Blízký vrchol volebního maratonu
Poláky čekají třetí volby během několika měsíců. Strany na kandidátky zařazují známé tváře, aby je přesvědčily k eurovolbám.
Nyní již bývalý ministr kultury Bartłomiej Sienkiewicz musel opakovaně vysvětlovat, proč bude kandidovat v eurovolbách, když ještě před měsícem ujišťoval, že se nechystá na „hřbitov politických slonů“, jak nazval Evropský parlament (EP). „Vplouvám do neprobádaných vod,“ řekl koncem dubna, když jej Občanská koalice (KO), jejíž hlavní silou je Občanská platforma (PO) premiéra Donalda Tuska, postavila na první místo kandidátní listiny v jednom z regionů. „Ale je třeba pomoci Evropě bránit se proti riziku války,“ dodal.
Jak jazyk bývalého ministra kultury, tak jeho záměry jsou hodny pravnuka prvního polského nositele Nobelovy ceny za literaturu Henryka Sienkiewicze, který v době dělení Polska popsal „k posílení srdcí“ velké boje polského rytířstva. A jako bývalý koordinátor tajných služeb a podplukovník jedné z nich má pro úkoly, které si klade, nepochybně odpovídající předpoklady. KO vysílá do boje o křesla europoslanců další dva takové „slony“, bývalé ministry – vnitra Marcina Kierwińského a státních statků Borise Budku. Navíc řadu dalších známých tváří. Budou potřeba, protože po čtyřech funkčních obdobích nekandiduje ani nesmírně populární bývalý šéf EP, expremiér Jerzy Buzek, ani nejpracovitější europoslanec Jan Olbrycht, který svou politickou kariéru zahájil v roce 1990 jako starosta Cieszyna, města Česku ze všech polských měst nejbližšího.
Stejně důkladně se připravuje i opozice, která v Polsku vládla až do loňského prosince. Strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského vysílá do eurovoleb dva nedávno odsouzené a pak omilostněné politiky: exministra vnitra Mariusze Kamińského a jeho tehdejšího náměstka Macieje Wąsika. O post se uchází také Daniel Obajtek, bývalý šéf ropné společnosti Orlen, který byl před nástupem do čela největší středoevropské firmy starostou jedenáctitisícové obce Pcim. A také Jacek Kurski, který z veřejnoprávní Polské televize udělal propagandistickou troubu PiS.
Tito čtyři muži jsou v Polsku podezřelí z různých trestných činů. To naznačuje, že by je PiS mohl chtít chránit štítem evropské imunity. Na kandidátkách strany jsou i další známá jména, například expremiérka Beata Szydłová a řada bývalých ministrů.
Rozdíly se zmenšily
Skutečný souboj však nevedou kandidáti, ale jejich šéfové. V sobotu 18. května oznámil premiér Tusk v Krakově výstavbu Štítu Východ na obranu Polska před útokem z Ruska a Běloruska v přepočtu za 60 miliard korun. V neděli expremiér Kaczyński odpověděl v Tomaszowě Mazowieckém plánem Sedmkrát ano, mezi nimiž je minimálně jedno „ne“ – euru – skryté pod heslem Ano zlotému. Zatímco v předchozích volbách (parlamentních loni v říjnu a komunálních letos v dubnu) bojovali hlavní rivalové o přízeň voličů radikálně odlišnými postoji, nyní se zdá, že rozdíly jsou menší.
Pokud jde o nejdůležitější téma těchto voleb, kterým je bezpečnost, ti, kteří jsou dnes u moci, již nehodlají demontovat to, co vybudovali jejich předchůdci. Nejenže nehodlají zbourat plot na hranici s Běloruskem, který má Polsko chránit před „migranty“ vyslanými běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, ale oznamují, že postaví zeď, kterou nikdo nepřekoná zvedákem na auta.
Před volbami dnešní opozice (PiS a její satelity), když byla ještě u moci, obviňovala tehdejší opozici (PO a Polskou lidovou stranu), že se vykašlala na obranu východního Polska a stáhla vojska na západ, za Vislu. Tuskovo oznámení o Maginotově linii těsně před východní hranicí tedy znamená sblížení názorů i v této otázce.
Rozdíly mohou nastat v otázce eura. Donald Tusk oznámil přechod na jednotnou měnu již v roce 2008 na Ekonomickém fóru v Krynici. Tehdy z nápadu ihned sešlo, protože o několik dní později pád banky Lehman Brothers vyvolal globální finanční krizi, po níž následovala krize eura, a nebylo jasné, zda ji evropská měna přežije. Do eurovoleb však zbývá tak málo času, že jen politická bomba může Poláky unavené z volebního maratonu přesvědčit, aby šli k volbám.
Obě strany se zatím omezují na produkci spotů obviňujících soupeře z podpory Putina, ačkoli si obě strany pravděpodobně dobře uvědomují, že tak mohou přesvědčit pouze již přesvědčené. Stejně jako obvinění opozice, že vláda prodává Polsko Berlínu a Bruselu.
Autor je polský novinář
