Babišovy patálie

Bývalý premiér a ministr financí kauzy pravidelně označuje za kampaň, jejímž účelem má být vystrnadit jej z politiky. U některých však pochybnosti nedokázal uspokojivě vysvětlit.

Střet zájmů

Do politiky Andrej Babiš vstoupil coby jeden z nejbohatších Čechů a majitel holdingu Agro­fert. Za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) pak byla schválena novela zákona o střetu zájmů, podle které firmy, v nichž mají členové vlády podíl přes 25 procent, ztratí možnost soutěžit o veřejné zakázky, získávat nenárokové dotace a pobídky. A ministrům zakázala vlastnit média. Babiš proto Agrofert včetně mediálního domu Mafra vložil do svěřenských fondů. Evropská komise však v auditech uvedla, že Babiš holding nadále ovládá, a rozhodla, že lídr hnutí ANO ve střetu zájmů je. Řada evropských dotací byla Agrofertu kvůli tomu udělena neoprávněně. Loni v prosinci komise část dotací uvolnila, ale ne všechny.

Čapí hnízdo

V týdnu před prvním kolem volby prezidenta byl Andrej Babiš nepravomocně osvobozen v první části kauzy Čapí hnízdo, v níž šlo o vyšetřování možného dotačního podvodu v souvislosti se získáním padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách. Státní zástupce Jaroslav Šaroch navrhoval Babišovi i jeho tehdejší spolupracovnici Janě Nagyové podmínky a peněžité tresty. Soudce Jan Šott uvedl, že skutek popsaný v obžalobě není trestným činem. V souvislosti s farmou však Babiš v minulosti lhal. „S Čapím hnízdem nemám nic společného. Nevím, komu to patří,“ řekl týdeníku Respekt v roce 2013, kdy jeho hnutí čekaly první volby do Poslanecké sněmovny. „Farmu mají, myslím, nějací advokáti,“ dodal. V souvislosti s kauzou se do středu pozornosti dostal rovněž jeho syn Andrej Babiš mladší, který mimo jiné tvrdil, že aby nevypovídal, byl v době policejního vyšetřování unesen na anektovaný Krym; policie to ale nepotvrdila. Druhá větev kauzy Čapí hnízdo ještě není uzavřena. V ní jde o to, zda manažeři Agro­fertu nepřipravili stát o daně, když farmě platili mnohonásobně vyšší částky za reklamu, než bylo obvyklé. Za roky 2010 až 2013 to bylo podle serveru Seznam Zprávy více než 270 milionů korun.

Agent StB

Podle dokumentů pocházejících z archivu slovenského Ústavu paměti národa se Andrej Babiš stal v listopadu 1980 důvěrníkem Státní bezpečnosti, o dva roky později potom agentem s krycím jménem „Bureš“. Babiš spolupráci s komunistickou zpravodajskou službou odmítá a tvrdí, že byl v evidenci veden neoprávněně. S Ústavem paměti národa se kvůli tomu dlouhodobě soudil. Loni v červnu Krajský soud v Bratislavě jeho žalobu odmítl s tím, že žalovat nelze ústav, ale tamní ministerstvo vnitra. Babiš v soudech hodlá pokračovat, zatím však zůstává jako agent StB evidován.

Ovládnutí Agrofertu

Nejasnosti se objevily ohledně nákupu akcií Agrofertu, jejichž stoprocentní balík Babiš získal v letech 1999 až 2004. „Do roku 2004 včetně Babiš vydělal celkem 36,6 milionu korun, ale z toho 7,3 milionu už předtím investoval do luxusního bytu v Praze. I kdyby do konečného ovládnutí Agrofertu za nic jiného neutratil ani korunu, nemohl mít na akcie holdingu k dispozici více než zhruba 29 milionů korun, uvedl loni server iRozhlas s tím, že v době ovládnutí Agrofertu vykazoval holding tržby v řádech desítek miliard a vlastní jmění pak v řádu jednotek miliard. Jinými slovy: pokud by jej akcie Agrofertu stály jen oněch zhruba třicet milionů, získal společnost extrémně výhodně. Nákup akcií Agrofertu Babiš nikdy nevysvětlil. „Není váš problém, za co jsem to kupoval. Kupoval jsem to za peníze a určitě jsem si nepůjčil,“ řekl v roce 2017 v pořadu Reportéři ČT.

Korunové dluhopisy

Jako soukromá osoba Babiš v minulosti nakoupil od Agrofertu korunové dluhopisy v celkové hodnotě 1,5 miliardy korun se zúročením šest procent ročně. Podle tehdejších pravidel se z těchto úroků nemusela platit daň – u korunových dluhopisů se zakrouhlovala směrem dolů, tedy na nulu. Babiš tak vydělával nezdanitelných 90 milionů korun ročně. Zásadní ale bylo především to, že nedokázal přesvědčivě vysvětlit, kde vzal onu půldruhou miliardu na nákup dluhopisů. Podle odevzdaných majetkových přiznání mu příjmy na nákup neměly stačit, o pár dní později pak své příjmy navýšil. „A proč bych já vám měl sdělovat všechny moje příjmy? Sorry jako. Vy sdělujete někomu příjmy? Nebo kdo tady sděluje příjmy za posledních dvacet dva let? Co vám je vůbec do toho?“ řekl tehdy reportérce ČT. Případ vyšel najevo v lednu 2017, když byl Babiš ministrem financí v Sobotkově vládě – později mimo jiné kvůli této kauze v kabinetu skončil. Vyšetřování možných daňových úniků policie odložila.

Vlastnictví a ovlivňování médií

Poté, co jeho holding Agrofert koupil v půlce roku 2013 mediální dům Mafra, Babiš veřejně přísahal na zdraví svých dětí a vnuků, že nikdy nebude zasahovat do práce novinářů ve vydavatelství. Vzápětí se objevily informace, že Babiš telefonoval jednomu z redaktorů LN a chtěl vědět, proč v deníku není nic o tiskové konferenci tehdy neparlamentního hnutí ANO 2011. „Rozhovor, který trval více než tři minuty, pak Babiš zakončil tímto vzkazem: Doufám, že kluci vědí, co dělají. Asi nevědí, s kým mají tu čest,“ uvedl server iRozhlas. O čtyři roky později se pak na anonymním twitterovém účtu Skupina Šuman objevily nahrávky rozhovoru Babiše s novinářem MF Dnes Markem Přibilem, na nichž diskutovali o připravovaných tématech týkajících se Babišových politických konkurentů, například tehdejšího ministra vnitra Milana Chovance z ČSSD. Babiš posléze setkání přiznal, označil je ovšem za provokaci ze strany novináře. „On mi tam něco podsouval, já jsem to kopal od sebe,“ tvrdil.

Pandora Papers

V říjnu 2021 zveřejnilo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů na 12 milionů dokumentů, které odhalovaly skryté finanční praktiky vrcholných světových politiků, byz­nysmenů atd. V takzvaných Pandora Papers figurovalo vedle britského expremiéra Tonyho Blaira či zpěvačky Shakiry i jméno Andreje Babiše. Z dokumentů vyplynulo, že ještě před příchodem do politiky převedl přes několik firem v daňových rájích 15 milionů eur (podle tehdejšího kurzu 381 milionů korun). „Peníze v roce 2010 posléze investoval do nákupu šestnácti luxusních nemovitostí na francouzské Riviéře, včetně zámečku Château Bigaud,“ uvedl server investigace.cz. Podle deníku Le Monde se kvůli tomu ve Francii rozjelo předběžné vyšetřování pro podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků.