Češi dluží méně, než vydělají

Centrální banka shromažďuje oficiální údaje od bank či finančních institucí. U nich si Češi nejvíce půjčují na bydlení, kde celkové zadlužení domácností dosáhlo 1,719 bilionu korun (loni v červnu 1,64). Na druhém místě uvádí ČNB položku „na spotřebu“, na kterou připadá 364,913 miliardy korun k polovině letošního roku, loni to bylo 336,087 miliardy. Zbytek spadá pod označení „ostatní“, v níž jako jediné disciplíně české domácnosti své zadlužení snížily o 545 milionů na 190,953 miliardy korun.

„Průměrná částka dlouhodobého dluhu dosáhla výše 2,4 milionu korun na osobu a zvýšila se meziročně o 5,6 procenta,“ uvedla v jarní zprávě společnost CRIF – Czech Credit Bureau. Upozornila však také, že objem nespláceného dluhu českých domácnosti narůstá. A to poprvé za uplynulých deset let, meziročně vzrostl na 28,2 miliardy korun. „Měli bychom to brát jako varovný signál. Rizikovější jsou zejména krátko­dobé úvěry, jejichž celkový objem se opět zvyšuje,“ popsal Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. Společnost CRIF – Czech Credit Bureau však ve své zprávě zároveň uvádí, že objem nespláceného dluhu sice roste, ale počet lidí, kterých se to týká, klesá, což je pozitivní.

Ve věkové kategorii 30 až 34 let roste nejrychleji celkový objem úvěrů „na spotřebu“. Proto se v ní podle CRIF – Czech Credit Bureau i nejrychleji zvýšil objem dluhu, a to o jedenáct procent. Objem nespláceného dluhu se zvýšil u všech věkových kategorií s výjimkou nejstarší kategorie nad 55 let.

V rámci krajů se celkový objem ne­spláceného dluhu na spotřebu mezi­ročně snížil pouze v Olomouckém a Karlovarském. Ostatní kraje zaznamenaly zvýšení, nej­více Jihočeský (plus 6,3 procenta) a Středočeský (plus pět procent). Karlo­varští mají stejně jako sousední Ústecký kraj nejvyšší podíl osob v exekucích, v obou případech více než jedenáct procent, následuje Moravskoslezský kraj s téměř osmi procenty. Na opačném pólu jsou obyvatelé Vysočiny (3,77 procenta) a Zlínského kraje (3,83 procenta). Statistiky vydává Exekutorská komora České republiky.

Vliv ekonomické situace státu

Zatímco české instituce sledují celkovou nominální výši dluhů, Eurostat vydává statistiky poměru dluhu domácností k příjmům. V nich kombinuje údaje z nefinančních a finančních účtů a definuje ho jako poměr dluhu domácností plynoucího z úvěrů, zaznamenaný na konci kalendářního roku, k hrubému disponibilnímu příjmu, který domácnosti v průběhu tohoto roku získaly. „Představuje tak míru zadluženosti domácností ve vztahu k jejich schopnosti splácet jistinu dluhu. Poměr dluhu k příjmům se počítá na základě hrubého dluhu, tedy bez zohlednění majetku, který domácnosti vlastní,“ vysvětluje Eurostat metodiku na vlastních internetových stránkách.

A v této statistice se Češi řadí k lepším v Evropské unii, za rok 2021, ze kdy jsou poslední dostupné údaje, byli sedmí s poměrem 61,21 procenta poměru dluhu domácnosti k příjmům. Nejméně zadluženými mezi unijními státy jsou Lotyši s necelými 30 procenty, před Maďary (35,85) a Litevci (38,09). Slovensko se nachází o tři příčky pod Českem s poměrem dluhu 73,69. Rekordmany jsou Dánové (205,58), dokonce opakovaně, když jejich nejvyšší hodnota činila 266,36. „Podle těchto údajů tak Dánové dluží více než dvojnásobek toho, co vydělali za rok 2021, kdežto Češi jen necelé dvě třetiny,“ objasnil Pavel Hortig z Českého statistického úřadu.

