Češi přebírají Evropu

Evropě to osladíme, hlásal sebevědomý slogan prvního českého předsednictví Evropské unii. Výsledný dojem však byl rozpačitý, a to nejen z důvodu, že během šéfování evropské sedmadvacít­ce padla koaliční vláda Mirka Topolánka. „V roce 2009 se hledalo hlavně řešení ekonomické krize,“ říká Ivo Šlosarčík z Katedry evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „A Česko se tehdy silně vymezilo proti Francii, jež prosazovala větší intervence EU a členských států do ekonomiky. Česká vláda prostě projektovala svoje ideologie a politické vize na evropskou úroveň a málo se snažila hledat detailní kompromisy,“ dodává Šlosarčík, na čem Češi ztratili body.

Vedle krize ekonomické se tehdy řešila i krize na Blízkém východě a především ta plynová způsobená spory Ruska s Ukrajinou. Paralel s dnešní situací, kdy Česko už za pár dní znovu převezme řízení Rady Evropské unie, je tedy dost. Kromě další ekonomické krize, vyvolané prudce rostoucí inflací a zejména velmi drahými energiemi, bude stěžejním tématem opět ruský plyn. A navrch i válka na Ukrajině.

Je Česko dostatečně nachystané, aby reparát za první předsednictví zvládlo? Podle březnového průzkumu agentury STEM povědomí o předsednictví průběžně roste, na začátku února o něm mělo alespoň hrubou představu 58 procent lidí. Důvěra ve schopnost vlády předsednictví zvládnout a využít ale „spíše stagnuje“.

Přípravy vzbuzovaly nejen mezi odborníky dlouho obavy, hlavně přístup expremiéra Andreje Babiše (ANO), který předsednictví přirovnal ke „žvanírně s chlebíčky“, problémem však byl i personální podstav a nedostatečný rozpočet. Babišova vláda jej nakonec navýšila na 1,4 miliardy, současný kabinet Petra Fialy (ODS) přihodil 400 milionů a další peníze se v případě nutnosti chystá vzít z rozpočtové rezervy. Pro srovnání, na minulé předsednictví bylo v letech 2007 až 2009 vyčleněno 3,75 miliardy korun.

Podstata předsednictví

Rozpočet a dostatek lidí v českém realizačním týmu je pro úspěšné předsednictví zásadní. Klíčové ale bude, jak Fiala a spol. splní role, které vrcholní představitelé předsedající země na dalších šest měsíců přebírají. V čem tedy tkví skutečná podstata předsednictví a co může předsedající zemi přinést, pokud vedení EU zvládne?

Role je to především organizační a správcovská. „Smysl předsednictví je v zásadě technický. Znamená to vlastně moderování přípravy evropské legislativy,“ řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek v dubnovém rozhovoru pro týdeník Euro a přirovnal Evropskou unii k obřímu stroji, který předsedající země jen půl roku promazává.

Zajistit „chod“ tohoto stroje však vyžaduje obrovské množství práce, která není úplně vidět. Česko bude organizovat stovky akcí, zasedání a jednání ministrů. Chce také uspořádat summit EU–Ukrajina. Měl by se konat začátkem října na Pražském hradě, přijet by mohl jak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, tak možná i americký prezident Joe Biden. To by byla jistě velmi reprezentativní a mediálně atraktivní akce. Klíč k úspěšnému předsednictví ale tkví jinde.

Lisabonská smlouva vrátila institut předsednictví k jeho kořenům, tedy v podstatě do zákulisí, kde se všechno „peče“. Premiér předsedající země už tedy například nevede jménem EU klíčová jednání jako Mirek Topolánek v zimě 2009 vyjednávání plynové krize. Přestože je postlisabonské předsednictví mediálně méně atraktivní, neznamená to však, že je méně vlivné. Naopak, ona neviditelná práce je z praktického hlediska ta důležitá a na celounijní úrovni jsou reálné kroky v podobě dokončené legislativy považovány za nejcennější. Fotky s americkým prezidentem jsou pouze vítaný bonus.

Ačkoli je role předsedající země především organizační, premiér a členové vlády mohou během onoho půl roku vyčnívat víc než obvykle, kdy „jen“ dojíždějí na unijní summity do Bruselu. Může nastat i moment, kdy se vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU Josep Borrell nechá čelním reprezentantem předsednictví zastoupit. Pak by se z premiéra rázem stal onen „pan Evropa“ pro celý svět. To ale nastává zřídka. Samozřejmě pak vidíme i sólo akce typu telefonátů francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi, tam ale musíme brát v potaz, že nešlo o výsadu předsednictví EU, ale především o francouzské prezidentské volby. Předpokládejme, že Fiala Putinovi volat nebude, když pro nic jiného, tak jednoduše proto, že mu to z titulu předsednictví nepřísluší.

