
Bundeswehr spouští masivní přezbrojení, profitovat má i česká Tatra
Německé pozemní síly vstupují do největší modernizace od konce studené války. Spolkový sněm schválil rámcové zakázky na tanky, dělostřelectvo i obrněná vozidla v hodnotě desítek miliard eur. Výsledkem je zásadní přeskupení zakázek mezi domácími a zahraničními výrobci a dlouhodobý závazek pro evropský zbrojní průmysl.
Německé Heer bylo ještě v roce 2022 podle vlastních slov v situaci, kdy mu chyběla technika i munice. Část schopností se mezitím dále oslabila dodávkami zbraní Ukrajině. Nyní se ale rozbíhá vlna objednávek, která má tento deficit postupně zacelit, i když dodávky se v mnoha případech protáhnou až do první poloviny třicátých let.
První konkrétní výsledky mají přijít už v příštím roce, systémově ale jde o přestavbu armády rozloženou do více než jedné dekády. Pro průmysl to znamená jistotu práce, pro Bundeswehr dlouhé čekání a nutnost řídit přechodné období s omezenými kapacitami.
Tanky a dělostřelectvo jako páteř obnovy
Základním kamenem modernizace jsou hlavní bojové tanky Leopard 2A8. Bundeswehr objednal 123 kusů nejnovější verze, která má nahradit techniku odeslanou na Ukrajinu a obnovit plnohodnotné tankové jednotky. Výrobu zajišťuje KNDS, zatímco Rheinmetall dodává klíčové komponenty včetně kanónů a podvozků.
Aby bylo možné zvýšit výrobní tempo, uzavřel KNDS smlouvu s českou Tatrou na výrobu korb pro Leopardy. Jde nejen o kontrakt pro německou armádu, ale i o přípravu kapacit pro další evropské zákazníky. Tento krok ukazuje, že německé přezbrojení má přímý dopad i na středoevropský průmysl.
Podobně je tomu u dělostřelectva. Samohybné houfnice Panzerhaubitze 2000 se vracejí do výrobního plánu poté, co část strojů odešla na Ukrajinu. Paralelně se rozjíždí program kolové houfnice RCH 155 na platformě Boxer, kterou vyrábí společný podnik Artec kontrolovaný KNDS a Rheinmetallem. Bundeswehr počítá až s pěti sty kusy, přičemž první dodávky se očekávají až kolem roku 2028.
Zahraniční dodavatelé s výrobou v Německu
Vedle tradičních německých výrobců získávají významné zakázky i zahraniční firmy. Finský Patria dodá až 876 kolových obrněnců 6×6 v několika variantách, které mají nahradit dosluhující transportéry Fuchs. Přestože jde o zahraniční konstrukci, finální výroba proběhne v Německu v závodech KNDS a partnerských firem.
Pro Patrii jde o největší jednotlivý kontrakt v historii firmy a zároveň o vstupenku do širšího evropského programu, do něhož je zapojeno sedm států včetně Velké Británie a severských zemí. Německo se tak stává nejen zákazníkem, ale i výrobním uzlem.
Podobnou logiku má i zakázka pro General Dynamics European Land Systems. Americký výrobce dodá Bundeswehru až pět tisíc chráněných vozidel Eagle V, určených zejména pro velení a zdravotnické účely. Aby firma zvládla objem zakázky, rozšiřuje výrobní kapacity přímo v Německu a zapojuje místní subdodavatele.
Politika, rozpočet a dlouhé dodací lhůty
Všechny klíčové kontrakty musel schválit rozpočtový výbor Spolkového sněmu, což podtrhuje jejich výjimečný rozsah. Celkově jde o závazky přesahující 50 miliard eur, rozložené do více let a často postavené na rámcových smlouvách s opcemi.
Pro Bundeswehr to znamená, že modernizace je zajištěna na papíře, v praxi ale bude armáda ještě roky fungovat s omezenými stavy techniky. Konkurence o výrobní kapacity je navíc tvrdá, protože stejní výrobci dodávají zbraně i Ukrajině a dalším evropským státům, které rovněž urychlují přezbrojení.
Z pohledu průmyslu jde o zásadní obrat. Skupiny jako KNDS a Rheinmetall si tím zajišťují zakázky na více než dekádu dopředu, zatímco menší firmy se postupně začleňují do širších evropských dodavatelských řetězců.
Německé přezbrojení tímto nekončí. Klíčovou otázkou zůstává, zda se podaří zkrátit dlouhé dodací lhůty a lépe sladit národní zakázky s evropskou spoluprací, aby armády nebyly nuceny fungovat v provizorním režimu. Pro Česko a region je klíčové, že místní průmysl se do těchto zakázek zapojuje přímo. Zda se dnešní vlna nákupů promění v dlouhodobý model evropské obranné politiky, ukážou příští roky.

