Bankovní zkouška demokracie

Digitální měny se v příštích deseti letech stanou jedním z hlavních témat. Změní totiž celou společnost a její fungování a možná ukončí současnou podobu kapitalismu. Jejich zavedení bude zkouškou demokracie, tedy jak velkou ztrátu soukromí budou lidé ochotní akceptovat. Navíc představují příležitosti, jak současný oslabený a vyprázdněný politický systém může získat větší kontrolu nad společností s pomocí centrálních bank, které v podstatě rozhodují o ekonomice. Nelze však říct, že by byly vždy úspěšné.

Západ nyní sužuje inflace, kterou americká centrální banka Fed neviděla přicházet a myslela si, že je pouze přechodná. Její zkrocení však bude trvat dlouho. Podle poslední tiskové konference Fed počítá s restriktivními měnovými úrovněmi (vyšší než tři procenta) až do konce roku 2025. Ideálním řešením by proto byla digitální měna centrální banky (Central Bank Digital Currency, CBDC), která by jí poskytla nástroj, jak vyřešit inflaci během několika týdnů. Pro běžného klienta není rozdíl mezi CBDC a digitální měnou příliš velký – měl by účet v centrální bance pro bezhotovostní platební styk. Změnilo by se pouze číslo účtu, které by obsahovalo kód centrální banky. Ta by však mohla řešit problémy v reálném čase a inflace by zpomalila mnohem rychleji, než je tomu dnes.

Bitcoin pak představuje možnost, jak uniknout dnešním měnovým problémům. Velké množství peněz, inflace, zadlužení států a stárnoucí populace Západu vytvářejí mix, v jehož důsledku bude těžké udržet stabilní měny. Bitcoin ukázal, že jde provést efektivnější a levnější platební systém, a digitální měna centrální banky by ho podle jeho vzoru mohla dokázat zrychlit, zlevnit a zabezpečit. Stát, který zavede CBDC, získá velkou výhodu oproti ostatním zemím a bezprostřední kontrolu nad kapitálem firem a fyzických osob, což by však znamenalo zásah do lidských svobod.

Malé a střední banky

Současný systém digitální měny centrální banky zatím výraznou výhodu oproti jiným formám placení nenabízí, ale je jen otázkou času, kdy centrální banky nabídnou lidem zajímavou úrokovou sazbu. Plány na zavedení CBDC s tím počítají. Největší problém tohoto projektu pak spočívá v tom, že z něho vypadávají komerční banky, jelikož jeho nosnou myšlenkou je zkrátit vzdálenost mezi fyzickou osobou nebo firmou a centrální bankou dané země. Ta bude moci půjčovat prakticky komukoliv bez zprostředkování komerčními bankami, a proto CBDC povede k větší centralizaci bankovního systému.

Velkou překážkou pro zavedení CBDC na Západě budou malé a střední banky, jež přijdou o svůj důvod k existenci. Centrální banka je bude moci obcházet a díky nižším provozním nákladům bude schopná půjčovat a spořit za mnohem výhodnějších podmínek. Navíc malé a střední banky nebudou konkurenceschopné kvůli zavádění moderních technologií a bezpečnosti, protože náklady na ně budou vysoké. Na druhé straně role centrální banky bude jedinečná a tvůrci systému CBDC si budou chtít zachovat výsadní postavení v bankovnictví. Proto centrální banky zřejmě budou nadále spolupracovat s velkými komerčními bankami.

Vývoj v USA i v Evropě však ukazuje, že uvedený trend se stává skutečností. Malé a střední banky budou postupně pohlcované těmi velkými. Bude-li restriktivní měnová politika trvat dlouho, pročištění bankovního trhu se nelze vyhnout. Pokud vše bude v rukách centrálních bank nebo největších finančních ústavů, bude muset vzniknout systém, který umožní hodnocení jeho každého účastníka, což je v projektu CBDC nevyhnutelné. To je citlivé téma v demokratických zemích, protože pokud vznikne CBDC, centrální banka nebo velká finanční instituce bude hodnotit klienta podle bodového systému, který bude stírat individualitu. Ani v demokracii se neví, jak tento systém kontrolovat.

