Chvilková rozpočtová radost

Radost mu však nyní udělali statistici, kteří přepočítali loňské hospodaření státu podle pravidel Eurostatu a dospěli k velmi pěknému výsledku – celkový deficit hospodaření státních institucí klesl z 286 miliard na 177 miliard korun a v přepočtu na podíl na HDP dosáhl jen 2,2 procenta. Eurostat totiž počítá nejen s úzkým státním rozpočtem, který podle pokladního plnění skončil ve schodku 252 miliard, ale započítává i rozpočty mimorozpočtových fondů, třeba dopravního, nebo místní vládní instituce a zdravotní pojišťovny.

Navíc to Eurostat nepočítá podle toho, co se nasypalo v dané chvíli do kasičky a zase z ní zaplatilo, ale dle aktuálního účetnictví. Tudíž příjmy a výdaje přiřazuje k době, kdy vznikly. Například podle pokladního plnění se počítají do daného roku jen zálohy na daň z příjmu a její doplatky nebo vratky až příští rok, kdy jsou tyto daně vyúčtovány. Proto se notifikace státních financí Eurostatem odehrává několikrát do roka a finální je na podzim. Podle dat, jež Český statistický úřad aktuálně odeslal do Eurostatu, vyplývá nejvyšší část 177 miliardového deficitu z hospodaření ústředních vládních institucí, které skončilo v deficitu 212,4 miliardy, místní vládní instituce měly přebytek 55,3 miliardy a zdravotní pojišťovny deficit 20,1 miliardy.

Méně radostný příští duben

Celkové příjmy vládních institucí vzrostly v roce 2024 meziročně o 6,8 procenta, což v absolutním vyjádření představovalo nárůst o 206,9 miliardy korun. Nejvíce rostly výnosy sociálního pojištění a příjmy z daní z příjmu, což jde na vrub svižnému zvyšování mezd a nízké nezaměstnanosti. Celkové výdaje vládních institucí se meziročně zvýšily v roce 2024 méně než polovičním tempem o 2,9 procenta, což činí 98 miliard korun. Největší nárůst byl zaznamenán u vyplacených sociálních dávek, především důchodů. Největší pokles byl podle statistiků zaznamenán u dotací. Poprvé od roku 2019 se veřejné finance dostaly pod maastrichtskou hranici tří procent, což se ve volebním roce počítá.

Celkový státní dluh stoupl na 43,6 procenta, tedy o 258 miliard a dosáhl 3 492,2 miliardy. Převážná část meziroční změny připadá na emitované dluhopisy. To je výrazně větší zadlužení, než představuje vykázaný schodek 177 miliard. V praxi to znamená, že si vládní instituce vypůjčily o 80,9 miliardy více, než činila potřeba financování rozpočtových výdajů. Tato skutečnost se na straně aktiv projevila nárůstem hodnoty držených finančních aktiv. Je to takový dluh do foroty. Nejspíše to není náhoda, ale předvídavost. Už za první čtvrtletí se ukázalo, že letos se rozpočet do naplánovaného deficitu příliš netrefí. Při jeho schvalování se vláda nedržela pravidla, že musí vycházet ze schválené legislativy a realistických předpokladů.

Proto vláda nedávno schvalovala dodatečných 20 miliard pro Operátora trhu s elektřinou, který spravuje obchod s elektřinou a vyplácí dotace solárníkům. Na to přidělil v letošním rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura 8,5 miliardy, ačkoli požadováno bylo třicet. Úsporu měl zařídit nedávno těsně schválený zákon, který by podporu pokrátil. Jenže obsahuje namísto čtyř opatření jen dvě, která jsou podle Národní rozpočtové rady nejméně fiskálně přínosná. Vláda proto sáhla do nespotřebovaných výdajů z minulého roku a do rozpočtové rezervy. Stanjura tvrdí, že navýšení plateb o 20 miliard nezhorší letošní deficit státního rozpočtu. To možná platí v jednoduchém tuzemském účtování vládního rozpočtu, ale v notifikaci se to příští rok jako dluh objeví.

Další fiktivní úspora ve výši 10,5 miliardy měla být zařízena přesunem výplat nepedagogických pracovníků ve školství na obce a kraje od letošního září. Jenže ani to se nepovedlo. Vláda nedávno rozhodla, že přesun bude až od ledna 2026, a proto musí ty miliardy někde sehnat. A potvrzuje se i díra v příjmech z emisních povolenek, kde ministerstvo životního prostředí počítalo s 30 miliardami korun, ale nakonec to bude zhruba o deset miliard méně. Dalších osm miliard nyní chybí ministerstvu obrany na dosažení zákonem daných dvou procent HDP na zbrojení.

Protože však žádné škrty momentálně nejsou na obzoru, hospodaření veřejných financí podle metodiky Eurostatu bude pravděpodobně příští duben mnohem méně radostné než letos. A že bychom se vrátili ke zpomalování růstu státního dluhu v příštím roce, je krajně nepravděpodobné, když v příjmech bude chybět 30 miliard z windfall daně a dál porostou výdaje na zbrojení o nějakých 17 miliard korun. Navíc s vysokou pravděpodobností budeme mít Babišovu vládu, která hodlá škrtat již schválené úspory a zvyšovat výdaje na všechno.