Černomořská plynová bonanza

Dvě stě miliard krychlových metrů zemního plynu. Takový je odhad zásob této komodity u rumunského pobřeží Černého moře. Již nyní tato balkánská země pokrývá téměř 80 procent své spotřeby z vlastní těžby, ale její ambicí je, zejména kvůli současným problémům s ruskými dodávkami, významně ji rozšířit. Pro představu, jen černomořské rumunské zásoby by zajistily dodávky celé Evropské unii na půl roku.

Ať v Severním, nebo v Černém moři, Evropa se snaží dělat vše, aby se s pomocí vlastních zdrojů osvobodila od dodávek energetických surovin z Ruska. Nyní Rumunsko po dlouholetých sporech uvolnilo produkci plynu u svého pobřeží. Zákonodárci v Bukurešti schválili pozměňovací návrhy k zákonu, který dosud zahraniční firmy odrazoval od investic do těžby této energetické suroviny.

Legislativní návnada

Nakolik velká to byla překážka, ukazuje i studie poradenské společnosti PwC. Podle ní mělo Rumunsko v roce 2021 nejvyšší efektivní daňovou sazbu na těžbu plynu na moři mezi příslušnými evropskými státy, a to 51 procent, zhruba deset­krát více, než činil průměr. Na rozdíl od minulosti by investoři mohli v souladu s právem EU volně prodávat plyn vytěžený v Rumunsku.

Skončí tak povinnost nabízet část produkce jen v Rumunsku. Znovu ji lze zavést pouze nařízením vlády v případě krize. Rovněž byla odstraněna dřívější povinnost investorů do zemního plynu zaměstnávat část své pracovní síly v Rumunsku výhradně rumunskými občany i nakupovat dodávky a služby výhradně z Rumunska nebo jiných členských zemí EU.

Také se výrazně sníží odvody oslabením progresivního zdanění zisků. V neposlední řadě si bude nově možné odečíst z daní větší část investic. Zároveň zákon uvádí, že daňový režim se po dobu trvání projektů nezmění, což je považované za záruku stability pro investory.

Plán už schválil Senát, horní komora rumunského parlamentu.

Platnost těchto legislativních změn by mohla oddálit pouze případná stížnost opoziční strany Aliance pro jednotné Rumunsko (AUR) u Ústavního soudu, protože hlasovala proti návrhu v obou komorách parlamentu. „Jsme si jistí, že se můžeme stát energeticky nezávislými maximálně do pěti let,“ komentoval legislativní změny rumunský premiér Nicolae Ciucă.

Ekonomická vzpruha

Připravovanou změnu zákona urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Rumunsko totiž v současnosti dováží 20 až 30 procent své spotřeby plynu z Ruska. Podle mi­nistra hospodářství Virgila Popesca bude země v budoucnu produkovat více plynu, než spotřebuje.

Rumunsko by proto mohlo převzít velkou část byznysu ve střední a východní Evropě, který dosud pokrýval Gazprom. Dceřiná společnost rakouské energetické skupiny OMV a několik dalších producentů plynu již několik let připravují těžbu zemního plynu u rumunského pobřeží. Vysoké zdanění zavedené v červenci 2018 však projekty zpozdilo.

Podle serveru Emerging Europe by odvětví průzkumu a těžby plynu v Černém moři mohlo přilákat celkové investice až 16 miliard dolarů a vytvořit nebo zachovat v průměru až 30 tisíc pracovních míst ročně po celou dobu životnosti černomořských nalezišť plynu. Navíc toto odvětví může přispět celkem až 71 mi­liardami dolarů rumunskému hrubému domácímu produktu a téměř 26 miliardami státnímu rozpočtu této balkánské země.

Rozvoj černomořských nalezišť zemního plynu by z Rumunska učinil jeho největšího producenta v EU, tvrdí Federace zaměstnavatelů ropy a zemního plynu (FPPG), která sdružuje hlavní těžaře v zemi. „Ropný a plynárenský průmysl je nyní v bodě obratu,“ tvrdí šéf FPPG Cătălin Niță.

„Za současné geopolitické situace je nutné zvýšit domácí produkci odpovědností jak výrobních společností, tak rozhodovacích orgánů rumunského státu. Ta je navíc nejen vůči našim občanům, ale i celému evropskému projektu, jehož je Rumunsko součástí,“ dodal Niță.

Klíčový Neptun

OMV Petrom, největší producent ropy a zemního plynu v jihovýchodní Evropě, novou legislativu přivítal s tím, že jde o „velmi potřebný“ krok. Tato firma vlastní 50 procent jednoho z největších černomořských nalezišť plynu Neptun Deep. Druhá polovina sice stále patří společnosti Exxon Mobil, ale v březnu podepsala smlouvu na odprodej svého podílu rumunskému státnímu výrobci plynu Romgaz za téměř 1,1 miliardy dolarů, přičemž ukončení transakce se očekává do konce tohoto čtvrtletí.

Další producent plynu Black Sea Oil and Gas plánuje zahájit těžbu z vlastního rumunského projektu koncem června. Ropná plošina Ana byla instalovaná na stejnojmenném ložisku 120 kilometrů od pobřeží, kde je hloubka asi 70 metrů. Produkce měla začít již loni, ale firma její start odložila kvůli ujištění rumunské vlády o snížení daní. Ložisko Neptun Deep je klíčové, aby se z Rumunska stal exportér plynu. Očekává se, že těžba by měla začít nejpozději v roce 2026 a následovat jeho export do dalších zemí regionu.

„Rumunsko vyrobí více plynu, než spotřebuje, a bude ho vyvážet do Bulharska, Řecka, Maďarska a především do Moldav­ska. Množství plynu z Neptun Deep prak­ticky zdvojnásobí rumunskou produkci, pokryje naši spotřebu a umožní Rumunsku stát se regionálním poskytovatelem energetické bezpečnosti,“ řekl rumunský ministr hospodářství Popescu s tím, že zásoby plynu v Neptun Deep mají přesahovat sto miliard metrů kubických.

Navíc plyn z místní těžby nahrává jeho dalšímu využití v domácí ekonomice. Rumunsko sice dosud neschválilo novou národní energetickou strategii, ale předloni zveřejnilo dokument na období 2020 až 2030 s výhledem do roku 2050, který zdůrazňuje nárůst výroby elektřiny z plynu, který by měl zcela nahradit spalování uhlí v elektrárnách. Zároveň země plánuje nové plynové elektrárny s celkovou výrobou 1 600 megawattů, především na základě finančních prostředků ze Zelené dohody pro Evropu.