v listopadu schválila návrh emisní normy Euro 7, která chce zpřísnit emisní limity benzinových a naftových agregátů. Pokud návrh schválí členské státy a Evropský parlament, měla by pravidla pro nové osobní vozy platit od poloviny roku 2025, pro nákladní automobily o dva roky později.

O co v normě Euro 7 jde? „Zjedno­dušeně řečeno požaduje, aby se emise oxidů dusíků snížily ve srovnání s předchozí normou Euro 6 o 35 procent. Mají se také snížit emise pevných částic vypouštěných do ovzduší. Norma dále sladí limity pro benzinová a dieselová auta, kdy limit 60 miligramů na kilometr pro benzinové motory začne nově platit i pro diesely (dosud 80 mg/km), vysvětluje analytik (a bývalý mluví Škody Auto) Milan Smutný.

Evropská komise kromě toho požaduje, aby se vozy pohybovaly ve vytyčeném emisním pásmu i při cestách, jež jsou kratší než deset kilometrů. „Vyřešit fázi takzvaných studených startů, logicky spojených s nejvyššími emisemi, to by byl úkol hodný Toma Cruise v dalším pokračování filmové série Mission Impossible,“ domnívá se Smutný. Podle jeho slov to povede – spolu s dalšími požadavky na ekologičnost dopravy – k razantnímu poklesu výroby aut v Evropě a ohrožení pracovních míst pro 14 milionů lidí.

Autor je šéfredaktorem časopisu Automakers