Čína na investiční křižovatce
Čínskou vládu rozhodně nelze obvinit z letní nečinnosti. Regulace závratnou rychlostí prostupují stále nová odvětví. Vše začalo firmou Didi. Poté se v nemilosti ocitly společnosti poskytující soukromé vzdělávání. Počítačové a mobilní hry si vysloužily nelichotivý přívlastek duchovní opium. Odvětví napadená novými restrikcemi přibývají jako houby po dešti.
Naposledy se na černou listinu dostaly kliniky estetické chirurgie nebo kasina. Navíc jsme svědky drakonické reakce na deltu a k pozitivní náladě nepřispívá ani situace kolem největšího, a v tuto chvíli také nejzadluženějšího, developera Evergrande. Jak na čínskou situaci nazírat? Zůstává Čína atraktivní z investičního pohledu?
Začněme regulací. Pozorovatelé se dělí na dvě skupiny. Ta první nevnímá probíhající regulační tažení problematicky. Čína se v této oblasti pouze snaží dohnat západní země. Jelikož doposud pokulhávala, musí nyní přistoupit k razantnější akci. Nicméně výsledkem má být pouze nastavení pravidel, rovných podmínek ve srovnání s EU nebo USA.
Druhá skupina vnímá současné akce s obavami. Představují součást širší kampaně, jejímž cílem je dominance komunistické strany soukromému byznysu a překreslení dosavadního socioekonomického modelu. Tezi o rozsáhlejších změnách podporuje nově ohlášená politika společné prosperity, která má zajistit inkluzivnější hospodářský růst a snížení příjmové nerovnosti.
Oznámení těchto novinek poslalo prudce dolů akcie globálních luxusních značek. Pro ty je Říše středu nejdůležitějším trhem a investoři zjednodušeně interpretovali politiku společné prosperity jako frontální útok na peněženky bohatých Číňanů. O tom, že byznysové špičky tamní vládu až přehnaně respektují, svědčí i fakt, že giganti typu Alibaba proaktivně přišli s nabídkou věnovat na politiku společné prosperity nemalou část svých zisků.
Velmi nízké ocenění čínských akcií, zejména pokud ho srovnáme s předraženými americkými nebo evropskými burzami, svádí k nákupům. Akcie internetových kolosů, jako jsou Alibaba nebo Tencent, se obchodují na velmi nízkých násobcích čistých profitů. Regulační rizika jsou však příliš velká, a propad kurzů tudíž oprávněný. Právě u odvětví typu e-commerce nebo fintech lze očekávat nejsilnější a kontinuální regulační palbu. V případě Tencentu, který se angažuje mimo jiné v herním odvětví, plánují autority zákaz vydávání nových her, což je nadmíru drastické opatření.
Nebylo by však správné Čínu zcela házet přes palubu. Tamní ekonomika bude v následujících letech profitovat ze silnější domácí poptávky. Zemi pomáhá i vysoká úroveň likvidity ve finančním systému, která může v příštích letech najít umístění právě v akciích. Renminbi (čínský jüan) se v Asii stává důležitou regionální měnou a lze očekávat, že jeho podíl v koši rezervních měn poroste. Do portfolií globálních investorů se také častěji dostávají čínské vládní dluhopisy.
Nákup akcií některých čínských firem proto dává smysl. Pečlivost při selekci je však klíčová. Vybrané společnosti nesmějí překážet zmíněné politice společné prosperity. Naopak, jejich podnikání musí být sladěno s dlouhodobou ekonomickou vizí čínských elit – zejména Made in China 2025, iniciativou, která má Říši středu katapultovat do pozice lídra v moderních technologiích. Zajímavé se proto jeví nákupy akcií tamních výrobců čipů, firem zabývajících se kybernetickou bezpečností nebo výrobců solárních panelů. Poučka – kupuj, když na ulicích teče krev – stále platí. Nicméně ji v této fázi již nelze aplikovat na čínský akciový trh jako celek.
Tomáš Pfeiler, portfolio manažer, Cyrrus
