Byznys v kovové krabici

Před nemocnicí al-Huda v syrském Damašku se letos v červnu objevily dva modré lodní kontejnery. Na první pohled vypadají jako obyčejná nouzová stavba, kterých jsou v zemi sužované vleklou občanskou válkou tisíce. Jejich vnitřek je ale zaplněn technologií, která denně promění až 20 tisíc litrů odpadní vody na užitkovou, jež se dále může používat třeba na splachování toalet nebo zalévání zeleně. Výkonná čistírna odpadních vod je dílem chrudimské společnosti Vodní zdroje Ekomonitor, která v Sýrii spojila své síly s firmami G-servis a Sweco Hydroprojekt.

A jak říká Tomáš Kašpar, projektový manažer firmy Vodní zdroje Ekomonitor, vměstnat celé zařízení do dvou velkých kovových beden o standardizované délce 20 stop (6,1 metru) bylo po všech stránkách výhodné. Zdaleka nejen proto, že postavit extra budovu pro čistírnu odpadních vod by v areálu nemocnice bylo administrativně i reálně téměř nemožné. „Čistička se vezla do Hamburku, pak po moři do syrského přístavu Latákija a nakonec kamionem na okraj Damašku. Kontejner má standardizované rozměry, přepravci jsou na ně zvyklí. A důležité je samozřejmě také to, že kontejnery jsou po celou donu skladování i přepravy pod zámkem,“ vysvětluje s tím, že do Sýrie brzy z Chrudimi dorazí další kontejnery – tentokrát s úpravnou vody čerpané z hloubkového vrtu.

Vodní zdroje Ekomonitor nejsou jedinou firmou, jež objevila kouzlo lodních kontejnerů. Výhody kovových beden, které neslouží jen jako přepravní obal, ale jsou součástí celého technologického celku, znají také v moravské společnosti Hutira. Z Popůvek u Brna, kde sídlí, již před několika lety vypravili do Ghany v lodním kontejneru regulační stanici pro paroplynovou elektrárnu. Jednoduchý modulární systém, který se zapojuje po vzoru Plug and Play, je nadchl natolik, že na něm vystavěli novou značku Hutira-Vision. Reprezentuje ho třeba úpravna vody v Rajnochovicích na Kroměřížsku. Posila obecního vodovodu se také skrývá v lodním kontejneru – byť je obložený dřevem, aby zapadl do okolní krajiny.

S mikropivovarem do Karibiku

Estetický „upgrade“ kontejnerů ostatně nabízí nepřeberné možnosti – od pohyblivých stěn přes zateplení až po instalaci oken. Na přestavby vysloužilých kovových beden se zaměřuje například firma Cubox z Frýdku-Místku, jejíž kontejnerový bar s vinotékou stojí vedle stadionu Sigmy Olomouc, nejrůznější gastro­provozy ale dodala také do Prahy, Ostravy nebo Českých Budějovic. Druhý život, který Cubox kontejnerům vdechuje, má ale více podob. Patří sem sauny, kanceláře, prodejny, chatky, ale i luxusní apartmány nebo třeba ustájení pro lamy. Kontejnery byly velkou inspirací i pro síť gastronomických tržnic Manifesto Market – byť jsou nově vytvořené firmou Koma Modular. Ve výčtu byznysových příležitostí kolem kontejnerů nesmíme zapomenout ani na společnosti, které plechové přepravní obaly ani nijak ne­zušlechťují, ale rovnou prodávají či pronajímají. Na trhu existují desítky firem, které pro národ kutilů nabízejí vysloužilé kontejnery jako zahradní domky, skladiště či garáže na auto.

S jedním z originálních řešení, jak netradičně využít zdánlivě obyčejný kontejner, přišla pražská firma Well Service, která spojila výhody variability a snadné přepravy s technologií, na jejímž konci je proslavený český produkt – pivo. „Nápad vznikl před několika lety, když jsme s partou chlapů leželi na pláži v Kambodži a snili o tom, jak sem dostat čepované pivo. Doma jsme se pustili do experimentování, jak do kontejneru namontovat potřebnou technologii. A v roce 2017 jsme představili první prototyp mikropivovaru v kontejneru,“ líčí Pavel Poživil, obchodní ředitel Well Service. Firma si jako základ vybrala právě dvacetistopý kontejner, který pod zkratkou TEU slouží v mezinárodní lodní přepravě jako objemový standard přepravovaného zboží, a začala mikropivovar v bedně pod značkou Smart Brewery nabízet.

