
Česko je pro Vinci strategickou zemí
Inovace jdou na D4 ruku v ruce s kvalitou poskytovaných služeb, říká Belen Marcosová, prezidentka společnosti Vinci Highways, jež v Česku provozuje dálnici D4 a má zájem o další projekty.
► Dálnice D4, kterou jste vybudovali v rámci projektu PPP, je v provozu již rok a půl. Je to vhodná příležitost zhodnotit, jak vše funguje. Jak jste spokojeni se spoluprací s českými úřady?
Tento úspěch je výsledkem silného partnerství s českými úřady a dlouholetého působení společnosti Vinci v této zemi. Máme zde více než 5 000 zaměstnanců. Naše přítomnost byla klíčovým faktorem pro včasné dokončení projektu D4 v rámci stanoveného rozpočtu. Od otevření funguje provoz na D4 bez problémů.
To se projevilo zejména během studené zimy, která letos postihla velkou část Evropy. Podařilo se nám uplatnit osvědčené postupy v zimní údržbě, které používáme po celém světě. S úřady jsme navázali konstruktivní vztahy. Stejně jako u každého prvního projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) se i zde vyskytly určité výzvy. Důležitá byla schopnost všech stran spolupracovat a v případě potřeby najít praktická řešení, provést nezbytné úpravy a zajistit tak úspěšnou realizaci projektu.
► V Česku probíhá debata o zdlouhavých povolovacích řízeních. Probíhalo v tomto ohledu vše hladce?
Žádný stavební projekt nikde na světě není snadný a získávání povolení je často jednou z výzev. Díky zkušenostem našich místních týmů a úzké spolupráci s úřady se však projekt podařilo dokončit v plánovaném termínu.
► Jaká jsou hlavní specifika českého prostředí během výstavby, vzhledem k tomu, že jste v modelu PPP stavěli dálnice také na Slovensku a v Německu?
Vinci je globální společnost, ale působíme na lokální úrovni. Společnost Vinci Construction v Česku zná místní podmínky velmi dobře. Vinci přinesla globální odborné znalosti v oblasti výstavby dálnic a spojila je s místním stavebním partnerem.
► České prostředí se tedy výrazně neliší od jiných zemí, kde jste realizovali dálniční projekty v rámci PPP?
Česko k projektu přistoupilo v souladu s nejlepšími standardy PPP. Smlouva byla dobře strukturovaná a během soutěžního dialogu jsme ji mohli doladit. Vláda představila koncepci, která byla z hlediska realizace proveditelná. Tento typ modelu PPP existuje již dlouho a funguje velmi dobře, tady to však byla premiéra. O tom, jak je projekt D4 v rámci PPP od té doby vnímán, svědčí i ocenění, která získal.
► České dálnice jsou často označovány za velmi drahé ve srovnání s jinými zeměmi. Jak si v tomto srovnání vede projekt D4?
K obecným srovnáním mezi zeměmi bych přistupovala opatrně, protože každý projekt má odlišné technické a provozní požadavky. Projekt D4 byl zadán na základě mezinárodního výběrového řízení, náš návrh byl vybrán na základě ceny i kvality. Ještě důležitější je, že model PPP by měl být posuzován po celou dobu životního cyklu dálnice. Smlouva na D4 kombinuje projektování, výstavbu, financování, provoz a údržbu v dlouhodobém horizontu, čímž vytváří silné pobídky k optimalizaci nákladů při zachování vysokých standardů výkonu.
► Jaké jsou podle vás hlavní výhody projektů PPP?
Pro zemi, jako je Česko, která má ambici rychle rozvíjet infrastrukturu, je PPP výhodné, pokud chce zabránit nárůstu veřejného dluhu. Umožňuje převést část rizika na soukromý sektor a realizovat několik infrastrukturních priorit současně, aniž by se zvyšovalo zadlužení.
Další důležitou výhodou je předvídatelnost. PPP poskytuje dlouhodobou jistotu ohledně realizace a výkonu. Je-li projekt svěřen soukromému partnerovi na dobu 30 let, získává veřejný sektor větší jistotu ohledně nákladů, časového harmonogramu a úrovně služeb. To může být obzvláště cenné u velkých a komplexních infrastrukturních projektů, například u tunelů a mostů, protože veřejný sektor není vždy schopen zvládat taková rizika lépe než soukromý sektor. Vyměňujete riziko za jistotu. U menších zakázek nemá PPP velký smysl, protože riziko je omezené. U rozsáhlé infrastruktury se složitými strukturami je však často lepší přenést riziko na třetí stranu, protože předem znáte jak náklady, tak harmonogram realizace.
