Bankovní identita pro státní a privátní sféru

Právě proto vznikl před několika lety projekt Bankovní identita neboli Bank ID. Jde o službu umožňující pomocí údajů, které se běžně používají k přihlašování do internetového bankovnictví, vstoupit do aplikací státní správy i soukromých firem. Díky ní mohou čeští občané a obyvatelé některé záležitosti, jež by se dříve neobešly bez osobní návštěvy úřadů, vyřešit online. To vše vzdáleným ověřením totožnosti, které provede jejich banka.

Mohlo by se zdát, že jde o světovou novinku, ale v severských zemích začali s bankovní identitou již kolem roku 2003. Například ve Švédsku ji využívá téměř 100 procent ekonomicky aktivní části populace. Mezi další země, které jsou průkopníky v zavádění podobného typu ověřování identity občanů a eGovernmentu obecně, patří například Malta, Estonsko, Rakousko či Lotyšsko.

Přestože je Česko v zavádění spíše pod evropským průměrem, má zde Bankovní identita nakročeno k širšímu přijetí, především díky jednoduchosti, bezpečnosti a skutečnosti, že je pro koncové zákazníky zdarma. Její přidanou hodnotou je v současnosti integrace s Portálem občana, kde je možné zažádat o nový řidičský průkaz, získat výpis z insolvenčního rejstříku, registru osob či z rejstříku trestů, zřídit si datovou schránku, založit nebo změnit živnost, nahlédnout do katastru nemovitostí, případně si stáhnout certifikáty o očkování, prodělané nemoci či testu na covid-19.

Data o využívání ze zahraničí navíc ukazují, že se Bankovní identita nejčastěji používá k poskytování půjček nebo dalších finančních nástrojů. Zájem bank o výměnu údajů a rychlejší proces KYC (Know Your Customer) je tedy zřejmý, ale těžit z toho budou i klienti. Devizou Bankovní identity je totiž rychlost, zatímco před jejím zavedením v severských zemích trvalo schválení hypotéky 16 dnů, nyní pouze jeden. Předpokladem je ale integrace katastrálního úřadu, rejstříku trestů či lékařských zpráv.

V Česku Bankovní identita funguje necelý rok a možností jejího dalšího využití je mnoho. V již zmíněných severských zemích ji používají nejen ke styku s bankou či úřady, ale i v oblastech sdílené ekonomiky – třeba půjčovny, kde je možné si věci půjčit jen pomocí bankovní karty a ověření identity. Příkladem na odlehčení jsou i online seznamky – aplikace GoodOnes takto eliminuje falešné profily na sociálních sítích. Přínos je jasný – Bankovní identita podporuje důvěryhodnost služeb, čímž zvyšuje i jejich po­užívání v mnoha odvětvích.

Před Bankovní identitou a eGovern­mentem v Česku stojí dvě výzvy. První je digitalizace zdravotních spisů kvůli ulehčení změny lékaře či rychlé dostupnosti celkové anamnézy při operacích. Tou druhou jsou online volby. Obě budou vyžadovat osvědčení bezpečnosti současného modelu a také silnou spolupráci státní a privátní sféry.

Příkladem v této oblasti je Dánsko, které otevřelo trh eGovernmentu privátním společnostem, jež poskytují služby. Výměnou pak podporuje tyto firmy v mezi­národní expanzi i na jiné trhy, čímž potvrzuje eGovernment jako jeden ze svých důležitých exportních artiklů.

V procesu využití Bankovní identity máme za sebou dobře odehraný první poločas. Musíme si však dát pozor, aby nám v tom druhém nedošly síly a odhodlání.