Burza bezcenných papírů

Měl to být armagedon, ale nakonec se z toho papírově vyklubal jeden z „těch velmi dobrých“ dnů v dějinách ruské burzy. Když po necelém měsíci zastaveného obchodování ve čtvrtek 24. března v omezeném módu moskevská burza opět otevřela, obavy alarmistů se nenaplnily. Naopak, v jednu chvíli trh dokonce rostl o dvanáct procent (aby den uzavřel se čtyřprocentním ziskem) a investorské „šajby“ Leonid Michelson a Gennadij Timčenko si podle Bloombergu připsaly po miliardě dolarů zisku. Problémem tohoto veskrze pozitivního dne v Moskvě však bylo, že se jednalo o jednu velkou (burzovní) kamufláž. Nebo – jak říkají Rusové – maskirovku.

Obchodovalo se jen s třiatřiceti z padesáti titulů hlavního indexu MOEX. Nebylo povoleno spekulovat na pokles. Domácí investoři, ti největší samozřejmě napojení na Kreml, byli „motivováni“ držet akcie či kupovat. Těm zahraničním, v jejichž držení jsou podle odhadu až tři čtvrtiny veškerých akcií upsaných na ruské burze, bylo pro jistotu zakázáno obchodovat úplně. Rubl byl oslabený, základní úroková sazba zvýšená na 20 procent. Všechno pak probíhalo pod dohledem ruské centrální banky, jež na trhu intervenovala ve prospěch ruských cenných papírů. Nakupoval i ruský suverénní investiční fond disponující 200 miliardami dolarů, jenž na pomoc v boji za „svobodu moskevské burzy“ alokoval pět procent svého jmění.

Ani za těchto podmínek ruské akcie nedokázaly odmazat více než desetinu ztrát, kterou utrpěly v necelých dvou dnech obchodování po 24. únoru. V ten den Vladimir Putin zahájil „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině, v den, který byl na moskevské burze na dlouhou dobu zřejmě jeden z posledních „normálních“. Současnost je podle většiny zasvěcených jen jakési inscenované představení pro ruskou veřejnost – která i tak místní burzu stále vnímá jaksi na periferii – ukazující, že Rusko funguje a že západní sankce se jej prakticky nedotkly.

Deprese dnů následných

Ale ony se ho samozřejmě dotkly. Běžný Rus to poznává na zaplněnosti regálů v obchodech a na cenovkách spotřebního zboží, burziáni následky pociťují na burze. Což potvrzují i další dny po otevření. Hned v pátek 25. března MOEX odmazal prakticky veškeré čtvrteční zisky, přičemž lídrem tohoto pádu (o den dřív táhly trh směrem vzhůru těžaři jako Gazprom nebo Rosněft) se ukázal letecký dopravce Aeroflot, který po kumulovaném propadu o třetinu testuje svá minima z minulé ekonomické krize v roce 2008. Pod tlakem vlastenecky nuceně motivovaných investorů jsou taktéž ruské banky jako VTB nebo Sberbank. A ani to není byť jen vzdáleně elastická výpověď o stavu ruské burzy.

„Vůbec nevíme, co trh říká,“ komentoval situaci a ruskou „aplikaci teorie efektivních trhů svobodně začleňující dostupné informace do cen za daných podmínek“ pro list The Wall Street Journal Charlie Robertson, šéfanalytik Renaissance Capital, investiční banky specializující se na rozvíjející se trhy. Jako Potěmkinovu vesnici ostatně označil moskevskou burzu i nejmenovaný vysoký představitel americké exekutivy (a nebyl sám). Právě toto, zdá se, je budoucnost moskevské burzy pro následující měsíce.

Pro „racionálně“ chovající se malé ruské investory, jejichž počet podle The New York Times v posledních letech pozvolna – z velmi nízkých základů – rostl, je (byla) přitom burza paradoxně jedním z mála prostorů, kde v Rusku, výhledově stiženém obří inflací, alokovat peníze ze slamníku nebo bankovních účtů; zahraniční investoři se zatím nesmějí projevovat vůbec.