Pozornost celé Evropy bude upřena i na české ministry. Bude vidět, jak dobře Evropě rozumí, jak schopní vyjednavači jsou, a především jak spolehlivými politickými partnery dokážou být. Jednání o legislativě budou řídit i směrem k dalším unijním institucím, tedy k Evropské komisi a Evropskému parlamentu – čeští ministři tedy budou i u jejího dokončování.

Zásadní proto také bude, jak se na evropské půdě domluví anglicky. Přehled jazykových znalostí členů kabinetu, který v únoru zveřejnily Hospodářské noviny, nepůsobil zrovna povzbudivě. Podle zdroje blízkého Úřadu vlády, který si nepřál být jmenován, ale není jazyková vybavenost šéfů resortů tak špatná, ministři se podle něj „spíš styděli anglicky mluvit“. Pokud by mělo být předsednictví v české režii pouze strojově odřízeno, nedostatky v angličtině by na jednáních vyřešili tlumočníci. Jenže většina dohod se uzavírá mimo jednací sály, na chodbách nebo u kávy. A tam věty typu „we will see“ nestačí.

Předsednictví se samozřejmě netýká jen politiků, ale hlavně profesionálních diplomatů a úředníků v Praze a Bruselu. Posledním navýšením personálního stavu jich je zhruba šest set a jedná se většinou o špičku svých oborů. Španělský zaměstnanec Rady EU, který si nepřál být jmenován, zkušenosti s českým realizačním týmem pochválil. „Dlouho jsem nezažil tak mladý a zároveň velmi dobře připravený tým lidí,“ řekl s tím, že z dosavadní spolupráce má nejlepší dojem.

V týmu s Francouzi a Švédy

Půlrok v čele Unie však není otázkou pouze jediné země. Funguje takzvané předsednické trio, jež předpokládá úzkou spolupráci tří po sobě nastupujících zemí, a má tedy i společný program. Všechny tři státy se snaží zajistit rovnováhu mezi svými zájmy a požadavky ostatních členů. Česko tvoří trio s Francií, která EU předsedá od ledna, a Švédskem, které se funkce ujme po Česku – stejně jako tomu bylo v roce 2009.

Každá nastupující předsednická země si předem určuje priority, jež se pak půl roku snaží naplnit. Není to úplně jednoduché: sama o sobě by nic prosazovat neměla, naopak by měla dokázat, že je nestranná a jednání povede spravedlivě. Jako celé fungování EU – i určení priorit předsednictví je kompromisem. Musí zohledňovat rozpracovanou legislativu, program Evropské komise, zájmy dané země i států celého předsednického tria.

Česko povede Unii uprostřed pětiletého evropského volebního cyklu, kdy je nejvíce rozpracovaných legislativních návrhů. Podle Šlosarčíka je to výhodnější doba než v roce 2009. „Během českého předsednictví tehdy volební cyklus dobíhal a v podstatě už běžela volební kampaň,“ řekl.

Velvyslankyně Česka při EU Edita Hrdá je opatrnější. Podle ní je načasování výhodné, ale nese i komplikace. „Ještě teď s některými agendami čekáme, co přesně nám Francie předá jako rozdělané věci,“ upozorňuje. „Je to prostě týmová práce, ale i tou se můžeme hodně naučit. Válka na Ukrajině ovlivnila naprosto všechno. Musíme flexibilně reagovat stejně jako předcházející země za covidu-19. A my Češi jsme flexibilní, takže musíme využít toho, co umíme.“

Roli hrají také emoce

Hlavním úkolem Fialovy vlády a jejího týmu tedy bude zvládnout předsednictví po praktické stránce. Klíčová bude ale také prezentace. Směrem domů by to měly být nejen konkrétní, pravdivě komunikované politické kroky, ale také určité emoce. Ty zůstávají v obecném povědomí a paměti. Pozitivní emoce přitom v Česku ve vztahu k EU dlouhodobě chybí: lidem informace často scházejí nebo jsou zkreslené. Umocňuje to zvyk mnoha zdejších politiků určitým způsobem na unijní úrovni jednat a úplně jinak to prezentovat voličům doma. I to by blížící se předsednictví mohlo změnit.

Minule to Češi chtěli Evropě osladit, ona kostka cukru ale v ústech poněkud zhořkla. To je bezpochyby také emoce, již si mnozí ještě živě vybaví. Přes tisíc uspořádaných akcí, sedm summitů, zmíněné téma dodávek plynu do Evropy nebo zakládající schůzka projektu Východní partnerství, tedy úzké spolupráce EU se šesti zeměmi východní Evropy a Kavkazu, na niž se do Prahy sjelo třiatřicet vrcholných státních představitelů. To vše se v obecné paměti odstupem času rozpustilo jako ona kostka cukru a lidé si dnes pravděpodobně – spíš než uzavření důležitých dohod – vybaví plastiku Entropa Davida Černého, která tehdy v Bruselu vyvolala slušný poprask.

