Chceme být správci českého piva

Budějovický Budvar má za sebou úspěšný rok. Uvařil nejvíc piva v historii a stoupl mu i zisk. Těsně před nástupem koronavirové krize rozjel novou linku na lah­ve, takže když se pak zavřely výčepy, mohl pivovar lahvovat ve velkém. Zkrátka to vypadá, že Petr Dvořák, který Budějovický Budvar vede od 1. května 2017, má cit pro strategická rozhodnutí a jejich načasování. Za více než čtyři roky, kdy podniku šéfuje, navíc stihl prosadit řadu změn, díky nimž se rapidně změnila mentalita Budvaru, a značku okysličil. Což samozřejmě konzervativní pijáci a staromilci moc rádi nevidí. „Vždycky, když budete dělat nějakou novou věc, dostanete na ni pět set názorů. Ale celkově jak pivovar, tak širší vedení víme, co děláme a proč to děláme,“ popisuje Petr Dvořák v rozhovoru pro magazín Euro.

Před pár týdny se v Budvaru uvařilo první svrchně kvašené pivo s názvem Opičí ejl, nebáli jste se toho?
Pro Budvar je to velmi kontrolovaný experiment. Určitě jsme se nebáli. Důležité bylo, abychom byli schopni svrchně kvašené kvasnice ohlídat v rámci technologie. Byl to ojedinělý experiment, spíš taková zajímavost, netýkalo se to našeho hlavního byznysu.

Jde o poměrně velký experiment, proč jste se do něj pustili?
V rámci celého výrobního a marketingového týmu jsme se rozhodli, že občas zkusíme něco uvařit v malém pivovaru, jak říkáme v malých hrncích, a čas od času zkusíme něco uvařit ve velkém pivovaru ve velkých hrncích.

Když jsme u toho – nebojíte se reakce konzervativnějších pijáků?
Co se týká spotřebitelů, kteří mají rádi klasický Budvar, tak ten my pořád rádi a hrdě vyrábíme. Nedochází tam k žádným dírám, pořád tvoří podstatnou část naší produkce, je to dominantní značka pro export. Ale snažíme se otevírat pivovar i pro další zákazníky, řekněme pro mladší generaci.
A jak na takové experimenty reaguje stát jako váš zakladatel?
To se musíte zeptat státu. Ale po­dle všech indicií, které dostáváme při konverzacích se státem, mu to sedí. Chceme hrát roli národního pivovaru, chceme být správci českého piva. Do naší strategie to zapadá a podporuje ji i zakladatel.

Máte vůbec nějaké průzkumy toho, jak vaši fanoušci a zákazníci reagují na změny, které v Budvaru odstartoval váš příchod?
Měříme obojí, prodejní výsledky i spotřebitelské preference. V restauracích jsou velmi důležité zákaznické preference. Vidíme, že se nám daří získávat některé nové hospody, zajímavé zákazníky, byť je to „běh na dlouhou trať“. Máme stále víc zákazníků, kteří slyší na naši strategii národního pivovaru. Vy se ale ptáte tak návodně, jako by to mělo někde vadit.

Tak to není. Zajímá mě, jak je kvitováno, kam pivovar směřuje a jestli se už Budvar přenesl přes vnitřní spory.
Vždycky, když budete dělat nějakou věc, dostanete na ni pět set názorů. Ale celkově jak pivovar, tak širší vedení, víme, co děláme a proč to děláme. Vidíme výsledky.

Podle prodejních a výrobních statistik se vám daří. Loni jste zaznamenali i rekordní výstav. Jak je to možné?
Byly za tím interní i externí vlivy. Dlouhodobě máme menší podíl sudového piva, než je standard trhu. Což já osobně považuji za slabinu, ale právě během covidové krize jsme v sudech v porovnání s ostatními pivovary klesli méně. Naopak jsme měli silnější pozici v obchodech, které celkově rostly. Na začátku loňského roku šel do lahví a plechovek náš Budvar 33 a měl velmi úspěšný start. I tím se nám podařilo překonat krizi na českém trhu. Na konci roku 2019 jsme uvedli do provozu novou lahvovou linku. Tu kdybychom neměli, nebyli bychom schopni tak rychle reagovat na přesun poptávky ze sudového piva na balené. Určitě jsme rostli jako jeden z mála českých pivovarů.