Ruské firmy kótované v Londýně se ovšem obchodují v pencových hodnotách. Pro jejich „vypořádání“ podle zdrojů Financial Times z ruského ministerstva financí a centrální banky (jejíž guvernérka Elvira Nabiullinová mimochodem měla nabídnout rezignaci) Moskva zvažuje vytvoření separátního trhu pro zahraniční investory. I tento „další level myšlenek knížete Potěmkina“ však má mít ďábla skrytého v detailu v podobě omezení na vyvedení akcií staženého kapitálu ven z Ruska.

Mezitím se na konci března moskevská burza aktuálně papírově stabilizuje s tím, že oproti předinvazním hodnotám ztrácí 25 procent a všechny akcie na ní upsané mají hodnotu 400 miliard dolarů. Což je pro srovnání zhruba ekvivalent tržní kapitalizace amerického maloobchodního řetězce Walmart. Ještě jednou: děje se tak za situace, kdy zahraniční investoři nemohou nakládat se svými aktivy a kdy analytici společnosti MSCI, podle nichž se řídí řada institucionálních investorů, ruský trh vyřadili ze svých indexů a ruské akcie označili jako „neinvestovatelné“. Ačkoli se zatím úplně nenaplnily předpovědi některých prognostiků, kteří tvrdili, že se pro zahraniční investory zamrzlý ruský trh změní v permafrost, výhledy indexu MOEX nejsou vůbec perspektivní.

A prachy jsou opět v prachu

Že to takto dopadne, bylo zřejmé krátce poté, co na Kyjev dopadla první raketa. A kdy Západ odsouhlasil první kolo sankcí. Příznačná je scéna, již najdete na YouTube s klíčovými slovy „Butmanov drink“. O co šlo? Elina Tichonovová, moderátorka zpravodajského kanálu RBC, si na začátku března pozvala Alexandera Butmanova, zakladatele Allies, firmy obchodující podle algoritmů na moskevské burze, aby se s ním pobavila o budoucnosti ruského trhu. „Budu pracovat jako Santa Claus, jako před 25 lety,“ odtušil na otázku na budoucnost svého oboru mladý obchodník a před očima konsternované moderátorky zpod stolu vylovil láhev minerálky.  „Řeknu to stručně. Posílám pozdravy Sergeji Usyčenkovi, který před dvanácti nebo třinácti lety zapíjel smrt burzy. Já dnes piju minerálku. Milý burzovní trhu, byl jsi nám blízký, byl jsi zajímavý. Odpočívej v pokoji, náš drahý soudruhu,“ oddeklamoval Butmanov. Nepřipravená Tichonovová vůbec nereagovala. Butmanovův výstup se stal virálním hitem, když dokonale shrnul pocity ruských burzovních insiderů. Budoucnost moskevského parketu zmizela.

Novodobé dějiny ruského obchodování s cennými papíry sahají pouhých třicet let dozadu, kdy po pádu komunistického režimu při bouřlivém rozvoji kapitalismu vznikla řada regionálních burz. V roce 1995 se sloučily do jednotného trhu modelovaného po vzoru amerického NASDAQ pojmenovaného RTS. Ten před deseti lety fúzoval s konkurenčním trhem MICEX a společně vytvořily největší ruskou burzu alias MOEX. Na ní si teď domácí i zahraniční inves­­­toři zopakovali zkušenosti svých pradědů, jejichž investice se proměnily v prach před více než sto lety, když se moci v Rusku chopili bolševici. Trvalo více než sedm dekád, než si zahraniční kapitál opět našel cestu na moskevskou burzu. Aby se nyní opět vše v prach obrátilo…

„Těžko si dokážu představit scénář, že by se někdo ze Západu chtěl v tuto chvíli dobrovolně vrátit na ruský akciový trh,“ shrnul situaci manažer fondu Union Investment Christian Kopf. Rusové jsou v tom sami.