Čína a USA

Mezi zeměmi, ve kterých byly zahájeny pilotní projekty CBDC, vyniká Čína. Jednak je velkou ekonomikou, jednak chce být technologickým lídrem světa. Nebrzdí ji ani otázka lidské svobody, dohled státu je všudypřítomný, ani nemusí řešit problém čínských bank, když v pěti největších má stát podíl. Čína může malé banky znárodnit nebo donutit k fúzi. Hodnocení obyvatel pro získání úvěru a sledování, jak utrácejí peníze, není v této zemi ničím novým. Čína nemusí řešit většinu společenských problémů spojených se zaváděním CBDC, proto se může zaměřit na technologické výhody tohoto projektu.

Čína však má specifický jeden aspekt – je největším hráčem ve snaze o globální dedolarizaci. Proto hledá možnosti, jak svou měnu rozšířit po celém světě, a digitální jüan jí k tomu poskytuje velmi dobrou příležitost. Novinkou pak je spojení Čínské centrální banky s francouzskou bankou BNP Paribas, která by měla umožnit svým klientům dostat se k digitálnímu jüanu. Jinak řečeno, mít účet přímo u Čínské centrální banky.

V dubnu 2017 dala čínská vláda pokyn k vývoji technologií pro elektronické platby. V dubnu 2020 Čína zavedla pilotní projekt digitální měny ve čtyřech městech a umožnila komerčním bankám provádět interní platby. V červnu 2021 bylo u Čínské centrální banky otevřeno více než 20 milionů osobních a 3,5 milio­nu firemních účtů, v říjnu 2021 jich již bylo 123 milionů, respektive 9,2 milionu. Od ledna 2023 Čínská centrální banka zahrnula do své rozvahy i digitální jüan, který představuje 0,13 procenta v jejích rezervách. Čína ho chce v nejbližší době použít v platebním styku s Hongkongem a Macaem.

USA pracují na vývoji digitální měny. Trend je jasně daný, otázkou spíš je, za jak dlouho se stane realitou. Fed je zdrženlivý, nezdá se, že by se jeho současný šéf Jerome Powell do projektu digitální měny příliš hrnul. Americká společnost je rozdělená a zavedení digitální měny by toto rozdělení posílilo. V USA je vše, co se týká omezení svobod občana, pozorně sledováno a není jisté, že by všechny státy unie souhlasily s digitální měnou. Navíc americký bankovní systém má sklon k fúzím, čemuž brání antimonopolní zákon.

Nezisková organizace The Digital Dollar Project však upozorňuje, že i když zavádění digitálního dolaru není v USA aktuální, měly by vyvíjet technologie i právní rámec pro digitální měny, aby neztratily kontakt se špičkou v oboru. Jinak řečeno, budou-li si chtít udržet technologickou dominanci, budou se muset stát lídry i v digitálních měnách, i když by je nepoužívaly. Nemohou si dovolit nechat uniknout Čínu v této oblasti. Byla by to další prohra, která by jí dala lepší karty v bitvě o ekonomickou globální nadvládu.

Dvě země, Ekvádor a Senegal, s projektem digitální měny skončily. Toto odstoupení však neznamená konec digitálních měn v nich, natož ve světě. Na Západě bude především problémem lidská svoboda. To by se možná dalo vyřešit anonymní digitální měnou, což by však bylo z technického hlediska komplikované. Druhou velkou překážkou je role komerčních bank v novém digitálním světě. Třetím problémem, a to platí i pro Čínu, pak je, že zavedení digitálních měn povede k centralizaci a uniformizaci. Jak ochránit tvůrčí svobodu v tomto sešněrovaném světě, bude výzvou pro celou západní společnost.