Zahraniční diplomaté i úředníci v Bruselu však popírají, že pověst Česka v EU kvůli minulému předsednictví utrpěla. I velvyslankyně Hrdá si myslí, že reputaci není třeba napravovat. „My Češi máme tendenci se podceňovat, ale rozhodně nejsme o nic horší než ostatní,“ podotýká. „Česko bude mít v Bruselu svůj silný hlas, který může naplno využít,“ říká s ohledem na příští půlrok.

Vstup předsednické země do veřejného prostoru je velmi důležitý, zdůrazňuje Jitka Pánek Jurková, ředitelka Českého centra v Bruselu, které zajišťuje ve spolupráci s velvyslanectvím a stálým zastoupením Česka při EU především kulturní stránku půlročního programu. „Spousta zemí to umí pojmout velmi ambiciózně jako Německo, velmi inteligentně zaměřené na konkrétní téma jako Finsko nebo Estonsko. Důležitý je ve výsledku dojem, který v lidech zůstane i po skončení předsednictví,“ prohlašuje.

Válka i Green Deal

Probíhající válka na Ukrajině zamíchala prioritami předsednictví nejen v rámci zmíněné trojice Francie–Česko–Švédsko, ale bezpochyby i několika dalších zemí. Před sociální a ekonomické dopady pandemie covidu-19 se tak dostávají do popředí hospodářské důsledky války a strategické zbavování se energetické závislosti na Rusku.

To bude priorita číslo jedna také českého předsednictví. Náměstek pro řízení sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády Štěpán Černý potvrzuje, že se Česko bude snažit, aby Ukrajina dostala jasnou evropskou perspektivu. „Kandidátský status Ukrajiny je vládní priorita a budeme o to usilovat. Není ale samozřejmě jasné, jestli se to podaří zkraje předsednictví, nebo postupně. Je třeba připomenout, že to neznamená automaticky členství. Je to nastartování procesu, v němž se země bude stabilizovat a přibližovat EU,“ popisuje Černý.

Ruská agrese posunula do popředí mnohá témata. Europoslanec Ondřej Kovařík (nestraník za ANO) zdůrazňuje kyberbezpečnost. „Loni šlo 74 procent výnosů z ransomwarových útoků, které zažila například i benešovská nemocnice, přímo do Ruska. Hybridní válka je součástí i současného konfliktu, ať už se jedná o kybernetické útoky, nebo šíření dezinformací,“ říká Kovařík. Podle něj by mělo české předsednictví navázat na březnové prohlášení sedmadvacítky o posílení kyberbezpečnostních kapacit.

Po Francouzích pak Česko také „zdědí“ dotažení součásti Green Dealu v podobě balíčku Fit for 55, což je plán ekologické transformace, kterým se EU chce zavázat ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030. „Padne na nás největší kus práce v trialogu, tedy jednání se zástupci Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise. Na to bude jistě kladen velký politický důraz,“ řekl náměstek Černý.

Válka na Ukrajině dala ale i Green Dealu jiný rozměr. Odklon od fosilních paliv a snížení energetické závislosti Evropy na Rusku se ukázaly jako nevyhnutelné a transformace nabrala na rychlosti. „Je to přesně tak. Fit for 55 primárně řeší roky 2030 a 2050, neřeší ale nutně příští zimu. Náš fokus bude právě na příští zimu a pár dalších, aby naše snahy snížit závislost na Rusku nezpůsobily, že bude plyn tak drahý, že nás to ekonomicky zničí,“ uvedl Černý.

Dalším tématem bude i táhlý spor unijních orgánů s Polskem a Maďarskem o dodržování vlády práva, především o nezávislosti justice, ve kterém Evropská komise prosazuje zadržení evropských dotací. V souvislosti s válkou, kdy Polsko přijímá nejvíc ukrajinských uprchlíků a řeší se přístup k polským terminálům na zkapalněný plyn, se ale tohle téma politikům patrně nebude chtít moc řešit. Naznačuje to i vyjádření premiéra Fialy, který během dubnové návštěvy Varšavy uvedl, že Polsko „hájí evropské hodnoty příkladně a důsledně, hlavně v kontextu války na Ukrajině“.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová ovšem zdůrazňuje, že důvěra v nezávislé soudnictví je klíčovým prvkem důvěry v Evropu. „Pokračujeme tedy v práci na každoroční zprávě o právním státu, jež bude zveřejněna v červenci,“ uvedla. Podle Jourové se podmínky pro naplnění právního státu plně promítnou do plánu obnovy a Polsko dostane peníze, až bude jasné, že tyto podmínky splnilo. Černý z Úřadu vlády doplňuje, že téma právního státu není jen otázkou Maďarska a Polska. „Právní stát a péče o něj začíná mnohem dřív, například u svobody médií, regulace politické reklamy. Ale spadá sem například i vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině.“