Banky a měny padají, bitcoin roste

V posledních dvou týdnech se euroatlantické bankovnictví opět pořádně otřásá. V druhý březnový pátek převzaly americké úřady správu nad kolabující Silicon Valley Bank, v polovině týdne minulého se pořádně otřásla jedna z nejdůležitějších bank světa, švýcarská Credit Suisse. Pojištění proti jejímu krachu zdražilo na krizové úrovně. Odpovídalo třeba ceně pojištění americké banky Morgan Stanley v září 2008, těsně po krachu Lehman Brothers. Tímto krachem tehdy odstartovala nejkritičtější fáze světové finanční krize let 2008 a 2009.

Cenu pojištění proti pádu Credit Suisse minulý týden zhusta vyháněly banky, které s ní uskutečňovaly obchody a transakce a nyní si ve strachu a shonu pojištění kupují. Credit Suisse patří do neformální skupiny takzvané „nabušené devítky“, devíti globálně nejdůležitějších, systémově nejvýznamnějších investičních bank. Její pád, v polovině minulého týdně akutně hrozící, jehož nebezpečí ale stále není zažehnáno, by proto vyvolal mnohem silnější celosvětové negativní vlny, než jaké nastaly v souvislosti s pádem Silicon Valley Bank. Ta zdaleka nepatří mezi tak důležité banky.

Akcie Credit Suisse se ve středu na curyšské burze propadaly až o více než 30 procent poté, co největší z akcionářů banky, Saúdská národní banka, kategoricky vyloučil, že by švýcarskému ústavu poskytl jakékoli další podpůrné finanční prostředky. Credit Suisse přitom prochází náročnou etapou změny svého obchodního zaměření, druhou za poslední dva roky, kterou si vynutila i série skandálů a přešlapů v nedávné minulosti.

Švýcarská banka „jela“ třeba v případu praní špinavých peněz. Půjčovala také nemalé peníze lidem, jimž se ostatní banky půjčit štítily. Své nepříliš prověřené zaměstnance nechala hazardovat s penězi významných klientů – aniž ti o tom měli potuchy – tak dlouho, až to nakonec skončilo třeba i sebevraždou. Nejvyšší vedení se při tom všem nejvíce zajímalo o vnitřní mocenský boj o posty, kdy na sebe vrcholní manažeři například nasazovali špiony. Obří ztráty pak byly už jen očekávatelným důsledkem děsivé firemní „kultury“. S nimi se pojil setrvalý pokles – pozvolný, ale jistý už od roku 2007 – cen akcií banky. A hlavně postupný, ale stále palčivější odliv důvěry veřejnosti, klien­tů i jejich vkladů.

Nová porce nejistoty

Pád zmíněné Silicon Valley Bank zasel mezi investory do bankovních akcií celo­světově novou porci nejistoty, jež může ohrozit momentálně kapitálově „slabší kusy“. Trhy se minulý týden zkrátka v dramaticky rostoucí míře obávaly, že Credit Suisse je právě takovým „slabým kusem“. Zvláště poté, co Saúdská národní banka, v níž drží rozhodující podíl saúd­ský státní fond, tedy de facto saúdská královská rodina, vyloučila jakoukoli další pomoc.

Ve vzniklé panice Credit Suisse žádala švýcarskou centrální banku, aby jí veřejně vyjádřila podporu. Centrální banka nakonec – v noci ze středy na čtvrtek – přišla se záchrannou akcí v podobě nouzové půjčky v přepočtu za 1,2 bilionu korun. To situaci zklidnilo. Ovšem na jak dlouho?

Credit Suisse má totiž být jen „špičkou ledovce“, jak řekl v rozhovoru pro Bloomberg Bob Michele, člen vrcholného vedení JPMorgan, největší banky USA a v podstatě nejdůležitější banky světa. Trhy nyní vyhodnocují, kdo je oním dalším „slabým kusem“.

Česká koruna v reakci na otřes Credit Suisse znatelně oslabila, poprvé od začátku února se vrátila nad psychologickou úroveň 24 korun za euro. Česká národní banka pak raději trhy i veřejnost uklidňovala, když uvedla, že tuzemské banky na Credit Suisse nemají žádné významné napojení. Obavy z pádu švýcarské banky ovšem vedou investory po celém světě k tomu, že se poměrně bez rozlišování zbavují aktiv, která v nastalé situaci vnímají jako rizikovější, mezi něž patří i česká koruna. Svůj největší propad za celé období od začátku pandemie v březnu 2020 ale zaznamenalo také euro, alespoň tedy vůči dolaru.