► Dlouhou dobu jste pracovala v USA. Jsou projekty PPP převážně evropskou záležitostí, nebo je tento model běžný i v USA?
PPP se v USA využívají, i když se často liší od toho, co známe v Evropě. Mnoho amerických projektů se opírá o koncese s výnosy z mýtného, někdy s dynamickými mechanismy stanovování cen, jejichž cílem je snížit dopravní zácpy. USA se obvykle silně zaměřují na kontrolu veřejných výdajů a mnoho států je z fiskálního hlediska konzervativních. Koncese jim umožňují snižovat zadlužení.
Pro společnost jako Vinci Highways je zajímavé, že působíme v rámci obou modelů. Tato šíře zkušeností umožňuje přenášet osvědčené postupy napříč naší sítí bez ohledu na to, jak je projekt financován. Cíl je nakonec vždy stejný: poskytovat uživatelům vysokou úroveň služeb. Ať už je silnice zpoplatněná, nebo ne, zaměřujeme se na bezpečnost, spolehlivost, zákaznickou zkušenost a výkonnost. Například na dálnici D4 se tento přístup odráží v iniciativách, jež přesahují rámec samotné silnice, jako je nová odpočívka Shell a neustálá vylepšení zaváděná za účelem zlepšení uživatelské zkušenosti.
► Jak moderní je projekt D4? Jaké technické a bezpečnostní prvky zahrnuje?
Inovace a dlouhodobý výkon jdou na D4 ruku v ruce. Jedná se o jeden z nejinovativnějších dálničních projektů, jaké kdy byly v Česku realizovány. Jedním z příkladů je naše nasazení kompletního BIM modelu, což je v Česku u lineárního infrastrukturního projektu tohoto rozsahu novinka. Během celé stavební fáze jsme vyvinuli digitální dvojče, čímž jsme vytvořili komplexní digitální reprezentaci daného objektu. Toto digitální dvojče nyní podporuje náš provoz a údržbu tím, že poskytuje přesná data o objektu, zlepšuje plánování údržby, usnadňuje inspekce a pomáhá optimalizovat dlouhodobou výkonnost.
V širším měřítku neustále zavádíme inovace a přebíráme osvědčené postupy z celé sítě Vinci Highways. Například jsme zavedli „divoké louky“ šetrné k biodiverzitě, které byly poprvé vysazeny na Slovensku, a uplatňujeme postupy zimní údržby vyvinuté v Německu. V současné době také testujeme využití dronů pro inspekce na D4 a připravujeme inovace založené na umělé inteligenci s cílem dále zvýšit bezpečnost a provozní výkonnost.
► Jak jste zmínila, na vaše projekty se vztahují přísné environmentální požadavky. Splnili jste je i v Česku?
Obvykle jdeme ještě nad rámec toho, co vyžadují naši zadavatelé. Samozřejmě dodržujeme místní předpisy, ale společnost Vinci má také ambiciózní environmentální závazky. Kde je to možné, používáme nízkouhlíkový beton, instalujeme solární panely tam, kde to prostor dovolí – alespoň pro vlastní spotřebu – a usilujeme o nulové používání pesticidů, sníženou spotřebu vody a minimalizaci produkce odpadů. To jsou naše interní cíle. A v Česku jsme viděli, že dálnice D4 poskytla dobrou příležitost k jejich uskutečnění.
► Liší se výstavba v rámci PPP od projektů realizovaných státními podniky?
Technické normy jsou v podstatě stejné. Rozdíl spočívá v tom, že v rámci PPP nahlížíme na projekt od prvního dne z pohledu jeho celého životního cyklu. Vzhledem k tomu, že budeme infrastrukturu provozovat a udržovat po celá desetiletí, věnujeme zvláštní pozornost rozhodnutím, jež mohou zvýšit životnost a zjednodušit či optimalizovat údržbu. Partnerství veřejného a soukromého sektoru také od samého počátku podporují vysokou míru koordinace mezi všemi zúčastněnými stranami. V případě dálnice D4 nám to umožnilo provádět několik činností souběžně a rychle přejít od fáze přípravy k výstavbě, což přispělo k efektivnímu provedení projektu.
► V současné době probíhá výběrové řízení na dálnici D35, kde se bude jeden úsek rovněž budovat jako projekt PPP. Účastníte se ho?
Vždy máme zájem. Česko je pro skupinu Vinci strategickou zemí. Působíme zde již mnoho let, máme zde zastoupeny všechny hlavní divize skupiny a díky dálnici D4 se společnost Vinci Highways stala dlouhodobým partnerem českého státu.
Zemi dobře známe, máme velkou důvěru v její budoucnost a věříme, že můžeme i nadále přispívat k naplňování jejích ambicí v oblasti infrastruktury.

