Bateriééé, vpřed!

Řeč je o nových vlacích RegioPanter, které namísto zavedené modro-šedé kombinace Českých drah budou brázdit tratě mezi Krnovem, Opavou, Ostravou, ale i Budišovem či Veřovicemi v zeleno-modré „kamufláži“. Proč? Oproti běžným soupravám budou tyto nové vybaveny extra baterií, která jim umožní dojezd až osmdesát kilometrů mimo elektrifikovanou trať. A to je slušná změna.  „Bateriové vlaky mají obrovskou výhodu všude tam, kde můžeme nabídnout nově přímé spojení do měst, která ho dnes s většími centry nemají a lidé musejí přestupovat,“ říká Jiří Ješeta, náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu. První cestující by se měli svézt v polovině prosince, a jak píše Ondřej Kubala, autor tohoto analyticky důkladného článku, na české železnici se schyluje k „novodobé elektrické revoluci“. Ta brzy vypukne v Moravskoslezském kraji, kde moderní vlaky na baterky zlepší obslužnost i komfort.

Právě baterie, tato úložiště energie, dávají velikou svobodu. Podobně jako ji tu přinesou mašinkám, které bez trakce hravě dojedou do kdejaké Horní Dolní, tak ji umožňují i tolik diskutovaným elektromobilům, u nichž celá Evropa řeší, jak zvýšit jejich dojezdy, místa na dobíjení, a naopak snížit ceny, aby je lidé chtěli a kupovali. Malé baterie umožnily masivní nástup přenosných počítačů, mobilních telefonů, tabletů a dalších parádních gadgetů, pro něž si (na nich hodně závislí) lidé pořizují do batohu i powerbanky. Aby byli stále „charged“. Elektrická baterie je prima věc. A jasně vidíme, jak úžasně se vyvinula. První pokusy s elektrickými články datujeme do roku 1800, kdy Alessandro Volta premiérově sestrojil takzvaný Voltův sloup čili galvanickou baterii. Za tu dobu proteklo hodně času i proudu, ale vylepšování akumulátorů – kam jakoby nalijete energii, kterou podle potřeby čerpáte kdykoli a kdekoli jinde – nekončí. Laboratoře celého světa se trumfují, kdo objeví lepší. Modernější!

Pojí se to i s dalším tématem, jemuž se v tomto vydání věnujeme: a sice s fenoménem ESG neboli s udržitelností a zodpovědností. Čím dál více firem, nejen dopravců či společností vázaných na logistiku, řeší ekologičtější přepravu i využívání obnovitelných zdrojů. Ať už jste fosilní konzervativec, nebo zelený pokrokář, nelze přehlížet výhody, ale i nevýhody dekarbonizace – a tak trochu „bateriezace“ naší doby. Závažnou otázkou, kde jednou všechnu tu energii do baterek v autech i vlacích vezmeme, bychom se měli zabývat především…

Odpovědi možná přinese výzkum termojaderné fúze či dalších energetických směrů, na nichž se podílí i Akademie věd ČR, která právě volí svého nového předsedu, jak píšeme na straně 32. Všech pět adeptů, kteří se budou starat o roční rozpočet téměř osmi miliard korun, má poměrně jasné představy, jak zlepšit spolupráci s firmami a průmyslem. Tak ať to proudí.