Rizikovější aktiva v kurzu

O to překvapivější se může tedy zdát, že nejrozšířenější kryptoměna světa bitcoin zaznamenala v pohnutých dnech minulého týdne naopak vzestup na devítiměsíční maximum. Navíc vykazuje poměrně solidní stabilitu, alespoň tedy na své poměry. Jak to, že bitcoin, považovaný za extrémně rizikové aktivum, zpevňuje, zatímco třeba koruna, ale i euro slábnou?

Jedním z klíčových bezprostředních důsledků zmíněných pádů a otřesů bank byl výrazný pokles pravděpodobnosti, kterou investoři přisuzují dalšímu zvyšování úrokových sazeb v USA. To nahrává rizikovějším aktivům typu právě bit­coinu, protože to značí, že úvěry by mohly zlevnit dříve, než se dosud mínilo. Mohly by tedy zlevnit i investice. Včetně těch rizikových, třeba do bitcoinu.

Zároveň to značí, že americká centrální banka vyhlíží rychlejší pokles inflace. Té inflace, která rozleptává budoucí výnos investic. Slabší inflace tedy znamená slabší rozleptávání výnosů vysokým úrokem, což nahrává opět mimo jiné bit­coinu, jejž část investorů vnímá jako svého druhu technologickou akcii.

Například banka Goldman Sachs v dů­sledku pádu Silicon Valley Bank přehod­notila svůj výhled ohledně postupu americké centrální banky Fed při měnověpolitickém zasedání, jež se koná tento týden. Goldman Sachs dokonce uvedla, že klíčová sazba zůstane beze změny. Ještě těsně přes pádem Silicon Valley Bank byl přitom trh přesvědčen, že americká centrální banka úroky zvedne, a to dokonce hned o 0,5 procentního bodu.

Nutno však říct, že Evropská centrální banka, jež zasedala už minulý týden, prognózy trhu ve věci přehodnocení měnové politiky nenaplnila. A klíčovou sazbu zvedla právě o 0,5 procentního bodu: otřesy Credit Suisse ji tedy nechaly chladnou, pro někoho možná až nečekaně. Nenaplňuje se tudíž zatím sázka trhů, že pády a otřesy bank centrálním bankám zamezí pokračovat s dosavadní razancí v utahování měnové politiky, k čemuž přistoupily v rámci svého boje s inflací.

Na druhé straně je pravda, že centrální banky jen tak se založenýma rukama nesedí. O obří půjčce až za 1,2 bilionu korun, kterou odklepla švýcarská centrální banka pro otřásající se Credit Suisse, už řeč byla. Americká centrální banka zase v reakci zejména na kolaps Silicon Valley Bank přišla s programem výhodných půjček bankám.

Bude-li ovšem nyní americká centrál­ní banka stavět banky v USA na nohy tak, že jim poskytne výhodnější půjčky, než jaké by získaly na trhu, a že se spokojí s horším ručením za ně, než jaké by žádal trh, jde aspoň po přechodnou dobu o finanční injekce. Fed tak schizofrenně bojuje s inflací a zároveň ji do jisté míry roztáčí. Nový program výhodných půjček americké centrální banky je jen kvantitativním uvolňováním – tedy masivním vytvářením nových dolarů – pod jiným názvem, říká banka Citigroup. Pády amerických bank lze vnímat jako přirozenou protiinflační reakci trhu, dlouhodobě žádoucí, zatímco ony nové dolary za umělý, netržní, proinflační zásah.

Což je druhý zásadní důvod, proč bitcoin minulý týden zpevnil až nad úroveň 26 tisíc dolarů. Alespoň část trhu vidí v opatřeních, jimiž Fed křísí churavějící banky, jen další „tištění dolarů“, které nafukuje rozvahu americké centrální banky. Bitcoin před čtrnácti lety, v době světové finanční krize, vznikl právě jako reakce na záchranné, netržní půjčky padajícím bankám a finančním institucím. Půjčky, jež zachraňují finančníky, ale znehodnocují dolar (či další tradiční měny), a tak poškozují řadové občany. Tento étos nyní, v době aktuálních bankovních pádů a otřesů, získává nový impulz. A povzbuzuje proto bitcoin k růstu.