V Česku stojí čtyři – v pražských Lahovičkách, kde vaří pivo Kail (zařízení je mimochodem ještě původní prototyp Smart Brewery), na Ladronce, kde čepují svůj „kontejnerový“ Heyl, v Kovářově u Lipenské přehrady (tady je k dostání místí Bajer) a nejnověji také ve Fojtovicích v Krušných horách. Zájem ze zahraničí sice zbrzdil koronavirus, Well Service by ovšem během léta měl odeslat svůj kontejnerový mikropivovar na karibskou Arubu. „V říjnu tam posíláme našeho sládka, aby místní obsluhu na­učil základní receptury. K našemu zařízení dodáváme samozřejmě i český chmel a slad,“ říká Pavel Poživil.

Kontejnerový mikropivovar, který má v základní verzi roční výstav 500 hekto­litrů, je podle něj jako stvořený nejen pro zákoutí českých penzionů, ale i pro horké pláže u moře.

Zájem je prý už také z dalšího karibského ostrova – Curaçao – a možnost pořídit si český pivovar v bedně už signalizovali také hoteliéři ve Rwandě. Smart Brewery je sice postaven jako Plug and Play, nicméně s kvalitou základní suroviny, totiž vody, je schopen pomoct. Prodloužená verze kontejneru obsahuje i oddíl s úpravnou vody, kterou dodává již výše zmíněná firma Hutira. A letos chce Smart Brewery přidat i kompletní pivovarský servis, který zajistí rodinná společnost Kraus.

Vsaďte na kontejnery

Celosvětový počet kontejnerů se odhaduje na 180 milionů a Češi ročně takto využijí jen několik desítek z nich. Je to nápaditý, ale malý byznys, který ovšem na druhé straně nepodléhá různým výkyvům, náladám trhu a politickým tlakům. Což se o mezinárodní kontejnerové dopravě, jejíž úspěch je založen na globálním oběhu standardizovaných kovových obalů, říct nedá. Dobře to ilustruje pohled na kontejnerové statistiky od loňského jara, kdy obavy před rychlým šířením nemoci covid-19 vedly k mnoha restrikcím. Objem přepravovaného zboží šel kvůli nejistotě okamžitě dolů. Když se později potvrdilo, že Čína, USA ani Evropa mezinárodní obchod významně neomezí, začala křivka objemu kontejnerové dopravy opět stoupat. Zvlášť poté, co se zvýšily objednávky e-shopů a narostla tak poptávka po zboží z Číny. Letos v březnu index společnosti Drewry, jenž na základě dat z 275 světových přístavů porovnává, kolik kontejnerů se na mořích „protočí“, vyskočil na 141, což je desetiletý rekord.

Faktem je, že čísla objemu kontejnerové dopravy byla vždy jako na houpačce. Jenže samotná cena služby nikdy v minulosti tak raketově nerostla. V době covidu byla rejdařství přetížená, kontejnery zůstávaly neodbavené v přístavech, takže dodávky vázly a nové zase kvůli nedostatku kontejnerů musely čekat. Konec pandemie přitom růst cen zdaleka nezastavil. V polovině letošního června byla průměrná cena za kontejner o délce 40 stop (FEU) na trase Šanghaj−Rotterdam 11 200 USD, což představuje meziroční nárůst o 534 procent. Průměrná cena na osmi nejvytíženějších námořních trasách za dopravu jednoho FEU vzrostla podle údajů Drewry meziročně o 306 procent. To ovšem není nic proti ziskům rejdařských společností. Analýza DHL Global Forwarding uvádí, že ve srovnání prvního čtvrtletí roku 2020 a 2021 poskočil čistý zisk firmy Cosco Shipping, což je aktuálně dvojka v přepravní kapacitě, o neuvěřitelných 5646 procent.

Co z toho plyne pro zájemce o kontejnery? Zatímco v posledních čtyřech letech jich na trhu bylo víc, než kolik jich putovalo v koloběhu globálního obchodu, teď poptávka silně převyšuje nabídku. A na základě odhadu analytiků z IHS Markit tomu tak bude až do roku 2026. Pár desítek kusů, které k novému životu probudí české firmy svým know-how a technologiemi, se do celosvětových statistik ani nedostane. I v globálním obchodě tak jako v případě českého kontejnerového kutilství však platí, že kdo v nebližších letech vsadí na byznys s kontejnery, rozhodně nedělá špatné rozhodnutí.