Rostli jste i v Německu, čím to bylo?
Německý trh jde trendově směrem prémiovějších piv, víc se tam daří importovaným pivům.

Kam až chcete růst? Je výrobní kapacita dva miliony hektolitrů tím cílem?
Ještě letos nebo na začátku příštího roku budeme instalovat novou plechovkovou linku, což je téměř všechno. Poslední věc, která nám chybí, je varna, třetí varná souprava. Tu chceme mít zainvestovanou do roku 2023. To by nás – technicky – mělo dostat přes ty dva milio­ny hektolitrů.

Jak se na vašich prodejních výsledcích podílejí nová hořká piva? Tedy Redix a Budvar 33?
Když se podíváme na Budvar 33 – Redix je v tuhle chvíli jen v sudech a plánujeme ho i dál v sudech nechávat –, jde o dominantní část růstu toho loňského roku. Prodej Budvaru 33 se zvyšuje i nyní, ale dobrá zpráva je, že to není na úkor ležáku. Oba spolu rostou dohromady. Spíš je to na úkor desítkového piva, což je republikový trend a zapadá to do naší strategie.

Co vaše značka Pardál? Počítáte s ní i dál?
Pardál jako značka existuje a bude existovat, má své konzumenty. Ale neplánujeme, že bychom ji měli výrazněji podporovat. Chceme se věnovat dražším a prémiovějším pivům.

Je ve hře ukončení její výroby?
Nic takového nepadlo. A ani si nemyslím, že k tomu máme důvod. To pivo má své spotřebitele.

Chystáte se stálý sortiment rozšířit o nějaké další pivo, nebo půjdete cestou sezonních speciálů, jakým byl třeba Bitter vařený spolu s pivovarem Oborou nebo aktuální Opičí ejl s Nachmelenou opicí?
Zatím nemůžu nic potvrdit. Ale můžu slíbit, že s naším portfoliem budeme vždy aktivně pracovat.

Příští rok v květnu to bude pět let, kdy Budvar vedete. Jak svou první pětiletku hodnotíte?
Vždycky říkám, že to musí hodnotit jiní. Hodně věcí se určitě povedlo, daří se nám otáčet trendy na domácím trhu, je tu aktivnější práce s portfoliem piv, spolupráce s malými pivovary, to hodnotím, že se daří dobře. Pořád však ještě máme velkou část práce před sebou, pořád vidím spíš příležitosti než hrozby. Podařilo se sjednotit packaging, přístup k marketingu, daří se na všech trzích i dceřiným firmám. I ve Velké Británii, kde byly obavy, co se stane po brexitu. Na nic dramatického to tam nevypadá. Abychom byli úspěšným prémiovým pivovarem, potřebujeme mít skvělé lidi ve všech pozicích, do těch lidí potřebujeme investovat a pracovat s nimi. Pořád vidím tu sklenici poloplnou – daří se a máme další příležitosti.

Jak zpětně vnímáte svůj přesun ze soukromé sféry do státem kontrolovaného podniku?
Jeden aspekt je, že je jedno, kdo nás vlastní, protože ve finále o našem úspěchu či neúspěchu rozhodují spotřebitelé. Tím, že se pohybujeme na vysoce konkurenčním trhu, charakter práce je velmi podobný, ne-li stejný. Co se týče vlastnictví, tam se musíte přizpůsobit tomu, že v soukromém sektoru jde víc o podstatu problému, ve státním jde kromě podstaty problému i o to, aby vše bylo administrativně naprosto správně.

Kolik peněz jste od roku 2017 odvedli do státního rozpočtu?
To jsme určitě vysoko nad miliardou korun.

Je pravidlem, že jednou za čas přicházejí myšlenky na privatizaci Budvaru. Jste zastáncem prodeje, nebo je současný stav podle vás ideální?
O tomhle rozhodují jiní. Já jsem opravdu jako ten filmový postřižinský správce pivovaru, který se musí snažit. Vnímám tu zajímavost role národního pivovaru Čechů, kteří rozumějí pivu, milují pivo. A zároveň je to jedno z našich nejzajímavějších průmyslových odvětví. Je to průmysl, na který bychom měli být hrdí. Myslím si, že dneska už je minimálně 85 procent českého pivního trhu v rukou zahraničních vlastníků, proto velmi výrazně vnímám roli Budvaru jako silného českého pivovaru, který by měl stát za tradicí českého pivovarnictví.

