Babišova děravá kasa

Vítězný Andrej Babiš (ANO) se ocitl v situaci, kterou moc nezná. Když v roce 2014 nastupoval jako ministr financí, měl pěkně podestláno od Kalouska, který v pochopitelné opatrnosti při dluhové krizi v Řecku vydal do foroty dluhopisy, takže stát měl hotovostní rezervu, a zvýšil výrazně daně. Tentokrát si o tak prostřeném stole Babiš může jenom nechat zdát. V připraveném rozpočtu mu schází dost peněz na to, aby mohl pokračovat především v rychlém tempu stavění dálnic a železnic, jako nastavil končící ministr Martin Kupka (ODS). Ten sám přiznává, že chybí peníze na některé plánované stavby, jež mají být zahájeny v příštím roce. Strážci státní kasy Zbyňkovi Stanjurovi (též ODS) chybělo 38 miliard, a tak to nechal Kupkovi na krku. A Babiš běsní. Celkem pochopitelně. Situace má v zásadě dvě řešení. Buď se některé projekty posunou na pozdější dobu, nebo se peníze někde najdou. Buď na úkor jiných výdajů, nebo na dluh.

Zpomalit dosud rekordní výstavbu infrastruktury hned v prvním roce vlády by byla ostuda. Šetřit jinde pak Babiš neumí a ani to moc nejde, když většina dalších výdajů je mandatorních ze zákona, a tudíž je třeba zvednout dluh. Nejlépe aby to udělala ještě končící vláda, protože pak porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti padne na ni, a nikoli na nový kabinet… A také to zamaskuje další naplánované zadlužování, které má ANO v genech i v programu. Místopředseda ANO a možná budoucí ministr průmyslu Karel Havlíček plánuje hned od nového roku zlevnit „našim lidem“ elektřinu. V první fázi tím, že státní rozpočet převezme platby domácností a podniků za obnovitelné zdroje našim solárním baronům. Lidé za každou MWh platí šest stovek včetně DPH. Dohromady to státní kasu bude stát zhruba 25 miliard korun. Pochopitelně na dluh. Kromě toho se mají ceny energií snížit i úlevami z placení distribučních poplatků tím, že vláda je začne platit z modernizačního fondu EU. To je sice teoreticky možné, ale musí tam na to zbýt dost peněz. Protože většina už má své určení pro jiné akce a dotace. Další nějaké nízké jednotky miliard plánuje odříznout z příjmů státu Alena Schillerová, když slíbila zrušení vyšších odvodů OSVČ na sociální a zdravotní pojištění zavedené ozdravným balíčkem z roku 2023. Také uvažovaný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch kritizuje, a přiznejme, že právem, skutečnost, že nová úhradová vyhláška, jež určuje platby pojišťoven zdravotnickým zařízením, rozdává více peněz, než kolik pojišťovny vyberou. Bude tedy také chtít dosypat pár miliard z rozpočtu do systému financování zdravotnictví.

Takže pokud Babiš dnes tvrdí, že rozpočet předložený vládou má reálný deficit nikoli 286, ale 330 miliard korun kvůli maléru s dopravou, mohli bychom se vsadit, že ve finále po prosazení nových priorit ANO bude nakonec schválen v částce blížící se 400 miliardám korun.

Hlavně se nedržet s dluhem zpátky

Bude se to pěkně nabalovat. Všechny nové výdaje nespadnou hned do příštího roku. Hnutí ANO má ve svém programu zvednutí průměrných platů učitelů na 75 tisíc korun do konce volebního období, což ovšem představuje každoroční navyšování řádově o částku kolem deseti miliard korun nad dosavadní tempo.

Zvýšení rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun ze současných 350 tisíc bude stát řádově vyšší jednotky miliard podobně jako obnovení 75procentní slevy na jízdenky pro studenty a seniory. Opětovné snížení důchodového věku a jeho zastropování na 65 letech bude problémem až po roce 2030, kdy v současnosti platné navyšování důchodového věku dosáhne právě těch 65 let. Zato navýšení valorizací, kdy se mají penze opět zvyšovat o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy místo třetiny podle nových pravidel, budou mít miliardové náklady hned. Zde lze asi čekat prosazení tohoto dárečku voličům nejvěrnějším co nejdříve. A zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převzetí financování státem znamená další přibližně desetimiliardový výdaj pro státní rozpočet.

K tomu přidejme plán na snižování daní. Těch firemních, kde se má konsolidačním balíčkem zavedené zvýšení sazby z 19 procent na 21 vrátit zpátky. To by připravilo rozpočet o nějakých 30 miliard. Pro fyzické osoby je určen dárek, kterým se vrátí zrušené slevy na dani, jako jsou daňový odpočet na manželku v domácnosti či školkovné, zrušit se má i omezení daňových úlev na zaměstnanecké benefity.

To je odhadem kolem deseti miliard ročně. Nicméně už se spekuluje, že tyto kroky přijdou až později. V době, kdy mají začít fungovat nové zdroje, které jako vždy mají být EET a „zaklekávání“ podnikatelů a potlačování šedé ekonomiky. Že to nikdy nevyneslo ony slibované stamiliardy, ANO asi zapomnělo. Poslední výnos si Alena Schillerová spočítala v roce 2019 na 13 miliard, ale nikdy jsme se nedozvěděli, jak k tomuto hausnumeru přišla. A tak když Motoristé přišli za Babišem vyjednávat o vládě s programem dosáhnout do čtyřech let vyrovnaný rozpočet, museli pěkně vystřízlivět už během prvních pár dnů po volbách. Majitel Agrofertu sice čtyři roky kritizoval Fialovu vládu za šílené zadlužování, když deficity klesaly z 5,5 procenta HDP na dvě, ale nyní považuje úsilí o vyrovnané hospodaření státu za nesmysl. A jeho zástupce Havlíček říká, že když maastrichtská kritéria umožňují tři procenta deficitu v poměru k HDP, nemá smysl držet se dvou.

Nejspíš budeme my a příští generace daňových poplatníků mít kliku, když to čtyři roky na těch třech procentech udrží. Každopádně až tahle parta skončí, budou nás čekat opět bolestivé úsporné reformy a nejspíš i ošklivé zvyšování daní.