Zadlužení, případně předlužení a objemy nespláceného dluhu ovlivňuje ekonomická situace státu a na něho dopadající krize – v uplynulých čtyřech letech nejprve ta koronavirová a na ni navazující ta spojená s ruskou agresí na Ukrajině, která výrazně zvýšila ceny energií a nastartovala růst inflace. Situace v polovině roku, po 18 měsících od Ruskem zahájené války, se uklidňuje, proto index finanční situace domácností po loňském výrazném poklesu mírně vzrostl. Stále se však nachází hluboko pod hodnotami z období poslední konjunktury, ale nepokračuje v propadu jako během finanční krize kolem roku 2010.

Pokles skepse vůči budoucnosti

„Schopnost domácností tvořit úspory již dále neoslabuje a nepřibývá nejohroženějších lidí. Meziročně klesla inflační očekávání, navzdory tomu polovina veřejnosti nadále očekává pokračování zdražování,“ vyplynulo z výsledků šetření, které dlouhodobě provádí výzkumná společnost STEM ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika. Podle ní má polovina Čechů za to, že finanční situace jejich domácnosti je horší než před rokem. Třetina tvrdí, že se jejich finanční situace nezměnila.

Skepse vzhledem k budoucnosti mezi lidmi opadá. Mírné nebo prudší zhoršení očekává 41 procent domácností, pětina odhaduje, že se jejich situace za rok zlepší. „Úroveň skepse k vývoji Česka tak zůstává nejvyšší za uplynulých deset let. O něco méně skeptická je společnost ve výhledu do budoucna, 36 procent lidí očekává budoucnost s obavami, zatímco dalších 38 procent s nadějí,“ poznamenal ředitel STEM Martin Buchtík.

Obrat indexu finanční situace domácností souvisí i s pozitivním vývojem ve firemní sféře. „Velkou roli sehrál fakt, že většina podniků zvládla problémy dobře, nepřišly žádné velké krachy ani propouštění. Přetrvávání takřka plné zaměstnanosti je tedy jedním z hlavních faktorů, který působí ve směru zlepšování nálad domácností. Ukazuje to, že ještě letos bychom mohli vybřednout z technické recese. Ale zejména u nízkopříjmo­vých domácností zůstává silný pesimis­mus ohledně budoucnosti,“ doplnil ekonom KPMG Adam Páleníček. Právě nízkopříjmové domácnosti mívají s dluhy a především s jejich splácením největší problémy.

Na otázku, zda si Češi obecně uvědomují nebezpečnost svého zadlužení, že může jít až o ohrožení jejich fungování či života, odpověděla Zita Prošková, odborná poradkyně a metodička dluhového poradenství organizace Člověk v tísni: „Je potřeba rozlišovat mezi zadlužením (= mám dluhy, ale zvládám splácet) a předlužením (= mám dluhy, které jsou vyšší, než je hodnota mého majetku, a nezvládám splácet). Ten, kdo už v té situaci byl nebo je, ten si to uvědomuje moc dobře, protože už tu situaci zažil nebo zažívá. Řada lidí si ale nepřipouští, že by se jim něco takového třeba mohlo stát a pak stačí dlouhodobější nemoc, špatné pojištění neschopnosti splácet, ztráta zaměstnání a už se ‚koloběh‘ rozjede. Nejhorší je, když se pokusí dluh ‚zaplácnout‘ jiným dluhem. A pak je také kategorie lidí, kteří se s tím na­učí žít, přizpůsobí se a fungují většinou v šedé zóně, mimo systém.“

Podle Proškové jsou Češi v EU již několik let na prvním místě v řádném splácení úvěrů. Na rozdíl od ostatních zemí na Západě se však málo pomáhalo té části lidí, kteří se do potíží se splácením dostali. V minulosti například dlouho nefungovala zákonná regulace.

Autor je publicista