Do Budvaru jste přišel s řadou změn. Jak obtížné bylo obhájit je a prosadit v samotném pivovaru?
Tak jako všude jinde. Naše mentalita byla ještě malinko konzervativnější. Je samozřejmě těžké jen tak od papírů pochopit, proč chceme spolupracovat s minipivovary, ale ve chvíli, kdy vidí reálné výsledky té spolupráce, tak to spoustu lidí začne bavit. Byli samozřejmě kolegové, kterým aspekty nové strategie neseděly. V některých případech jsme se tedy už nedomluvili na další spolupráci.

Citlivě byl vnímán i redesign vašich etiket. Ty původní už byly přežité?
Ono toho bylo víc. Potřebovali jsme dostat zpátky tu vizibilitu sekundár­ních obalů, sjednotit více pohledů na značku. Věděli jsme, že chceme rozvíjet celé portfolio pivovaru a že Budějovický Budvar má být do budoucna pivovar,
který dělá zajímavé ležáky a zajímavá piva, nikoli pivovar, který dělá Budweiser Budvar a jeho deriváty. I tomu jsme vlastně potřebovali přizpůsobit celkovou designovou strategii. To znamená, že jsme nechali Budweiser Budvar Original, je to klíčové pivo v našem portfoliu. Chtěli jsme ho vypíchnout a ten název nechat jen pro toto pivo.

Jednou z viditelných změn jsou i nové sklenice od designéra Ronyho Plesla. Co mají symbolizovat?
Strategie je taková, že jsme pivovar, který velmi staví na základní pivovarské tradici, na poctivosti výroby – máme dlouhou dobu ležení, vaříme z chmelových hlávek, a tak i sklenice jsme chtěli přizpůsobit tomu, že odkazují na pivovarskou tradici, na tradici českého křišťálu.

Jak se zatím vyvíjí letošní rok? Vypadá to ještě lépe než loni?
My jsme měli první polovinu roku velmi dobrou, až překvapivě. Zejména na exportu, český trh se spíš zpomaluje. V druhé polovině roku uvidíme. V principu si myslím, že budeme mít lepší rok než loni.

Jak jste na tom s prodejem čepovaného piva, vrátila se čísla na úroveň roku 2019?
To se nedožene. Některé měsíce vypadají v točeném pivu dobře, ale extrémně to pulzuje podle počasí, podle státních svátků. Uvidíme, co se stane na podzim a před Vánocemi, to je pro točené pivo vždycky zajímavé období.

Aby se lidé do hospod vrátili, je třeba jim tam nabízet čepované pivo vysoké kvality. Jak důležité téma to pro Budvar je?
Klíčové. To je podle mě podstata čepovaného piva − že ho dostanu téměř takové, jak kdybych ho měl tady ve sklepích pivovaru. Aby bylo co nejčerstvější, s bohatou pěnou, ve studené sklenici. To jsou ty důvody, proč jít do restaurace a dát tam za pivo víc než za lahváč, který si odnesu z obchodu domů.

Vzděláváte své výčepní, aby věděli, jak se k pivu a technologii chovat?
Udělali jsme tady v pivovaru školicí centrum, kde ukazujeme rozdíly v dobrém a špatném natočení, péči o sklo, školíme naše obchodní zástupce. Kromě skla máme i nové výčepní zařízení. U nás v Česku rozumíme tomu, jak má skvělé pivo v restauraci vypadat. A rolí národního pivovaru pořád je, aby se tohle umění neztratilo z trhu.

Váš předchůdce vydržel v čele Budvaru 25 let. Na jak dlouho to vidíte vy?
Abych pravdu řekl, takové cíle si vůbec nedávám. Mě práce pro pivovar Budvar baví, baví mě, že máme jasné poslání, děláme věci, které dávají smysl, daří se nám. Dokud zakladatel a lidé kolem mě budou mít pocit, že k tomu přidávám nějakou hodnotu, budu rád pokračovat. Jde o tuhle kombinaci.